Ahoj, mám to za sebou loni v září a vím, že je to nepříjemné. Já jsem na to přišla tak, že jsem byla na kontrole v 7. týdnu a to bylo vše v pořádku a měla jsem jít na kontrolu v 13. týdnu(dr. se stěhoval a měl dovču, tak proto až tak pozdě) a dva dny před tou kontrolou v 13. týdnu jsem začala krvácet, po chvilce jsem dostala křeče a v nemocnici už mi jen sdělili, že mimčo nežije. Za pět hodin poté už jsem měla po revizi. Bylo to hnusné období, nikdy nezapomenu na tu noc v nemocnici, kterou jsem probrečela a následné návaly pláče v šestinedělí, nicméně pak se to vše celkem upravilo, naordinovala jsem si různé a aktvivity v prosinci znovu otěhotněla. Teď jsem v 18. týdnu, nějaké komplikace jsou i v tomto těhu, ale mimčo je zdravé, což poprvé nebylo, proto jsem potratila. Je to smutné, nicméně časté. V práci se mi pak spoustu kolegyň svěřilo, že to mají za sebou. Stává se to v životě každé ženy často, ale neboj, ono to přejde, ačkoliv teď Ti asi nepomůže ani to hezké počasí, ani podpora lidí kolem, musíš si to holt "prožít" až do konce....Já vím, že je to těžké, ale na konci Tě čeká určitě další těhotenství, a to už se podaří. Takže Ti držím palečky, ať to bolí co nejméně. Kdybys chtěla svoje pocity probrat víc, určitě mi napiš zprávu, ráda si s Tebou popovídám!
Ahoj, mám to za sebou loni v září a vím, že je to nepříjemné. Já jsem na to přišla tak, že jsem byla na kontrole v 7. týdnu a to bylo vše v pořádku a měla jsem jít na kontrolu v 13. týdnu(dr. se stěhoval a měl dovču, tak proto až tak pozdě) a dva dny před tou kontrolou v 13. týdnu jsem začala krvácet, po chvilce jsem dostala křeče a v nemocnici už mi jen sdělili, že mimčo nežije. Za pět hodin poté už jsem měla po revizi. Bylo to hnusné období, nikdy nezapomenu na tu noc v nemocnici, kterou jsem probrečela a následné návaly pláče v šestinedělí, nicméně pak se to vše celkem upravilo, naordinovala jsem si různé a aktvivity v prosinci znovu otěhotněla. Teď jsem v 18. týdnu, nějaké komplikace jsou i v tomto těhu, ale mimčo je zdravé, což poprvé nebylo, proto jsem potratila. Je to smutné, nicméně časté. V práci se mi pak spoustu kolegyň svěřilo, že to mají za sebou. Stává se to v životě každé ženy často, ale neboj, ono to přejde, ačkoliv teď Ti asi nepomůže ani to hezké počasí, ani podpora lidí kolem, musíš si to holt "prožít" až do konce....Já vím, že je to těžké, ale na konci Tě čeká určitě další těhotenství, a to už se podaří. Takže Ti držím palečky, ať to bolí co nejméně. Kdybys chtěla svoje pocity probrat víc, určitě mi napiš zprávu, ráda si s Tebou popovídám!