Ahoj Chokinko. Je mi moc líto, co teď prožíváš. Zatni zuby a drž se, protože miminko tě teď moc potřebuje. Když jsi byla na odběru plodové vody, nic pravděpodobně nemohli poznat. Pokud je miminko v bříšku, tak srdíčko pracuje normálně. Problém nastává, až se narodí a srdíčko najednou musí vyměňovat okysličenou a neokysličenou krev. Nedostatečnost srdce se pozná až na ultrazvuku. Musím říct, že z odběru plodové vody a z dalších genetických vyšetření lze poznat jen některé genetické vady. Naštěstí se většinou jedná o ty dost závažné. Ostatní se poznají později, po porodu nebo během života dítěte. Nemám zkušenosti s miminkem, které má srdeční vadu, ale připrav se na spoustu hadiček a přístrojů. Doktoři tě asi už informovali nebo budou. Mně se před pěti lety narodil chlapeček, který se vyvíjel úplně normálně. Musím říct, že byl v mnoha věcech hodně dopředu. V jednom roce mluvil, v roce a půl říkal básničky...Teď je mu pět let a umí číslice, písmenka...Problémy začaly, když začal chodit do školky. Začal se ve školce počůrávat, nechtěl poslouchat, byl agresivní k ostatním dětem...Protože jsem speciální pedagog, začala jsem uvažovat, čím to je, nacházela jsem stále více zvláštností v jeho chování....Myslím si, že má Aspergerův syndrom. Ještě jsme na speciálním vyšetření nebyli, kde by tuto diagnózu potvrdili nebo vyvrátili. Nicméně teď chodí do školky dopoledne, má integrační plán a nějak to zvládáme. Problém je v motorice a v soustředění, což každý den nějak trénujeme. Protože u tohoto syndromu se objevují známky autismu, tak náš chlapeček má problém spíš v té sociální oblasti. Co ostatní děti dělají úplně normálně, pro něj je to nepochopitelné. Pořád vysvětluju, proč té holčičce tečou kapičky po tváři, když mu někdo řekne, že mu ,,utrhne hlavu,, , bere to doslova. Je toho docela dost. Na první pohled není nic poznat ani na ten druhý. Spíš má problém s vrstevníky v kolektivu, protože často nechápe sociální situace. Pokud mu to někdo nevysvětlí, nastávají problémy. Musím říct, že máme s manželem dost práce, ale nikdy bych ho nevyměnila za žádné jiné - bezproblémové - dítě. Hodně mě obohatil a už se dívám na svět i z jiné stránky. Teď čekáme druhé dítě. Samozřejmě si hodně, hodně přeju, aby vše bylo ok, ale dopředu mi to nikdo neřekne. V tomto směru je genetika bezmocná. Stejně miminko chci i kdyby se vše mělo opakovat. Máš velké štěstí, že máš v manželovi oporu (i když chlapi si dost věcí nedokážou představit a berou vše jednoduše - aspoň ten můj). Ať už se rozhodneš jakkoli, nikdy s jistotou nevíš, jestli tvé dítě bude zdravé celý život. Kdybych věděla, že mé dítě bude určitě těžce postižené, nebude mne poznávat a vyvíjet se aspoň v malých krocích, nechala bych ukončit těhotenství. To v tvém případě asi nehrozí. Promiň že jsem to nenapsala stručněji, ale nešlo to. Budu ti moc držet pěsti a třeba se spoj s jinými rodiči, kteří tímto už prošli nebo procházejí. Nevím, jestli tě můžu v něčem podpořit, ale kdyžtak se ozvi. Ahojky, Sonidla
Ahoj Chokinko.
Je mi moc líto, co teď prožíváš. Zatni zuby a drž se, protože miminko tě teď moc potřebuje. Když jsi byla na odběru plodové vody, nic pravděpodobně nemohli poznat. Pokud je miminko v bříšku, tak srdíčko pracuje normálně. Problém nastává, až se narodí a srdíčko najednou musí vyměňovat okysličenou a neokysličenou krev. Nedostatečnost srdce se pozná až na ultrazvuku. Musím říct, že z odběru plodové vody a z dalších genetických vyšetření lze poznat jen některé genetické vady. Naštěstí se většinou jedná o ty dost závažné. Ostatní se poznají později, po porodu nebo během života dítěte. Nemám zkušenosti s miminkem, které má srdeční vadu, ale připrav se na spoustu hadiček a přístrojů. Doktoři tě asi už informovali nebo budou. Mně se před pěti lety narodil chlapeček, který se vyvíjel úplně normálně. Musím říct, že byl v mnoha věcech hodně dopředu. V jednom roce mluvil, v roce a půl říkal básničky...Teď je mu pět let a umí číslice, písmenka...Problémy začaly, když začal chodit do školky. Začal se ve školce počůrávat, nechtěl poslouchat, byl agresivní k ostatním dětem...Protože jsem speciální pedagog, začala jsem uvažovat, čím to je, nacházela jsem stále více zvláštností v jeho chování....Myslím si, že má Aspergerův syndrom. Ještě jsme na speciálním vyšetření nebyli, kde by tuto diagnózu potvrdili nebo vyvrátili. Nicméně teď chodí do školky dopoledne, má integrační plán a nějak to zvládáme. Problém je v motorice a v soustředění, což každý den nějak trénujeme. Protože u tohoto syndromu se objevují známky autismu, tak náš chlapeček má problém spíš v té sociální oblasti. Co ostatní děti dělají úplně normálně, pro něj je to nepochopitelné. Pořád vysvětluju, proč té holčičce tečou kapičky po tváři, když mu někdo řekne, že mu ,,utrhne hlavu,, , bere to doslova. Je toho docela dost. Na první pohled není nic poznat ani na ten druhý. Spíš má problém s vrstevníky v kolektivu, protože často nechápe sociální situace. Pokud mu to někdo nevysvětlí, nastávají problémy.
Musím říct, že máme s manželem dost práce, ale nikdy bych ho nevyměnila za žádné jiné - bezproblémové - dítě. Hodně mě obohatil a už se dívám na svět i z jiné stránky. Teď čekáme druhé dítě. Samozřejmě si hodně, hodně přeju, aby vše bylo ok, ale dopředu mi to nikdo neřekne. V tomto směru je genetika bezmocná. Stejně miminko chci i kdyby se vše mělo opakovat. Máš velké štěstí, že máš v manželovi oporu (i když chlapi si dost věcí nedokážou představit a berou vše jednoduše - aspoň ten můj). Ať už se rozhodneš jakkoli, nikdy s jistotou nevíš, jestli tvé dítě bude zdravé celý život. Kdybych věděla, že mé dítě bude určitě těžce postižené, nebude mne poznávat a vyvíjet se aspoň v malých krocích, nechala bych ukončit těhotenství. To v tvém případě asi nehrozí. Promiň že jsem to nenapsala stručněji, ale nešlo to. Budu ti moc držet pěsti a třeba se spoj s jinými rodiči, kteří tímto už prošli nebo procházejí. Nevím, jestli tě můžu v něčem podpořit, ale kdyžtak se ozvi. Ahojky, Sonidla