No,Páťa je 20.5.2006,tak to máme skoro stejně obě dětičky,Kuba se narodil 27.1.2009. Jinak dupkou v porodních cestách,to znamená,že byl koncem pánevním,takže mi vlastně v porodních cestách seděl,nebyl hlavičkou,ani nožičkama,tlačil se dolů zadečkem,prostě jakoby seděl na záchodě. :s: Možná se vzpíral,že ještě nechce ven,kdo ví? :#o: No a s tím blinkáním,to bylo fakt něco,však jsem taky za měsíc zhubla 10 kilo,byla jsem bledá a pořád nemocná,nedávala jsem to těžce. Hlavně pořád to čištění,do dvou let jsem každý den minimálně dvakrát drhla koberce,každý den převlíkala postel,protože bylo pravidlem,že tak po dvou hodinách spánku začal brečet a zvracel,když jsem zrovna nestihla doběhnout,tak mi poblil jeho postýlku,naše postele,koberec,prostě vše,při jídle jsem měla vedle sebe misku,kdyby to při jídle vyhodil,což se stalo tak milionkrát. Ale jinak jsem ho nemusela ani moc držet,aby byl na zádíčkách,Páťa byl v tomhle šílený flegmoš,když jsem ho ráno vzala z postýlky a dala na podložku a kdybych mu nedala ani jídlo,pití,tak ho tam takhle najdu i za týden. On nechtěl jíst,pít,prostě jen ležet a kopat nožkama,teda patama o podložku a ty rány,to ti povím,kolikrát jsem koukala,jestli nemá na těch nožkách modráky.
In reply to Tak to mi na rehabko ještě by Donik
No,Páťa je 20.5.2006,tak to máme skoro stejně obě dětičky,Kuba se narodil 27.1.2009. Jinak dupkou v porodních cestách,to znamená,že byl koncem pánevním,takže mi vlastně v porodních cestách seděl,nebyl hlavičkou,ani nožičkama,tlačil se dolů zadečkem,prostě jakoby seděl na záchodě. :s: Možná se vzpíral,že ještě nechce ven,kdo ví? :#o: No a s tím blinkáním,to bylo fakt něco,však jsem taky za měsíc zhubla 10 kilo,byla jsem bledá a pořád nemocná,nedávala jsem to těžce. Hlavně pořád to čištění,do dvou let jsem každý den minimálně dvakrát drhla koberce,každý den převlíkala postel,protože bylo pravidlem,že tak po dvou hodinách spánku začal brečet a zvracel,když jsem zrovna nestihla doběhnout,tak mi poblil jeho postýlku,naše postele,koberec,prostě vše,při jídle jsem měla vedle sebe misku,kdyby to při jídle vyhodil,což se stalo tak milionkrát. Ale jinak jsem ho nemusela ani moc držet,aby byl na zádíčkách,Páťa byl v tomhle šílený flegmoš,když jsem ho ráno vzala z postýlky a dala na podložku a kdybych mu nedala ani jídlo,pití,tak ho tam takhle najdu i za týden. On nechtěl jíst,pít,prostě jen ležet a kopat nožkama,teda patama o podložku a ty rány,to ti povím,kolikrát jsem koukala,jestli nemá na těch nožkách modráky.