No,to máš pravdu,já jak jsem dělala před MD na porodnici a k porodům chodila,tak jsem jančila už po pár hodinách,proč se vůbec neotevírám a podobně,ale dokud bylo vše v poho,dařilo se holkám mě uklidnit,jak ale začaly Adámkovi padat ozvy,začala jsem tak vyvádět(jako,že ať okamžitě zavolají doktory a vytáhnou ho ven),že jsem měla snad nejrychlejšího císaře,kterého kdy u nás v nemocnici dělali.Naštěstí on byl teda v pořádku,na 10 bodů,jen měl nižší glykémii,tak byl na nedonošencích na infuzi s glukozou,ale vykapala mu jedna flaška a bylo to dobrý,tak žádné další komplikace.Dnes mu bude osm a naštěstí na něm žádné psychické postižení nepozoruju,ale to víš,že jsem se toho taky bála,i když jak říkám,císař byl velmi rychle udělaný a ta hypoxie nebyla veliká a trvala krátce.Bohužel tyhle problémy ale máme s mým nejmladším bráchou,je mu devět,narodil se ve 30.tt a bohužel po porodu na sále to bylo hodně špatné,dlouho ho resuscitovali,byl na jeden bod,sice se pak chytil a strašně rychle se zlepšoval,ale bohužel se to na něm podepsalo.Díky bohu není teda fyzicky ani mentálně postižený,ale psychicky je to horší,někdy je to opravdu k nezvládnutí.Ale co naděláš,takové děti prostě jsou,na internetu jsem hledala rady a tak,a když jsem si četla,co některé rodiny musí denně řešit,tak ještě zlatý náš Ondra.Bohužel,člověku nezbývá,než doufat,že vše proběhne v pohodě a mimi bude po všech stránkách v pořádku
In reply to ... by Slunko
No,to máš pravdu,já jak jsem dělala před MD na porodnici a k porodům chodila,tak jsem jančila už po pár hodinách,proč se vůbec neotevírám a podobně,ale dokud bylo vše v poho,dařilo se holkám mě uklidnit,jak ale začaly Adámkovi padat ozvy,začala jsem tak vyvádět(jako,že ať okamžitě zavolají doktory a vytáhnou ho ven),že jsem měla snad nejrychlejšího císaře,kterého kdy u nás v nemocnici dělali.Naštěstí on byl teda v pořádku,na 10 bodů,jen měl nižší glykémii,tak byl na nedonošencích na infuzi s glukozou,ale vykapala mu jedna flaška a bylo to dobrý,tak žádné další komplikace.Dnes mu bude osm a naštěstí na něm žádné psychické postižení nepozoruju,ale to víš,že jsem se toho taky bála,i když jak říkám,císař byl velmi rychle udělaný a ta hypoxie nebyla veliká a trvala krátce.Bohužel tyhle problémy ale máme s mým nejmladším bráchou,je mu devět,narodil se ve 30.tt a bohužel po porodu na sále to bylo hodně špatné,dlouho ho resuscitovali,byl na jeden bod,sice se pak chytil a strašně rychle se zlepšoval,ale bohužel se to na něm podepsalo.Díky bohu není teda fyzicky ani mentálně postižený,ale psychicky je to horší,někdy je to opravdu k nezvládnutí.Ale co naděláš,takové děti prostě jsou,na internetu jsem hledala rady a tak,a když jsem si četla,co některé rodiny musí denně řešit,tak ještě zlatý náš Ondra.Bohužel,člověku nezbývá,než doufat,že vše proběhne v pohodě a mimi bude po všech stránkách v pořádku