ahoj, když jsem byla těhotná poprvé tak jsem nějak neřešila jestli to bude holka nebo kluk. Nemůžu říct že jsem holčičku nechtěla ale opravdu jsem nad tím nějak moc neuvažovala. Nevim proč, ale cítila jsem, že budu mít kluka a moc se těšila. Když jsme s manželem mluvili o druhém miminku, tak jsem mu řekla že bych měla ráda holčičku. On sám má 3 bráchy a bráchové maj syny. Takže si holčičku přála i jeho mamka. Když jsem otěhotněla tak první nač jsem myslela bylo zdraví miminka. Až když všechny výsledky dopadli dobře, tak jsem opět začala doufat, že se ta holčička povede. Na ultrazvuku ve 20tt mi pani doktorka sdělila že na 70% holčičku čekám. No měla jsem ohromnou radost a ani jsem tomu nechtěla věřit. I tak jsem stála nohama na zemi a počkala do 30tt na další ultrazvuk. Tam mi doktorka holčičku na 100% potvrdila. Od doktorky jsem šla do krámu a koupila své holčičce první šatičky :s: . Byl to super pocit koukat na holčičí oblečení. Byla jsem opravdu moc šťastná. Věřim, že kdyby i druhé miminko byl kluk, tak bych ho milovala stejně jako miluju holčičku a nemusela bych si na to, že čekám kluka nějak zvykat. Prostě jsem stále žila v tom, že přání je jedna věci a skutečnost druhá. Jsou věci které neovlivnim. Takže je dobré si něco přát, ale být rozumný a z přání se nesnažit dělat skutečnost...
ahoj, když jsem byla těhotná poprvé tak jsem nějak neřešila jestli to bude holka nebo kluk. Nemůžu říct že jsem holčičku nechtěla ale opravdu jsem nad tím nějak moc neuvažovala. Nevim proč, ale cítila jsem, že budu mít kluka a moc se těšila. Když jsme s manželem mluvili o druhém miminku, tak jsem mu řekla že bych měla ráda holčičku. On sám má 3 bráchy a bráchové maj syny. Takže si holčičku přála i jeho mamka. Když jsem otěhotněla tak první nač jsem myslela bylo zdraví miminka. Až když všechny výsledky dopadli dobře, tak jsem opět začala doufat, že se ta holčička povede. Na ultrazvuku ve 20tt mi pani doktorka sdělila že na 70% holčičku čekám. No měla jsem ohromnou radost a ani jsem tomu nechtěla věřit. I tak jsem stála nohama na zemi a počkala do 30tt na další ultrazvuk. Tam mi doktorka holčičku na 100% potvrdila. Od doktorky jsem šla do krámu a koupila své holčičce první šatičky :s: . Byl to super pocit koukat na holčičí oblečení. Byla jsem opravdu moc šťastná. Věřim, že kdyby i druhé miminko byl kluk, tak bych ho milovala stejně jako miluju holčičku a nemusela bych si na to, že čekám kluka nějak zvykat. Prostě jsem stále žila v tom, že přání je jedna věci a skutečnost druhá. Jsou věci které neovlivnim. Takže je dobré si něco přát, ale být rozumný a z přání se nesnažit dělat skutečnost...