Ahoj, naší Nikolce byl 6.11. rok. Je to takové hodně aktivní dítko, sedět chtěla už ve 4 měsících a chodit za ruce začala týden před 8 měsícem. Na začátku 10 měsíce už běhala sama, tedy lítala. Do chodítka jsme ji chviličku dávali, ale čekala jsem až bude sama sedět.
Na nočníček dáváme od 9 měsíce nenásilně a občas ji z něj nemůžeme dostat, ale nosí i plínky a i když si řekne na čůrání ččč, na kakání ještě ee neříká, ale občas přinese nočník. Kakání je většinou ve stejnou každodenní dobu, takže ji tam posadím a během chvilky tlačí. Čůrat dávám tak do 20 minut po jídle nebo pití a pak tak nějak jak si vzpomenu.Jinak umí sama i smrkat.
Papání nám vychází asi tak stejně jako vám, jen už odmítala neokořeněná jídla a tak jsem ji začala dávat to co jíme my, méně kořeněné..nám to také tak chutná, takže nemusím vařit její jídlo zvlášť. Během dne ji oloupu jablíčko, nebo dám mandarinku, víno, rajčata, papriku...má moc ráda ovoce a zeleninu. Slyšela jsem, že by se měla zelenina dětem dávat ke každému hlavnímu jídlu už od mala, aby se na ni naučily.... V noci spí jak kdy, někdy se vzbudí 2x, někdy jen jednou.
Papání lžičkou jsem spíš s ní netrénovala já, ale ráda ji drží a tak to musíme ještě trénovat s papáním. Nevěděla jsem, že se to můžou naučit tak brzy.
Pije sama...hrneček se savičkou ji položím na stůl a sama si ho bere...když je v zápalu hry a zapomíná, chodím za ní a dávám ji. Poslední dobou ji každý den vymačkám pomeranč, nebo mandarinku a naředím to vodou...to ji moc chutná.Čaje, vody a této šťávičky vypije celkem asi 500 ml. za den, někdy méně. Jinak pije i mlíčko. Po čištění zoubků a když papá, pije z normálního hrnečku.
Co se týče fyzických dovedností, jak jsem už psala, běhá sama. Tancuje, z lehu na zemi si sedne, pak na bobek bez zachycení něčeho a pak se postaví. Myslím, že je dobré je nechat občas trochu "potrápit" aby přišli sami na to jak se zachovat když jim něco nejde, nebo se na nás budou spoléhat a zleniví (můj názor). Učila jsem ji jak vstát z postele. Postel máme celkem nízko, dala jsem pod ní deku a několikrát ji ukázala jak slézt. Jednou spadla do deky a byla docela vykulená a od té doby už slézá sama. Ukázala jsem ji ať se posadí, pak si lehne a spustí nožičky...ještě ji ale raději hlídám.
Řeč - začala mluvit už v půl roce...mluví čistě a srozumitelně, občas přidá svou hatlapatilku. Říká máma, mami, táta, tati, děda, bába, teta, kytí, tady, není, bů, ahoj, klíče, zajíc, dveře, svítí, co to je, kde je, malá, hají, ham, tak, hop, bác, baf, haf, ne, ano. Dnes jsem tu měla kamarádku s manželem a byli nadšení jak krásně mluví.
Hry - lochtáme, schováváme se za záclonu a bafáme, houpeme, kopeme a posíláme míč, jezdíme na odrážedle, tancujeme, zpíváme, prohlížíme knížky a říkáme co je na obrázku (říkám ji ať ukazuje prstíčkem) a jak dělají zvířátka, dáváme do sebe krabičky (říkám barvy), trojúhelníčky na stojan, hrajeme na zvonkohru, rumbakoule a činely, stavíme komíny z tostek, ráda dává prádlo do pračky, podává mi talíře z myčky,čicháme k věcem, říkáme kde jsou oči, nos, pusa, jazyk, zuby, vlasy...., říkáme vařila myšička...umí to dělat i někomu jinému..., paci paci, jak je veliká, umí mrkat a když se nám něco povede, tleskneme si jednou rukou.
Koupání...koupeme každý den, vlásky obden. Zoubky čistíme 2x denně, nejdřív já a pak sama. Kartáček má zvlášť i v krabici s hračkama. U zubařky zoubky nechtěla ukázat, i když se nakonec podařilo v klidu. Trénovali jsme to dlouho dopředu, ale bála jsem se, že bude bulet..nemá ráda bílé pláště od té doby co byla v nemocnici. Nakonec se jí z ordinace nechtělo a dělala na dr. baf. Má 6 zubů.
Pohádky zatím také nečtu, spíš zpíváme, ale na čtení se těším. Četla jsem jí z jedné knížky, ale chytala za stránky a nedopadlo to dobře, tak máme knížky s tlustými stránkami.Televize ji nezajímá, což bych občas uvítala. V postýlce má peřinku a když jsem ji zkusila dát polštář, budila se s pláčem, i když na něj z naší postele byla zvyklá. S uspáváním teď trochu bojujeme. Uměla usínat sama, ale od té doby, co ji rostou zoubky a budila se s pláčem a měla horečky, jsme ji začali uspávat u nás v posteli a pak ji přeneseme. Je to docela náročné, neusne hned. Závidím maminkám, které to mají bez problému.
Tak ať vám drobínci pěkně rostou a jsou z nich spokojené dětičky.
Ahoj, naší Nikolce byl 6.11. rok. Je to takové hodně aktivní dítko, sedět chtěla už ve 4 měsících a chodit za ruce začala týden před 8 měsícem. Na začátku 10 měsíce už běhala sama, tedy lítala. Do chodítka jsme ji chviličku dávali, ale čekala jsem až bude sama sedět.
Na nočníček dáváme od 9 měsíce nenásilně a občas ji z něj nemůžeme dostat, ale nosí i plínky a i když si řekne na čůrání ččč, na kakání ještě ee neříká, ale občas přinese nočník. Kakání je většinou ve stejnou každodenní dobu, takže ji tam posadím a během chvilky tlačí. Čůrat dávám tak do 20 minut po jídle nebo pití a pak tak nějak jak si vzpomenu.Jinak umí sama i smrkat.
Papání nám vychází asi tak stejně jako vám, jen už odmítala neokořeněná jídla a tak jsem ji začala dávat to co jíme my, méně kořeněné..nám to také tak chutná, takže nemusím vařit její jídlo zvlášť. Během dne ji oloupu jablíčko, nebo dám mandarinku, víno, rajčata, papriku...má moc ráda ovoce a zeleninu. Slyšela jsem, že by se měla zelenina dětem dávat ke každému hlavnímu jídlu už od mala, aby se na ni naučily.... V noci spí jak kdy, někdy se vzbudí 2x, někdy jen jednou.
Papání lžičkou jsem spíš s ní netrénovala já, ale ráda ji drží a tak to musíme ještě trénovat s papáním. Nevěděla jsem, že se to můžou naučit tak brzy.
Pije sama...hrneček se savičkou ji položím na stůl a sama si ho bere...když je v zápalu hry a zapomíná, chodím za ní a dávám ji. Poslední dobou ji každý den vymačkám pomeranč, nebo mandarinku a naředím to vodou...to ji moc chutná.Čaje, vody a této šťávičky vypije celkem asi 500 ml. za den, někdy méně. Jinak pije i mlíčko. Po čištění zoubků a když papá, pije z normálního hrnečku.
Co se týče fyzických dovedností, jak jsem už psala, běhá sama. Tancuje, z lehu na zemi si sedne, pak na bobek bez zachycení něčeho a pak se postaví. Myslím, že je dobré je nechat občas trochu "potrápit" aby přišli sami na to jak se zachovat když jim něco nejde, nebo se na nás budou spoléhat a zleniví (můj názor). Učila jsem ji jak vstát z postele. Postel máme celkem nízko, dala jsem pod ní deku a několikrát ji ukázala jak slézt. Jednou spadla do deky a byla docela vykulená a od té doby už slézá sama. Ukázala jsem ji ať se posadí, pak si lehne a spustí nožičky...ještě ji ale raději hlídám.
Řeč - začala mluvit už v půl roce...mluví čistě a srozumitelně, občas přidá svou hatlapatilku. Říká máma, mami, táta, tati, děda, bába, teta, kytí, tady, není, bů, ahoj, klíče, zajíc, dveře, svítí, co to je, kde je, malá, hají, ham, tak, hop, bác, baf, haf, ne, ano. Dnes jsem tu měla kamarádku s manželem a byli nadšení jak krásně mluví.
Hry - lochtáme, schováváme se za záclonu a bafáme, houpeme, kopeme a posíláme míč, jezdíme na odrážedle, tancujeme, zpíváme, prohlížíme knížky a říkáme co je na obrázku (říkám ji ať ukazuje prstíčkem) a jak dělají zvířátka, dáváme do sebe krabičky (říkám barvy), trojúhelníčky na stojan, hrajeme na zvonkohru, rumbakoule a činely, stavíme komíny z tostek, ráda dává prádlo do pračky, podává mi talíře z myčky,čicháme k věcem, říkáme kde jsou oči, nos, pusa, jazyk, zuby, vlasy...., říkáme vařila myšička...umí to dělat i někomu jinému..., paci paci, jak je veliká, umí mrkat a když se nám něco povede, tleskneme si jednou rukou.
Koupání...koupeme každý den, vlásky obden. Zoubky čistíme 2x denně, nejdřív já a pak sama. Kartáček má zvlášť i v krabici s hračkama. U zubařky zoubky nechtěla ukázat, i když se nakonec podařilo v klidu. Trénovali jsme to dlouho dopředu, ale bála jsem se, že bude bulet..nemá ráda bílé pláště od té doby co byla v nemocnici. Nakonec se jí z ordinace nechtělo a dělala na dr. baf. Má 6 zubů.
Pohádky zatím také nečtu, spíš zpíváme, ale na čtení se těším. Četla jsem jí z jedné knížky, ale chytala za stránky a nedopadlo to dobře, tak máme knížky s tlustými stránkami.Televize ji nezajímá, což bych občas uvítala. V postýlce má peřinku a když jsem ji zkusila dát polštář, budila se s pláčem, i když na něj z naší postele byla zvyklá. S uspáváním teď trochu bojujeme. Uměla usínat sama, ale od té doby, co ji rostou zoubky a budila se s pláčem a měla horečky, jsme ji začali uspávat u nás v posteli a pak ji přeneseme. Je to docela náročné, neusne hned. Závidím maminkám, které to mají bez problému.
Tak ať vám drobínci pěkně rostou a jsou z nich spokojené dětičky.