tak podle nadpisu jsem myslela, že jsi prvorodička, ale v článku jsem se nějak ztratila a vyčetla jsem z toho, že už budeš mít druhé dítě? No, každopádne my budeme mít první teď v září. Moje mamka to prožívá od začátku docela hodně (bude to její první vnoučátko), vždy, když k ní přijedu (bydlím 100km daleko), tak hladí bříško, kouká, jak už jsme vyrostli a dává mi rady, coby zasloužilá matka tři dětí :-) Přítel ten když přijde večer z práce, jako první se ptá, co Simonka (bříško) a jak se cítím. Nákupy mě nenechá nosit od začátku těhu a jak začalo růst bříško a začlo mi být nevalně, tak se naučil všem domácím pracem, včetně zametání a žehlení :-) Od začátku těhu mě má pod drobnohledem, na každém kroku musím hlásit, jestli jsem v pořádku. Bříško natírá každý večer a aspoň párkrát za týden do bříška povídá :-) Ale třeba v rodině od přítele, kromě jeho babičky, je to všem tak nějak "jedno". Nezeptají se mě, jak mi je, neberou nějakej zvláštní ohled na to, že čekáme miminko...prostě jako by se nic nedělo. Jen jeho babi se zajímá a vypráví mi historky ze svých let na mateřské. A já teda nechci nic zakřiknout, ale myslím, že ani u druhého mimi se u nás nic nezmění. Spíš naopak, taťulda bude o to více pomáhat a těšit se na něj budou všichni stejně jako na první.
tak podle nadpisu jsem myslela, že jsi prvorodička, ale v článku jsem se nějak ztratila a vyčetla jsem z toho, že už budeš mít druhé dítě? No, každopádne my budeme mít první teď v září. Moje mamka to prožívá od začátku docela hodně (bude to její první vnoučátko), vždy, když k ní přijedu (bydlím 100km daleko), tak hladí bříško, kouká, jak už jsme vyrostli a dává mi rady, coby zasloužilá matka tři dětí :-) Přítel ten když přijde večer z práce, jako první se ptá, co Simonka (bříško) a jak se cítím. Nákupy mě nenechá nosit od začátku těhu a jak začalo růst bříško a začlo mi být nevalně, tak se naučil všem domácím pracem, včetně zametání a žehlení :-) Od začátku těhu mě má pod drobnohledem, na každém kroku musím hlásit, jestli jsem v pořádku. Bříško natírá každý večer a aspoň párkrát za týden do bříška povídá :-) Ale třeba v rodině od přítele, kromě jeho babičky, je to všem tak nějak "jedno". Nezeptají se mě, jak mi je, neberou nějakej zvláštní ohled na to, že čekáme miminko...prostě jako by se nic nedělo. Jen jeho babi se zajímá a vypráví mi historky ze svých let na mateřské. A já teda nechci nic zakřiknout, ale myslím, že ani u druhého mimi se u nás nic nezmění. Spíš naopak, taťulda bude o to více pomáhat a těšit se na něj budou všichni stejně jako na první.