Krásný večer, dítě spí, takže můžu klidně sedět, psát svůj příspěvěk, aniž bych se bála, že mi ho někdo ,,náhodou" smaže, jako dnes dopoledne, zrovna, když má asi obsah tisíce vět :00: ...Málem jsem se zjevila, ale pak jsem napočítala do deseti, uklidnila se, oblékla sebe a dceru a vyrazily jsme spolu na dvoreček. Venku krásně prozpěvovali ptáčci, vzaly jsme křídy a mě napadlo, že si ten náš dvůr trošku zkrášlíme :one: . Celá vrata jsme pomalovaly zvířátky, a hesly ( např. ,, Máme vás rádi.", Všem v tomto domě - AHOJ.".... )celý chodník, od vrat, až po schodiště vedoucí do domu, obrázky. Dětí, zvířat, stromů, kytiček a obrysem našeho spícího psa :s: . No a na schodiště jsme napsali:,, Vítej doma, tati. Milujeme Tě!!!" Dost romantický, co :s: ? Moje tchýně i teta, co bydlí ve stejným domě jako my, se hned objevily v oknech, jedna v horním, druhá ve spodním, a chválily nás, jaký máme dobrý nápady se Sóšií, že jim hned je veseleji, když je všude vše barevné :s:. Vladimír, mimochodem, si nevšim ničeho :D, jen počmáranejch vrat a chodníku :D, ale nápisu? Kdepak :D....a že mě to vůbec nepřekvapilo :one: . No potom jsme posbíraly hovínka, od našeho slona. Po opadnutí sněhu jich tam bylo nejméně tisíc, možná dva tisíce :€[€: , každopádně to je ta nej hra našeho dítěte, hledat hovna a ječet to na celou zahradu. Šuj mami, tady ( fuj mami, tady :) ). Po dvou hodinách jsme zalezly domů, daly oběd a co se nestalo? Jak zvláštní, volali mě do práce. Od 13 do 17 jsem tam byla, dojedu domů, dáme véču, jedem k našim ukázat jakou budeme mít kuchyň a na pokec, no a? Telefon, že je narváno :00: . Já se z toho asi jednou zvencnu. Vladoš odjetý s pasažérama pryč, Sofka musela zůstat u našich, já na kole letěla do práce a pak zas zpět. Ale nakonec jsme se dostali domů už v 20:30 a vykoupaly se, daly mléko a je kliiiiiiiiiiiiiid. To jest náš den, všem hudlonise a mijujem vás.
Krásný večer, dítě spí, takže můžu klidně sedět, psát svůj příspěvěk, aniž bych se bála, že mi ho někdo ,,náhodou" smaže, jako dnes dopoledne, zrovna, když má asi obsah tisíce vět :00: ...Málem jsem se zjevila, ale pak jsem napočítala do deseti, uklidnila se, oblékla sebe a dceru a vyrazily jsme spolu na dvoreček. Venku krásně prozpěvovali ptáčci, vzaly jsme křídy a mě napadlo, že si ten náš dvůr trošku zkrášlíme :one: . Celá vrata jsme pomalovaly zvířátky, a hesly ( např. ,, Máme vás rádi.", Všem v tomto domě - AHOJ.".... )celý chodník, od vrat, až po schodiště vedoucí do domu, obrázky. Dětí, zvířat, stromů, kytiček a obrysem našeho spícího psa :s: . No a na schodiště jsme napsali:,, Vítej doma, tati. Milujeme Tě!!!" Dost romantický, co :s: ? Moje tchýně i teta, co bydlí ve stejným domě jako my, se hned objevily v oknech, jedna v horním, druhá ve spodním, a chválily nás, jaký máme dobrý nápady se Sóšií, že jim hned je veseleji, když je všude vše barevné :s:. Vladimír, mimochodem, si nevšim ničeho :D, jen počmáranejch vrat a chodníku :D, ale nápisu? Kdepak :D....a že mě to vůbec nepřekvapilo :one: . No potom jsme posbíraly hovínka, od našeho slona. Po opadnutí sněhu jich tam bylo nejméně tisíc, možná dva tisíce :€[€: , každopádně to je ta nej hra našeho dítěte, hledat hovna a ječet to na celou zahradu. Šuj mami, tady ( fuj mami, tady :) ). Po dvou hodinách jsme zalezly domů, daly oběd a co se nestalo? Jak zvláštní, volali mě do práce. Od 13 do 17 jsem tam byla, dojedu domů, dáme véču, jedem k našim ukázat jakou budeme mít kuchyň a na pokec, no a? Telefon, že je narváno :00: . Já se z toho asi jednou zvencnu. Vladoš odjetý s pasažérama pryč, Sofka musela zůstat u našich, já na kole letěla do práce a pak zas zpět. Ale nakonec jsme se dostali domů už v 20:30 a vykoupaly se, daly mléko a je kliiiiiiiiiiiiiid. To jest náš den, všem hudlonise a mijujem vás.