Ahojky, tak jak koukám tak jsme tady dneska samý slamněný vdovy:-)))) jinak se určitě šetři a žádný tahání těžkejch věcí, člověk by měl dát na své tělo!!! Je mi líto že ti umřel taťka, já si to vůbec nedovedu předsavit, je to nejdůležitější chlap mýho života a vždycky tady byl a je mi jasný až se něco takovýho stane budu z toho pěkně vyřízená! Tenhle můj kamarád, byl taková moje srdeční záležitost, když si to promítám vše zpátky, možná by jsme spolu teď byli, jen to ten osud vše nějak jinak zamíchal, hlavně já se odstěhovala a ještě v loni na podzim jsme si volali a říkal mi že mu odoparovali nádor v hrudníku a že to bude snad už dobrý, pak čas plynul malá se narodila a v týdnu jsem jela v místě kde měl pozemek a chtěl stavět a měl problémy se sousedy a tahali se soudně no a už tam stála hrubá stavba, tak jsem mu napsala smsku, že to je super, že mu to nakonec vyšlo, na to mi volá jeho číslo (to jsem mu vybírala ještě já když jsem dělala u vodafonu a tak jsme se i seznámili) a tam nějaká ženská a nakonec jsem zjistila že to je jeho mamka a říká mi, že to byl teď rok co umřel a že si nechala jeho číslo a že ten baráček stavěj na jeho památku když ho to stálo tolik nervů a možná mu to pomohlo i v tom zdraví. Tak jsem se s ní bavila a když jsem to položila byla jsem jak opařená, najednou se ti to vše vrací a ikdyž vím že mu je teď dobře a že se na mě určitě dívá, ten pocit že už ho v tomhle životě nikdy neuvídím, neusliším ten jeho chraplavej smích a nedám s s ním kafčo....ale zůstavají ti naši blízcí v našich srdíčkách a tak jsou s námi pořád!!!
In reply to Ahoj Ditus by lena
Ahojky, tak jak koukám tak jsme tady dneska samý slamněný vdovy:-)))) jinak se určitě šetři a žádný tahání těžkejch věcí, člověk by měl dát na své tělo!!! Je mi líto že ti umřel taťka, já si to vůbec nedovedu předsavit, je to nejdůležitější chlap mýho života a vždycky tady byl a je mi jasný až se něco takovýho stane budu z toho pěkně vyřízená! Tenhle můj kamarád, byl taková moje srdeční záležitost, když si to promítám vše zpátky, možná by jsme spolu teď byli, jen to ten osud vše nějak jinak zamíchal, hlavně já se odstěhovala a ještě v loni na podzim jsme si volali a říkal mi že mu odoparovali nádor v hrudníku a že to bude snad už dobrý, pak čas plynul malá se narodila a v týdnu jsem jela v místě kde měl pozemek a chtěl stavět a měl problémy se sousedy a tahali se soudně no a už tam stála hrubá stavba, tak jsem mu napsala smsku, že to je super, že mu to nakonec vyšlo, na to mi volá jeho číslo (to jsem mu vybírala ještě já když jsem dělala u vodafonu a tak jsme se i seznámili) a tam nějaká ženská a nakonec jsem zjistila že to je jeho mamka a říká mi, že to byl teď rok co umřel a že si nechala jeho číslo a že ten baráček stavěj na jeho památku když ho to stálo tolik nervů a možná mu to pomohlo i v tom zdraví. Tak jsem se s ní bavila a když jsem to položila byla jsem jak opařená, najednou se ti to vše vrací a ikdyž vím že mu je teď dobře a že se na mě určitě dívá, ten pocit že už ho v tomhle životě nikdy neuvídím, neusliším ten jeho chraplavej smích a nedám s s ním kafčo....ale zůstavají ti naši blízcí v našich srdíčkách a tak jsou s námi pořád!!!