Tohle je docela složitá situace. Měla by sis k ní najít cestu. Nemyslím si, že 5 leté dítě je zlé, spíš bych řekla, že bojuje proti Vám. Ztratila největší jistotu, jakou dítě má , táta bydlí jinde a ona se s tím neumí vyrovnat. Ona chce vidět vedle něj maminku. To musíš prostě přijmout, a trest, že nebude sedě s Vámi u stolu je podle mně ten nejhorší možný. Já bych si koupila ta čaje, jak je jich tam víc a řekla bych jí, ať si ho vybere sama a pomůže mi ho uvařit. Snažila bych se uvařit taky to, co má ráda. Ono, ikdyž jí uděláš jednu porci svíškové, tak prostě musí mít jinou chuť než když jí vaříš normálně. Ono to není hned, snažila bych se s ní hodně mluvit, a pokud by plivala, nebo mlátila, tak bych jí řekla, že jí máš ráda a tohle tě mrzí. prostě to musíš skousnout. Ona potřebuje cítit jistotu a protože jí ztratila, tak se tak chová. a vy jí tu jistotu prostě musíte zase dát . Chce to hodně trpělivosti a nebude to hned. taky jsem se kdysi rozvedla a malá se s tím hoodně dlouho vyrovnávala. pořád bylo všechno lepší u táty, konkrétně ta svíčková a pořád to chtěla dát zpátky. Bohužel si ji táta po čase přestal skoro brát, a to byla konečná. Taky jsem si k ní musela hledat cestu, hodně vysvětlovat, vyčítala mi že jsem tátu vyhodila....( Kdo jí to asi tak řekl??) Tohle je vždycky špatné a je potřeba, aby to nechala co nejmenší následky. ten příspěvek pode mnou je hodně drsný, ale je v něm i hodně pravdy. Kdž si k ní tu cestu najdeš, můžeš v ní jedou mít skvělou dceru a miminko skvělého sourozence. :)
Tohle je docela složitá situace. Měla by sis k ní najít cestu. Nemyslím si, že 5 leté dítě je zlé, spíš bych řekla, že bojuje proti Vám. Ztratila největší jistotu, jakou dítě má , táta bydlí jinde a ona se s tím neumí vyrovnat. Ona chce vidět vedle něj maminku. To musíš prostě přijmout, a trest, že nebude sedě s Vámi u stolu je podle mně ten nejhorší možný. Já bych si koupila ta čaje, jak je jich tam víc a řekla bych jí, ať si ho vybere sama a pomůže mi ho uvařit. Snažila bych se uvařit taky to, co má ráda. Ono, ikdyž jí uděláš jednu porci svíškové, tak prostě musí mít jinou chuť než když jí vaříš normálně. Ono to není hned, snažila bych se s ní hodně mluvit, a pokud by plivala, nebo mlátila, tak bych jí řekla, že jí máš ráda a tohle tě mrzí. prostě to musíš skousnout. Ona potřebuje cítit jistotu a protože jí ztratila, tak se tak chová. a vy jí tu jistotu prostě musíte zase dát . Chce to hodně trpělivosti a nebude to hned. taky jsem se kdysi rozvedla a malá se s tím hoodně dlouho vyrovnávala. pořád bylo všechno lepší u táty, konkrétně ta svíčková a pořád to chtěla dát zpátky. Bohužel si ji táta po čase přestal skoro brát, a to byla konečná. Taky jsem si k ní musela hledat cestu, hodně vysvětlovat, vyčítala mi že jsem tátu vyhodila....( Kdo jí to asi tak řekl??) Tohle je vždycky špatné a je potřeba, aby to nechala co nejmenší následky. ten příspěvek pode mnou je hodně drsný, ale je v něm i hodně pravdy. Kdž si k ní tu cestu najdeš, můžeš v ní jedou mít skvělou dceru a miminko skvělého sourozence. :)