Adopce

22.05.2012

Dobrý den, hodně z Vás mne asi odsoudí, ale s tím se nedá nic dělat, je mi devatenáct, měla jsem přítele a rozešli jsme se, brala jsem antikoncepci, menstruaci jsem měla vždy po vysazení, až ted se nedostavila, trochu jsem za posledních pár měsíců přibrala( nijak drasticky) tak jsem si raději zašla na vyšetření a zjistila jsem že načínám šestý měsíc těhotenství.Potrat tím pádem nepřichází v úvahu a já dítě nechci, necítím se na něj, vím že bych nebyla dobrá matka, rozhodně ne ted a chtěla bych ho dát k adopci, ovčem chtěla bych znát rodinu kam dítě půjde, vím že to není uplně legální, ale slyšela jsem o možnosti zapsat muže jako otce a žena by dítě posléze adoptovala..nevíte někdo o takovém páru co by chtěl přímou adopci?předem děkuji za rady a názory

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, tak já určitě nebudu ta, která tě odsoudí. Já měla první dítě v 17 letech a s pomocí rodiny je z něj skvělej kluk. Podotýkám, že manžel měl tehdy také 17 let. Teď jsme už rok prošli prověřováním žadatelů o adopci a pěstounskou péči.Už čekáme na zařazení do registru a na malou. Chtěla jsem ti jen říct, že z tvého příspěvku cítím, že o dítě se nemůžeš starat, ale zájem o něj máš, protože chceš vědět, kde a u koho bude vyrůstat a jak se bude mít. V tom případě, si myslím, že bys neměla souhlasit s adopci, ale s pěstounskou péči. Tvé dítě bude přiděleno pěstounům. Ty ho můžeš navštěvovat, nebo s ním udržovat nějaký kontakt. V rodném listě bude mít tvé jméno a stále budeš jeho máma s tím, že ho budou vychovávat jiní lidé. Jestli ho budeš chtít navštěvovat nebo udržovat s ním písemný kontakt je jen na tobě. Ale zamysli se nad tím, že pokud dáš souhlas k adopci, je to krok, kdy vymažeš tomu malému identitu. To, proč ho jeho maminka nechtěla a kdo je jeho biologická rodina. Už nikdy to nevezmeš zpátky. Nikdy nebudeš vědět kde a jak vyrůstá ani jak vypadá. Pokud ho dáš do pěstounské rodiny, bude mít to mrně 2 mámy, tu pěstounskou i tebe.A určitě ho potěší, když občas zavoláš nebo napíšeš.Rozmysli se dobře je to krok, který nikdo z nás neovlivní.Nenáleží nikomu z nás soudit tě. A pokud cítíš, že ho nemůžeš vychovávat, pak děkuji za to, že neuvažuješ mu jakkoli ublížit. Držím pěsti ať si dobře promyslíš, jestli si ho necháš nebo dáš adopce nebo PP.

Odcuzovat tě nikdo nemůže , je to tvůj život , tvé rozhodnutí.Jen bych ti chtěla říct abys vše pečlivě zvážila, já jsem otěhotněla taky v 19 letech, byl to pro mě šok , přítel se na nás vykašlal a já byla opravdu docela na dně , jak tuhle situaci řešit.Možná že je to prvotní šok a napadají tě různé možnosti ale taky je možný že se s tím vyrovnáš a smíříš se s tím jako já.Po ultrazvuku jsem byla rozhodnutá a nyní jsem strašně ráda , mám už skoro 10 letou holku , která je pro mě vším.Když jí byl rok našla jsem si přítele, nyní máme ještě chlapečka 2 roky.Tím ti chci říct že s dítětem život nekončí , jen nesmíš myslet sobecky -jsem , mladá , neužila jsem si...Já se všemu postavila čelem , měla jsem naštěstí i oporu v rodičích.Držím ti palce , máš to nyní těžké ale věřím že se rozhodneš správně, podle toho jak to sama budeš cítit a budeš si jistá , že to tak chceš , protože později už nic nezměníš a budeš trápit jen sama sebe.

In reply to by Vlastulka

jo prave,je to jak pises,ja jsem taky otehotnela v 18 syn se mi narodil v 19ti.urcite jsem nebyla uzasna matka,delala spoustu chyb,ktery ted po deviti letech vidim jinak.clovek starne,zraje a pak se fakt naveci diva jinak.to je prave rizoko,ze za deset let bude mit z toho vycitky,tak je spravny pokud nedavaji adresy.umim se vzit do pestounske rodiny,ktera s laskou vychovava deset let dite a pak prava mama dostane vycitky a zacne vsem motat hlavu.to proste neni dobry a ted s urcitosti nereknes,jestli se to nekdy nestane,nezmenis svuj postoj.nevis,jak to budes videt pozdeji az bude starsi...

Taky tu nevidím žádný důvod k odsuzování. Jen si myslím, že bude problém v tom, že případná maminka bude mít strach z toho, že když budeš vědět, že má tvé dítě, ta že časem se budeš snažit se s ním nějak kontaktovat. Což je i logické. Jde taky o to, jestli se s tím budeš schopná smířit ty, když ho budeš mít vlastně na očích.
Každopádně obdivuju tvou zodpovědnost a odvahu. Pokud se na dítě necítíš, je to určitě nejlepší řešení.
Vím, že ses ptala na něco jiného, tak se omlouvám za svůj názor mimo dotaz a přeju hodně štěstí a sil.

Jsi mladá holka, která jednou bude mít spoustu dětí, když bude chtít. Rozmysli si své rozhodnutí pořádně, pokud jednou dáš dítě k adopci, už to nepůjde dát zpátky. Vykašlala bych se na nějaké pokoutní praktiky. Tím, že bys měla šanci své dítě vidět vyrůstat u jiné matky by ses jen trápila víc, než se možná budeš trápit i bez toho abys věděla, kde prcek je.
Máš ještě 4 měsíce do porodu a pak dalších 6 týdnů na rozmyšlenou. Prober to s blízkými a uvidíš, jak se nakonec rozhodneš.
A pokud se pro adopci opravdu rozhodneš, budu tě jen obdivovat, protože budeš jednou z mála rozumných žen, které pro to malé chtějí opravdu jen to nejlepší i za cenu případného odsouzení svého okolí a hlavně, někomu v téhle republice dáš do života obrovské štěstí, poslední kousek puzzle, který do splnění životního snu scházel.

Ahoj,jak píšou holky,taky bych na adopci neměla,vím,že bych toho litovala,ale je to tvoje rozhodnutí..Chtěla jsem se jen zeptat,jestli otec dítěte o tom ví,že jsi těhotná? A jestli jo,jak se k tomu postavil?

irena1111

Určitě není důvod k tomu aby tě tu někdo odsuzoval, je to pouze a jenom tvoje věc. Holky už ti odkazy poslaly tak se na to koukni. Ale za sebe teda musím říct, že když už bych se odhodlala dát dítě k adopci tak bych se u té přímé adopce bála právě toho že když budu vědět, kde mé dítě je, že mě to k němu potáhne víc než kdybych nevěděla kde je. Na druhou stranu ale zase chápu, že chceš aby bylo dítko v dobré rodině. Ať už se rozhodneš jakkoli, přeju aby to dobře dopadlo, tvoje miminko skončilo v dobrých rukách a ty jsi se s tím dobře vyrovnala.

No tak tuto situaci Ti opravdu nezávidím, Já teda bych se snažila za každou cenu to zvládnout a prcka si nechat, jelikož později bych toho šíleně litovala, ale každý na to není. Tento druh adopce se moc nepodporuje, jelikož právě ve chvíli kdy tě to začne mrzet a uvidíš jeho úsměv, a pokrok tak ho budeš chtít zpátky, pro ochranu adoptivních rodičů se to u nás nelegalizovalo.

to me mrzi a momzna to bude pozdeji mrzet i tebe,ale je to tvoje rozhodnuti,takze ja bych se informovala bud u doktorky at te nekam odkaze nebo u socialky,nemyslim si,ze je neco zakazanyho na tom vedet,kam dite pujde.ale asi zalezi jaka adopce,jestli uplna,tak nevim no...

ahoj, zkus se podívat na tyhle stránky http://linkapomoci.cz/?a=1 a na http://www.fod.cz/

tyhle dvě organizace určitě propagují legální formu adoce dítěte, ale třeba by ti mohli poradit co a jak.
Za sebe tě odsuzovat nebudu, to takové situace se může dostat spousta z nás a i když miminko nechceš, není ti lhostejné a přemýšlíš nad tím, jak mu zajistit pěkný život.

ale nevím ohledně téhle problematiky absolutně nic a ani kam tě odkázat.Snad někdo poradí! :k:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka