Myslím, že jsem manžela dost zaskočila, že jsem na ty fotky přišla. Osobně si říkám jestli to za to stálo a vím, že kdybych jen tušila, že něco podobného najdu, tak bych se v těch šuplíkách nehrabala, ale jsem hold blbá zvědavá ženská. Spíš jsem jen chtěla nahlídnout do jeho minulosti. Jak je to teď, v pondělí byla dost napnutá atmosféra, já byla naštvaná a on uražený...asi to prodiskutoval v práci s kámošem, protože ráno mi dal pusu a odpoledně byl odtažitý. Poznám, když mu někdo dává rady a porady. Včera se, ale už prolomily ledy, řekla jsem si, že se v tom už nebudu šťourat a ani jsme o tom už nemluvili, jen jsem mu vytiskla pár stránek z internetu, aby se nebál mě dotknout. Asi pochopil, že se bojím, abych o něj nepřišla, řekl mi z ničeho nic, že mě má rád. Snad to bude v pohodě. Kámoška měla s manželem daleko větší trápení. prý se to srovnalo po šestinedělí. Ale to víš, ženská to asi víc v tom těhu řeší, připadám si neatraktivní, přece jen nemůžu dělat aktivity co dřív a navíc mi hrozí císařský řez, kvůli placentě zasahuje do dělohy. Tak se teď nějak víc všeho bojím. Můj muž nikdy neměl se sexem problém, ale co jsem otěhotněla, tak byl konec, ani pusa na dobrou noc, jeho matka mu dala rady, že by se mimču mohlo něco stát, tak po mě on nic nechtěl...spíš já po něm. Když nám to dr.zakázala, tak byl konec úplně. Marně jsem se snažila manželovi říct, že sex neznamená jen styk, ale že jsou i jiné možnosti. Nakonec jsem začala být podezíravá a nepříjemná a to byl vlastně důvod proč jsem začala u něj doma hledat. Všechno jsem mu to řekla a myslím, že si to snad vzal k srdci. Začal si mě včera víc všímat...snad se to srovná.
In reply to Miluško, promiň, že by Ivísek24
Myslím, že jsem manžela dost zaskočila, že jsem na ty fotky přišla. Osobně si říkám jestli to za to stálo a vím, že kdybych jen tušila, že něco podobného najdu, tak bych se v těch šuplíkách nehrabala, ale jsem hold blbá zvědavá ženská. Spíš jsem jen chtěla nahlídnout do jeho minulosti. Jak je to teď, v pondělí byla dost napnutá atmosféra, já byla naštvaná a on uražený...asi to prodiskutoval v práci s kámošem, protože ráno mi dal pusu a odpoledně byl odtažitý. Poznám, když mu někdo dává rady a porady. Včera se, ale už prolomily ledy, řekla jsem si, že se v tom už nebudu šťourat a ani jsme o tom už nemluvili, jen jsem mu vytiskla pár stránek z internetu, aby se nebál mě dotknout. Asi pochopil, že se bojím, abych o něj nepřišla, řekl mi z ničeho nic, že mě má rád. Snad to bude v pohodě. Kámoška měla s manželem daleko větší trápení. prý se to srovnalo po šestinedělí. Ale to víš, ženská to asi víc v tom těhu řeší, připadám si neatraktivní, přece jen nemůžu dělat aktivity co dřív a navíc mi hrozí císařský řez, kvůli placentě zasahuje do dělohy. Tak se teď nějak víc všeho bojím. Můj muž nikdy neměl se sexem problém, ale co jsem otěhotněla, tak byl konec, ani pusa na dobrou noc, jeho matka mu dala rady, že by se mimču mohlo něco stát, tak po mě on nic nechtěl...spíš já po něm. Když nám to dr.zakázala, tak byl konec úplně. Marně jsem se snažila manželovi říct, že sex neznamená jen styk, ale že jsou i jiné možnosti. Nakonec jsem začala být podezíravá a nepříjemná a to byl vlastně důvod proč jsem začala u něj doma hledat. Všechno jsem mu to řekla a myslím, že si to snad vzal k srdci. Začal si mě včera víc všímat...snad se to srovná.