Tak moje tchýně je taky dáreček. Neni zlá nebo tak něco,ale asi jí nedochází, že se občas chová nevhodně. Můj přítel je rozvedený a už má syna z prvního manželství, ale takových dneska je, že. Šla jsem do vztahu s ním s tím, že to vím a že ho přesto miluju. Ale tchýně kdykoli jsme u nich na návštěvě, se vyptává na bývalou, posílají jí po nás dárky, které jí musíme předávat, když si bereme malýho na víkend. Ze začátku jsem si říkala, že až mě víc poznají, tak to přejde, že si prostě jen musí zvyknout na "někoho jiného" a snažila se to chápat, ale už jsou to víc jak 2 roky a je to pořád stejné. Vyžaduje, abchom k nim jezdili téměř každý víkend a pokaždé když máme malého (tj. 1x za 14 dní),ale já bych si taky ráda užila víkend jen s klukama, třeba i jen doma, kdy si prostě jen celý den budem hrát a bude legrace a ne že budem někam přejíždět apod. Sice od nás nebydlí daleko,asi 30 km,ale stejně je to nepříjemné, protože prcek ještě po obědě spinká a my mu to chceme dopřávat, dyt spánek je zdraví. Přítel mi říkal, že se snažil to rodičům říct, že je nám to nepříjemné,ale oni si vedou svou, že je to jejich věc. No a ted čekáme mimi my, uvažujeme i o svatbě, ale já se toho děsim, jen kvůli nim. Zní to asi blbě,ale je to tak. Nejhorší je, že se pak kvůli tomu i s přítelem hádáme. Já už prostě proti nim mam averzi a on se jich i chvílema zastává a mě to prostě štve, takže jakmile, se zmíní o tom, že bychom tam měli jet na návštěvu, protože máma volala, abychom přijeli, tak já už jsem nasr..á! Je to začarovaný kruh a mam pocot, že z něj neni východisko, dyt já se rozčílila u tohohle komentáře a to je vrchol ne? }:) Tak nevim, asi jsem divná. Jsem se rozkecala, ale je mi trochu líp, ještě jsem to krom přítele nikomu neřekla, trochu se mi uleviolo, tak se nezlobte za ten výplach tady. papa :one:
Tak moje tchýně je taky dáreček. Neni zlá nebo tak něco,ale asi jí nedochází, že se občas chová nevhodně. Můj přítel je rozvedený a už má syna z prvního manželství, ale takových dneska je, že. Šla jsem do vztahu s ním s tím, že to vím a že ho přesto miluju. Ale tchýně kdykoli jsme u nich na návštěvě, se vyptává na bývalou, posílají jí po nás dárky, které jí musíme předávat, když si bereme malýho na víkend. Ze začátku jsem si říkala, že až mě víc poznají, tak to přejde, že si prostě jen musí zvyknout na "někoho jiného" a snažila se to chápat, ale už jsou to víc jak 2 roky a je to pořád stejné. Vyžaduje, abchom k nim jezdili téměř každý víkend a pokaždé když máme malého (tj. 1x za 14 dní),ale já bych si taky ráda užila víkend jen s klukama, třeba i jen doma, kdy si prostě jen celý den budem hrát a bude legrace a ne že budem někam přejíždět apod. Sice od nás nebydlí daleko,asi 30 km,ale stejně je to nepříjemné, protože prcek ještě po obědě spinká a my mu to chceme dopřávat, dyt spánek je zdraví. Přítel mi říkal, že se snažil to rodičům říct, že je nám to nepříjemné,ale oni si vedou svou, že je to jejich věc. No a ted čekáme mimi my, uvažujeme i o svatbě, ale já se toho děsim, jen kvůli nim. Zní to asi blbě,ale je to tak. Nejhorší je, že se pak kvůli tomu i s přítelem hádáme. Já už prostě proti nim mam averzi a on se jich i chvílema zastává a mě to prostě štve, takže jakmile, se zmíní o tom, že bychom tam měli jet na návštěvu, protože máma volala, abychom přijeli, tak já už jsem nasr..á! Je to začarovaný kruh a mam pocot, že z něj neni východisko, dyt já se rozčílila u tohohle komentáře a to je vrchol ne? }:) Tak nevim, asi jsem divná. Jsem se rozkecala, ale je mi trochu líp, ještě jsem to krom přítele nikomu neřekla, trochu se mi uleviolo, tak se nezlobte za ten výplach tady. papa :one: