Broučku, Andisku, neboj, ono se to povede. :k: :a:
PS: Já asi před měsícem, možná už je to dva měsíce. Věšela jsem prádlo na balkoně a přijela sanitka k našemu domu = přímo před náš balkón (bydlíme v 1. patře, ale od ulice je to tak 0,5 metru nahoru k naší podlaze - pod námi jsou garáže zapuštěné), houkala, ale moc nespěchali, což bylo divné. Si říkám, teda, to to zapnuli, aby mohli k nám do jednosměrky do protisměru. Věším, věším a pak vidím, že řidič jde otevřít dveře od sanitky, tak se juknu a paní, co bydlí 2 patra nad námi jde s taškou, rodit. Moc jsem jí přála, že bude mít mimčo u sebe a tak strašně žárlila! Ale tak moc, že jsem se ihned začala i stydět. ://: :O A už jsem normálně plakala, že já nejsem ani těhotná, pak mne ihned napadlo, že se za ty tři roky nepovedlo ani otěhotnět i kdyby se to přestalo vyvíjet. Alespoň bych věděla, že jde mi otěhotnět, že se to jednou povede donosit. :r: Ale takto. :r: Ani neotěhotním. :r: Normálně jsem věšela prádlo a řvala u toho jako želva, málem i vzlykala. Ale pak mne napadlo, že jsem přeci hrdá a Jiří na mne nesmí poznat, že bulim. Že mne prostě nesmí nikdo vidět brečet. A ten můj trouba Jirka seděl u pc přímo naproti mne a já za sušákem na prádlo na balkóně od něj byla asi 2 metry a on si toho fakt nevšiml. Ještě na mne mluvil i jsme se setkali pohledem a fakt to nepoznal. Buďto je takový trouba a nebo já tak výborná herečka. :?
Broučku, Andisku,
neboj, ono se to povede. :k: :a:
PS: Já asi před měsícem, možná už je to dva měsíce. Věšela jsem prádlo na balkoně a přijela sanitka k našemu domu = přímo před náš balkón (bydlíme v 1. patře, ale od ulice je to tak 0,5 metru nahoru k naší podlaze - pod námi jsou garáže zapuštěné), houkala, ale moc nespěchali, což bylo divné. Si říkám, teda, to to zapnuli, aby mohli k nám do jednosměrky do protisměru. Věším, věším a pak vidím, že řidič jde otevřít dveře od sanitky, tak se juknu a paní, co bydlí 2 patra nad námi jde s taškou, rodit. Moc jsem jí přála, že bude mít mimčo u sebe a tak strašně žárlila! Ale tak moc, že jsem se ihned začala i stydět. ://: :O A už jsem normálně plakala, že já nejsem ani těhotná, pak mne ihned napadlo, že se za ty tři roky nepovedlo ani otěhotnět i kdyby se to přestalo vyvíjet. Alespoň bych věděla, že jde mi otěhotnět, že se to jednou povede donosit. :r: Ale takto. :r: Ani neotěhotním. :r: Normálně jsem věšela prádlo a řvala u toho jako želva, málem i vzlykala. Ale pak mne napadlo, že jsem přeci hrdá a Jiří na mne nesmí poznat, že bulim. Že mne prostě nesmí nikdo vidět brečet. A ten můj trouba Jirka seděl u pc přímo naproti mne a já za sušákem na prádlo na balkóně od něj byla asi 2 metry a on si toho fakt nevšiml. Ještě na mne mluvil i jsme se setkali pohledem a fakt to nepoznal. Buďto je takový trouba a nebo já tak výborná herečka. :?