Ahoj Nikito, rozhodla jsem se, že ti popravdě napíšu co a jak s profukem´z vlastní zkušenosti...
My se snažíme už 5 let a tak jsem se na profuk docela "těšila" - zvýší se po něm šance, že přirozeně otěhotníš, nebo přijdou na to, proč to doposud nešlo.
Mě poprvé objednal na profuk můj gynekolog - do ČB nemocnice - protože už jsem i před tím zákrokem toho dost na netu našla, tak mi byl divný jejich postup - prostě ráno přijdeš, oni do tebe vstříknout kontrastní látku a pak tě normálně po "obědě" pustí domů... Od známé z práce jsem věděla, že když na tom byla před 3-mi roky, tak ležela v nemocnici 3 dny (2 dny po zákroku)...
Protože jsem celkově byla nespokojená se svým lékařem, našla jsem si jinou gynekoložku - ta mi po prohlídce doporučila termín v nemocnici zrušit (mělo to být tenkrát už za 3 dny) - zjistila, že mi nefungují ani vaječníky, tak by byl takový zákrok zbytečný... to vše se stalo na konci listopadu 2008... pak následovala hormonální léčka... vaječníky se vzpamatovali... to je ale jiný povídání...
V půlce března 2009 jsem nastoupila do jiné nemocnice, kde mě operovala moje gynekoložka - dopředu mě se vším seznámila (ani jsem se už nebála tak bolesti, prostě už jsem chtěla být těhotná a tenhle zákrok byl krůček dál na cestě k miminku). Probuzení z narkozy bylo fakt hrozný, ale to proto, že jsem měla špatně průchozí levý vejcovod a pravý mi úplně odstranili (je to lepší, protože neprůchodný vejcovod produkuje tekutinu, která působí "antiembryoticky", tak by to bylo spíš později na závadu - a nekterá centra odstranění neprůchodných vejcovodů i požadují pro větší úspěšnost následného těhotenství)...
Popravdě, kdyby mě šíleně nebolela pravá strana po odstranění pravého VV, tak pak cítíš pouze bolest připomínající "šíleně zaražený prdy" - sorry za ten výraz, ale je to bohužel přesný... Mě osobně se špatně hojí jizva v pupíku, dnes je to už skoro 2 měsíce a pořád mi to trochu hnisá, ale po 3 týdnech od operace jsem už byla skoro úplně fit ...
Díky profuku vím, jak na tom jsem a i když to není dobrý pro přirozený otěhotnění, tak se aspoň uspíšilo vše ostatní - o víkendu, nejpozději v pondělí, si začnu píchat injekce na hormonální stimulaci vaječníků a na konci května podstoupíme umělé oplodnění... Po těch letech čekání byl právě profuk VELKÝ KROK kupředu...
Vůbec se toho neboj, i když to není příjemné, tak myslím, že to co bude následovat pak, bude jen radost - i když příchod na svět našich miláčku bude taky bolestivý, ale krááásný...
Pokud budeš mít jakoukoliv otázku, tak napiš... :-)
Ahoj Nikito, rozhodla jsem se, že ti popravdě napíšu co a jak s profukem´z vlastní zkušenosti...
My se snažíme už 5 let a tak jsem se na profuk docela "těšila" - zvýší se po něm šance, že přirozeně otěhotníš, nebo přijdou na to, proč to doposud nešlo.
Mě poprvé objednal na profuk můj gynekolog - do ČB nemocnice - protože už jsem i před tím zákrokem toho dost na netu našla, tak mi byl divný jejich postup - prostě ráno přijdeš, oni do tebe vstříknout kontrastní látku a pak tě normálně po "obědě" pustí domů... Od známé z práce jsem věděla, že když na tom byla před 3-mi roky, tak ležela v nemocnici 3 dny (2 dny po zákroku)...
Protože jsem celkově byla nespokojená se svým lékařem, našla jsem si jinou gynekoložku - ta mi po prohlídce doporučila termín v nemocnici zrušit (mělo to být tenkrát už za 3 dny) - zjistila, že mi nefungují ani vaječníky, tak by byl takový zákrok zbytečný... to vše se stalo na konci listopadu 2008... pak následovala hormonální léčka... vaječníky se vzpamatovali... to je ale jiný povídání...
V půlce března 2009 jsem nastoupila do jiné nemocnice, kde mě operovala moje gynekoložka - dopředu mě se vším seznámila (ani jsem se už nebála tak bolesti, prostě už jsem chtěla být těhotná a tenhle zákrok byl krůček dál na cestě k miminku). Probuzení z narkozy bylo fakt hrozný, ale to proto, že jsem měla špatně průchozí levý vejcovod a pravý mi úplně odstranili (je to lepší, protože neprůchodný vejcovod produkuje tekutinu, která působí "antiembryoticky", tak by to bylo spíš později na závadu - a nekterá centra odstranění neprůchodných vejcovodů i požadují pro větší úspěšnost následného těhotenství)...
Popravdě, kdyby mě šíleně nebolela pravá strana po odstranění pravého VV, tak pak cítíš pouze bolest připomínající "šíleně zaražený prdy" - sorry za ten výraz, ale je to bohužel přesný... Mě osobně se špatně hojí jizva v pupíku, dnes je to už skoro 2 měsíce a pořád mi to trochu hnisá, ale po 3 týdnech od operace jsem už byla skoro úplně fit ...
Díky profuku vím, jak na tom jsem a i když to není dobrý pro přirozený otěhotnění, tak se aspoň uspíšilo vše ostatní - o víkendu, nejpozději v pondělí, si začnu píchat injekce na hormonální stimulaci vaječníků a na konci května podstoupíme umělé oplodnění... Po těch letech čekání byl právě profuk VELKÝ KROK kupředu...
Vůbec se toho neboj, i když to není příjemné, tak myslím, že to co bude následovat pak, bude jen radost - i když příchod na svět našich miláčku bude taky bolestivý, ale krááásný...
Pokud budeš mít jakoukoliv otázku, tak napiš... :-)
Katka