Fíha, tak tady se to rozjelo. Tak taky přispěji. Mára se narodil o 9 týdnů dřív. Byla to velká zkouška pro všechny, ale samozřejmě hlavně pro mě. Když nás pustili z neo, tak jsem malýho nechtěla svěřit nikomu. Má totiž i zdravotní problémy a byl propuštěn s tím, že mám nad ním dozor, aby se mu něco nestalo, takže jsem z toho byla furt vykulená a pořád jsem se něčeho bála. Časem jsem zjistila, že to malej zvládá dobře a že to tak hrozný nebude, takže jsem začala dávat malýho do kočárku babi (tchýni), ale i tak jsem vždy trnula, aby se vrátila včas, aby Mára dostal svůj lék. Teď mu bude 9 měsíců a jsem strašně ráda, že můj strach pominul a babi hlídá, jak může. Moc jí to baví, malýho miluje a udělala by pro nás vše. Můžu chodit cvičit, s manželem si zajdem na kávu. Moje mamka bydlí daleko, ale cca 1x za měsíc přijede na víkend a je milionová, protože to pak ani nevím, co dřív dělat, protože mě zastoupí u malýho opravdu ve všem, takže když chceme jít na nějakou akci, kdy víme, že se vrátíme hodně pozdě, tak volím mojí mamku, kt. u nás i přespí a nemá z ničeho strach. Tchýně je totiž tak trochu plašan a bojí se malýho nechat i samotnýho v postýlce, takže je pak z toho zbytečně unavená. Moje mamka se těší až bude Marek větší a vezme si ho na pár dní k sobě. Zatím si to neumím představit, ale samozřejmě to zkusíme a uvidíme :-)
Fíha, tak tady se to rozjelo. Tak taky přispěji. Mára se narodil o 9 týdnů dřív. Byla to velká zkouška pro všechny, ale samozřejmě hlavně pro mě. Když nás pustili z neo, tak jsem malýho nechtěla svěřit nikomu. Má totiž i zdravotní problémy a byl propuštěn s tím, že mám nad ním dozor, aby se mu něco nestalo, takže jsem z toho byla furt vykulená a pořád jsem se něčeho bála. Časem jsem zjistila, že to malej zvládá dobře a že to tak hrozný nebude, takže jsem začala dávat malýho do kočárku babi (tchýni), ale i tak jsem vždy trnula, aby se vrátila včas, aby Mára dostal svůj lék. Teď mu bude 9 měsíců a jsem strašně ráda, že můj strach pominul a babi hlídá, jak může. Moc jí to baví, malýho miluje a udělala by pro nás vše. Můžu chodit cvičit, s manželem si zajdem na kávu. Moje mamka bydlí daleko, ale cca 1x za měsíc přijede na víkend a je milionová, protože to pak ani nevím, co dřív dělat, protože mě zastoupí u malýho opravdu ve všem, takže když chceme jít na nějakou akci, kdy víme, že se vrátíme hodně pozdě, tak volím mojí mamku, kt. u nás i přespí a nemá z ničeho strach. Tchýně je totiž tak trochu plašan a bojí se malýho nechat i samotnýho v postýlce, takže je pak z toho zbytečně unavená.
Moje mamka se těší až bude Marek větší a vezme si ho na pár dní k sobě. Zatím si to neumím představit, ale samozřejmě to zkusíme a uvidíme :-)