ahoj, upřímnou soustrast. Velice Tě chápu a soucítím s Tebou. V podobné situaci jsem se ocitla před 7 lety, kdy se narodil můj první syn. Bylo to 28.9. na svátek sv. Václava, kdy strejda zemřel. Já měla rodit 1.10., ale nakonec jsem do 7.10. přenášela. Naši mi nic neřekli, vše důkladně tajili. Chtěli mě ušetřit, aby neporodila dřív nebo nepřišla po porodu o mléko, jak tomu bylo u mé mamky, kdy se narodila moje sestra /a tehdy zároveň zemřela maminka mého táty/. Po šestinedělí jsem byla u rodičů na několik dnů, chodili do práce, tak jsem trochu poklízela a náhodou to parte našla. Víš, jak mi bylo? Hrozně. Měla jsem pocit, že mě všichni obelhávali. Na druhou stranu vím, že při tom nálezu, i když jsem byla ve velikém šoku, jsem byla uchráněna třeba nějaké poporodní deprese. Takže být Tebou, v tak pokročilém stadiu nechodím na pohřeb a myslím na strejdu. Třeba právě on se vtělí do nového života... Hodně sil!!! Jsem s Tebou. Ahoj
ahoj,
upřímnou soustrast.
Velice Tě chápu a soucítím s Tebou.
V podobné situaci jsem se ocitla před 7 lety, kdy se narodil můj první syn. Bylo to 28.9. na svátek sv. Václava, kdy strejda zemřel. Já měla rodit 1.10., ale nakonec jsem do 7.10. přenášela. Naši mi nic neřekli, vše důkladně tajili. Chtěli mě ušetřit, aby neporodila dřív nebo nepřišla po porodu o mléko, jak tomu bylo u mé mamky, kdy se narodila moje sestra /a tehdy zároveň zemřela maminka mého táty/.
Po šestinedělí jsem byla u rodičů na několik dnů, chodili do práce, tak jsem trochu poklízela a náhodou to parte našla. Víš, jak mi bylo? Hrozně. Měla jsem pocit, že mě všichni obelhávali. Na druhou stranu vím, že při tom nálezu, i když jsem byla ve velikém šoku, jsem byla uchráněna třeba nějaké poporodní deprese.
Takže být Tebou, v tak pokročilém stadiu nechodím na pohřeb a myslím na strejdu. Třeba právě on se vtělí do nového života...
Hodně sil!!! Jsem s Tebou.
Ahoj