tak jsem ráda, že konečně můžu napsat svou zkušenost. Taky jsem se do nedávna jen vyptávala a stresovala. :-) Já jsem měla holky nepředstavitelný strach z porodu. Dokonce jsem i měla období, kdy jsem děti mít nechtěla, a to právě kvůli bolesti u porodu. A teď už to mám za sebou. Rodila jsem 4. června, takže mám doma skoro 7-týdenní holčičku. Porod mi vyvolávali kvůli vysokému tlaku. Měla jsem stejné pocity jako vy - na jednu stranu už jsem hrozně chtěla, ty poslední týdny s břichem jsou fakt úmorné. Na druhou jsem se strašně bála a při vyřknutí ortelu - zítra vyvoláme porod - jsem zalapala po dechu. Říká se, že po bitvě je každý generál. Ale můžu říct, že to za to opravdu stojí. Bolesti nebyly žádný med, nevím k čemu bych to přirovnala, snad trochu k bolesti při průjmu, ale mnohokrát znásobeno. Ale přece jen je to tak specifická bolest, že si to musí každá sama prožít, aby věděla o čem je řeč. Moc moc pomáhá, když je partner u porobu. Já jsem tam měla i mamku a ta byla taky skvělá. Nepomůžou vám od bolesti, ale je fajnm, když víte, že "v tom nejste sama". Stahy prodýchávat, zkoušet popocházet, pokud to půjde. Já jsem se nakonec nedostala k žádným předem nacvičeným úlevovým polohám a cvikům, víceméně jsem to proležela v posteli anebo prostála a prochodila. Při kontrakcích jsem se vždycky zapřela o železnou kontstrukci postele za hlavou a to bylo asi nejvíc. Každá během porodu přijdete na to co je pro vás nejlepší, neexistuje žádná univerzální rada ani poloha. Prostě se jen řiďte pokyny PA a půjde to samo. Jo a abych nezapomněla, v rámci možností mi taky pomáhalo pokládání mokré studené plíny na čelo a krk. Držte se, zvládnete to!!!!! Je to jen zlomek času z celého radostného života, který vám připraví to malé stvoření. Uvidíte tu úlevu, až miminko vyjede ven. Je to ten nejkrásnější okamžik, že je po bolesti a miminko máte u sebe. PS: jo a abych nezapomněla, i já jsem si vyslechla nářek 3 rodicích mamin, když jsem čekala na ten svůj porod. To ve mně vyvolalo ještě větší paniku, ale vážně se to dá zvládnout. Když jsem porodila já, tak teď už každá! :-)))
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahojky,
tak jsem ráda, že konečně můžu napsat svou zkušenost. Taky jsem se do nedávna jen vyptávala a stresovala. :-) Já jsem měla holky nepředstavitelný strach z porodu. Dokonce jsem i měla období, kdy jsem děti mít nechtěla, a to právě kvůli bolesti u porodu. A teď už to mám za sebou. Rodila jsem 4. června, takže mám doma skoro 7-týdenní holčičku. Porod mi vyvolávali kvůli vysokému tlaku. Měla jsem stejné pocity jako vy - na jednu stranu už jsem hrozně chtěla, ty poslední týdny s břichem jsou fakt úmorné. Na druhou jsem se strašně bála a při vyřknutí ortelu - zítra vyvoláme porod - jsem zalapala po dechu. Říká se, že po bitvě je každý generál. Ale můžu říct, že to za to opravdu stojí. Bolesti nebyly žádný med, nevím k čemu bych to přirovnala, snad trochu k bolesti při průjmu, ale mnohokrát znásobeno. Ale přece jen je to tak specifická bolest, že si to musí každá sama prožít, aby věděla o čem je řeč. Moc moc pomáhá, když je partner u porobu. Já jsem tam měla i mamku a ta byla taky skvělá. Nepomůžou vám od bolesti, ale je fajnm, když víte, že "v tom nejste sama". Stahy prodýchávat, zkoušet popocházet, pokud to půjde. Já jsem se nakonec nedostala k žádným předem nacvičeným úlevovým polohám a cvikům, víceméně jsem to proležela v posteli anebo prostála a prochodila. Při kontrakcích jsem se vždycky zapřela o železnou kontstrukci postele za hlavou a to bylo asi nejvíc. Každá během porodu přijdete na to co je pro vás nejlepší, neexistuje žádná univerzální rada ani poloha. Prostě se jen řiďte pokyny PA a půjde to samo. Jo a abych nezapomněla, v rámci možností mi taky pomáhalo pokládání mokré studené plíny na čelo a krk. Držte se, zvládnete to!!!!! Je to jen zlomek času z celého radostného života, který vám připraví to malé stvoření. Uvidíte tu úlevu, až miminko vyjede ven. Je to ten nejkrásnější okamžik, že je po bolesti a miminko máte u sebe.
PS: jo a abych nezapomněla, i já jsem si vyslechla nářek 3 rodicích mamin, když jsem čekala na ten svůj porod. To ve mně vyvolalo ještě větší paniku, ale vážně se to dá zvládnout. Když jsem porodila já, tak teď už každá! :-)))