Ahojte, tak jsme byli včera s přítelem na oslavě narozenin přítelové sestry a jejího manžela. Jak už jsem tu psala, tak moje tchýně je celkem v pohodě, akorát je dost vlezlá a malou mi pořád bere a tak tomu bylo i včera. A už jsem zpozorovala, kdy to dělá....jakmile mám malou v náručí a ona jen trochu brekne, tchýně vystartuje jakoby do ní píchl vidle a hned mi malou vezme a utěšuje ji...jakobych to já prostě nedokázala. Včera mi to tak udělala aspoň 5x. Přitom to není žádnej srdervoucí pláč, jen pobrekává třeba, že se jí chce spát, nebo ji to v té nebo oné poloze už nebaví...Ještě musím říct, že přítelově sestře se narodila holčička měsíc přede mnou takže tchýně je v sedmém nebi..ale přitom neví, kterou má chovat dřív a tak raději, aby moje malá neplakala tak chová obě zároveň..jsem zase měla adrenalin....Mě nevadí, že si ji bere, ale proč aspoň něco neřekne...prostě přijde a vyrve mi ji z náručí...a já jsem prostě měkkota, protože vím, že v očích ostatních bych byla jen hysterka (přece babička si chce vnučku jen pochovat). Pak jsem ji šla přebalit a ona samozřejmě se mnou a asistovala mi, malé držela zvednuté nožičky, když jsem jí vytírala, spravila plínku, víc stáhla bodýčko...hned pouštěla kolotoč, hlavně, aby malá neplakala. No a neseděli jsme ani 5 minut po příchodu a už se ptala, jestli zítra přijedeme na oběd (ona se sice zeptá, jestli přijedem, ale to není otázka - správnej překlad je: zítra přijeďte na oběd), tak jsem jí řekla, že nevíme, při odjezdu jsme jí řekli, že asi ne a dnes v 9 volala, jestli teda přijedem a samozřejmě se urazila, když přítel řekl, že ne. Protože včera opakovala, že MUSÍME přijet, protože přijela teta z Brna a chce malou vidět. A musím končit, protože si tohle přítel přečetl a je peklo.
Ahojte,
tak jsme byli včera s přítelem na oslavě narozenin přítelové sestry a jejího manžela. Jak už jsem tu psala, tak moje tchýně je celkem v pohodě, akorát je dost vlezlá a malou mi pořád bere a tak tomu bylo i včera. A už jsem zpozorovala, kdy to dělá....jakmile mám malou v náručí a ona jen trochu brekne, tchýně vystartuje jakoby do ní píchl vidle a hned mi malou vezme a utěšuje ji...jakobych to já prostě nedokázala. Včera mi to tak udělala aspoň 5x. Přitom to není žádnej srdervoucí pláč, jen pobrekává třeba, že se jí chce spát, nebo ji to v té nebo oné poloze už nebaví...Ještě musím říct, že přítelově sestře se narodila holčička měsíc přede mnou takže tchýně je v sedmém nebi..ale přitom neví, kterou má chovat dřív a tak raději, aby moje malá neplakala tak chová obě zároveň..jsem zase měla adrenalin....Mě nevadí, že si ji bere, ale proč aspoň něco neřekne...prostě přijde a vyrve mi ji z náručí...a já jsem prostě měkkota, protože vím, že v očích ostatních bych byla jen hysterka (přece babička si chce vnučku jen pochovat). Pak jsem ji šla přebalit a ona samozřejmě se mnou a asistovala mi, malé držela zvednuté nožičky, když jsem jí vytírala, spravila plínku, víc stáhla bodýčko...hned pouštěla kolotoč, hlavně, aby malá neplakala. No a neseděli jsme ani 5 minut po příchodu a už se ptala, jestli zítra přijedeme na oběd (ona se sice zeptá, jestli přijedem, ale to není otázka - správnej překlad je: zítra přijeďte na oběd), tak jsem jí řekla, že nevíme, při odjezdu jsme jí řekli, že asi ne a dnes v 9 volala, jestli teda přijedem a samozřejmě se urazila, když přítel řekl, že ne. Protože včera opakovala, že MUSÍME přijet, protože přijela teta z Brna a chce malou vidět. A musím končit, protože si tohle přítel přečetl a je peklo.