Přidat komentář

Já když toto pozorovala loni v létě na své dceři, tak mi bylo stydno. Ale ona nepůjčuje ani mladším, ani starším. Někdy je to lepší a je vše v pohodě a někdy hrůza. Nejlepší na tom je, že si je schopna přivlastnit cizí věci, když ji je někdo půjčí a pak je to komedie. Je to složité období, ale tohle je úplně normální a děti z toho musí vyrůst. Některé prostě nepřenesou přes srdce, že by měly půjčit něco co je jejich. Ony jaksi nechápou, že když to půjčí, že to dostanou zpět. Prostě se o své věci bojí. My máme naštěstí velmi chápavé kamarádky s dětmi a pozoruji, že všechny děti si tímto procházejí. Trestat nemá cenu. Spíše vysvětlovat a vysvětlovat a ukazovat, že když půjčí něco svojeho zase si na oplátku může hrát s hračkou od kamarádky, bratrance.
Taky to řešíme tak, že si na návštěvy nosíme pár svých věcí a vždycky to dopadne tak, že si hrajeme s cizíma a vysvětlím ji, že aby si s nima mohla hrát, tak musí zase půjčit to svoje. zatím to většinou fungovalo. Samo, vždycky ne, ale je to normální období v rozvoji dítěte a je to opustí. Některé dřív, jiné později a některé nikdy. :) To jsou pak ti dospěláci, kteří nepůjčí vůbec nic ani kdyby tomu druhému hořelo nad hlavou. Chce to děti prostě trpělivě učit dělit se a půjčovat.