Přidat komentář

co poradit? prostě maximálně omezit, co to půjde... já jsem měla to ´štěstí´, že jsem prozvracela celý léto a když jsem jenom cítila cigaretovej kouř bylo mi ještě hůř, takže to prostě šlo samo... no teď už jsem ve 26tt, cigaretovej kouř už mi nevadí (myslím na žaludek, jinak jsem úplně vzteky bez sebe, když někdo v mojí přítomnosti kouří...), ale v noci se mi normálně zdají sny o tom, jak si někde v klídku na zahrádce u kafíčka zapálím cigaretku - je to otřesný, už začínám mít i pocit, že snad tahle chuť na to svinstvo nikdy nepřestane a navíc si začínám být skoro jistá, že zase začnu kouřit až přestanu kojit, no je to příšerná věc... někdy, když se pohádám třeba s manželem tak jsem fakt zlá, úplně nespravedlivě mu vyčtu, že já si narozdíl od něho nemůžu zajít na pivko a zapálit si, přitom on vždycky kouřil jen v hospodě a nikde jinde, ale prostě nějak to ve mě je... pak se samozřejmě zastydím, že přece čekáme zdravé miminko a já vyrukuju s tímhle, no ale .... zkrátka není dne, kdy bych si nevyčítala, že jsem s tím vůbec kdy začala... moc ti držím pěsti