osobní zkušenost nemám (a budu vděčná, pokud bych toho byla ušetřena), ale kamarádka ano, návdavkem s rakovinou a s malými dětmi. Tak nějak jí opomněl sdělit, že v mezičase, co lítala po chemkách, starala se o děti, makala po nocích na hypotéku a utěšovala jeho, plačícího, co by si bez ní počal, ho ulovila nějaká managerka, které tikají biologické hodiny. Dej tomu aspoň rok... nic neřeš, užívej si dětí. Stanov si a dohodněte si pevná pravidla ad. děti a výživné, včetně toho na tebe - až dotyčná zjistí, že místo společných chvilek dotyčného čeká péče o původní rodinu, náročná jak časově, tak finančně, začne jí to lézt krkem. Jestli to dáš, komunikuj s ním normálně, nedus, funguj... a věnuj se sobě. Snad každému normálnímu chlapovi se časem začne stýskat po funkčním (a jak píšeš, tak takové to bylo) rodinném zázemí, když ho již jednou ochutnal. A pak bude na tobě, zda ho vezmeš zpátky... Ale je to o velké dávce sebeovládání... Zvaž, jestli ti za to stojí...
osobní zkušenost nemám (a budu vděčná, pokud bych toho byla ušetřena), ale kamarádka ano, návdavkem s rakovinou a s malými dětmi. Tak nějak jí opomněl sdělit, že v mezičase, co lítala po chemkách, starala se o děti, makala po nocích na hypotéku a utěšovala jeho, plačícího, co by si bez ní počal, ho ulovila nějaká managerka, které tikají biologické hodiny.
Dej tomu aspoň rok... nic neřeš, užívej si dětí. Stanov si a dohodněte si pevná pravidla ad. děti a výživné, včetně toho na tebe - až dotyčná zjistí, že místo společných chvilek dotyčného čeká péče o původní rodinu, náročná jak časově, tak finančně, začne jí to lézt krkem.
Jestli to dáš, komunikuj s ním normálně, nedus, funguj... a věnuj se sobě. Snad každému normálnímu chlapovi se časem začne stýskat po funkčním (a jak píšeš, tak takové to bylo) rodinném zázemí, když ho již jednou ochutnal.
A pak bude na tobě, zda ho vezmeš zpátky...
Ale je to o velké dávce sebeovládání... Zvaž, jestli ti za to stojí...