tak s tou bolestí jak jsem popsala se omlouvám, ale tak nějak to je...je to pro ně neuvěřitelná bolest, prostě šílené křeče do břicha...ale přiroda to má dobře zařízené, že si to ty dětičky pak nepamatují, ale je zase dobré si to uvědomovat jak trpí abysme se na ty drobečky nezlobili když brečí třeba 6 hodin v kuse(můj případ:))...bolest je i kdyz se ti má přes dáseň proklubat zub..to je taky čeká...a i zubařka říkala že to je pro ně taky děsná bolest, ale to jsem odbočila...hlavně se nestresuj kvuli doktorům!! Uvidíš že až se na to budeš dívat za půl roku tak si řekneš, že já to tak řešila a že jsem byla tak hotová z toho...já bych normálně kojila a měla s malou trpělivost, časem to odezní...jsi doma, tak se klidně s ní zachumlej do pelíšku a prostě zkoušejte kojit, mazli se s ní, masíruj jí bříško, klidně ji svleč a sebe taky ať tě cítí a bude tě cítit tělo na tělo a maminku bude mít ve větším kontaktu...Doktorce to těch jejich záznamů uber čas, napis třeba jen 30 minut, aby te zbytečně nestrašila...kdyby takhle mě někdo děsil, tak toho taky moc neodkojím!! Ty mimča to z nás cítí když nejsme v pohodě a jsou nevrlý taky, takže jestli jdeš kojit s tím pocitem že to bude zase katastrofa a jsi z toho vydeptaná, tak věř že to malá cítí!!!.i v porodnici nám říkali 45 minut kojit klidně když to nejde, ale pak už ne...pak už je mimčo unavené a stejně z toho už moc nevydudá, tak bych ji nechala hodku a pul odpočinout a zkusila to znovu...no chce to trpělivost, ale uvidíš že jednou se na to budeš dívat uplně jinak ...já jsem taky strašně plašila a byla vydeptaná z každé věci u malé a teďka u druhého sama sebe nepoznávám:)) a taky jsem teda moc nepochopila proc by mela mít u nemoc..to je nejaky predčasné srůstání lebky...
In reply to dekujuuuu tak to ja to by junka80
tak s tou bolestí jak jsem popsala se omlouvám, ale tak nějak to je...je to pro ně neuvěřitelná bolest, prostě šílené křeče do břicha...ale přiroda to má dobře zařízené, že si to ty dětičky pak nepamatují, ale je zase dobré si to uvědomovat jak trpí abysme se na ty drobečky nezlobili když brečí třeba 6 hodin v kuse(můj případ:))...bolest je i kdyz se ti má přes dáseň proklubat zub..to je taky čeká...a i zubařka říkala že to je pro ně taky děsná bolest, ale to jsem odbočila...hlavně se nestresuj kvuli doktorům!! Uvidíš že až se na to budeš dívat za půl roku tak si řekneš, že já to tak řešila a že jsem byla tak hotová z toho...já bych normálně kojila a měla s malou trpělivost, časem to odezní...jsi doma, tak se klidně s ní zachumlej do pelíšku a prostě zkoušejte kojit, mazli se s ní, masíruj jí bříško, klidně ji svleč a sebe taky ať tě cítí a bude tě cítit tělo na tělo a maminku bude mít ve větším kontaktu...Doktorce to těch jejich záznamů uber čas, napis třeba jen 30 minut, aby te zbytečně nestrašila...kdyby takhle mě někdo děsil, tak toho taky moc neodkojím!! Ty mimča to z nás cítí když nejsme v pohodě a jsou nevrlý taky, takže jestli jdeš kojit s tím pocitem že to bude zase katastrofa a jsi z toho vydeptaná, tak věř že to malá cítí!!!.i v porodnici nám říkali 45 minut kojit klidně když to nejde, ale pak už ne...pak už je mimčo unavené a stejně z toho už moc nevydudá, tak bych ji nechala hodku a pul odpočinout a zkusila to znovu...no chce to trpělivost, ale uvidíš že jednou se na to budeš dívat uplně jinak ...já jsem taky strašně plašila a byla vydeptaná z každé věci u malé a teďka u druhého sama sebe nepoznávám:)) a taky jsem teda moc nepochopila proc by mela mít u nemoc..to je nejaky predčasné srůstání lebky...