2 roky - záchvaty vzteku - jak na ně ?

Holky teda uplne se toho uz ted obavam,malemu je rok a je pekne vztekly a uz ted kdyz mu neco nedam nebo vezmu tak zacne se silene vztekat kdyz mu vyhubuju tak jeste vic a dokonce mi jakoby normalne nadava tak mu lipnu pres plenu a zacne jeste vic no jsem zvedava jak ve zdravi prezijem ten druhej rok :00: :00: :00: :00: :00:

ahojky muj malej bude mít 2roky a tet už 14dní máme také vztekací období :? ,sice sebou neřizne,nekope a nijak nevyvádí jen piští jak kdyby ho na nože braly :€z€: a dělá to vždy když se mu něco nelíbí :00: od rána když takto piští tak mám palici jak meloun :00: :s: piští když mu spadnou kostky,piští když ho starší syn otravuje,piští když něco chce v obchodě,tam to řeším domluvou,že nic nedostane,když to bude dělat,tak zmlkne :) doma ho ignoruju....nic na něj neplatí už jsem ho za to i plácla a nic,tak to nechávám být zřejmě to ee přechodné období,rozhodně mu,ale když takto piští nedovoluji vše co by chtěl :€\€:nejhorší jsou návštěvy když tohle předvádí :00: držím palce a věř mi soucítím,ale neporadím ;)

TO je úplně normální vývojové stadium a skoro každé dítě si jím musí projít. Některé se vztakají denně, jiné třeba né tak často. Záleží na temperamentu dítěte.
My to máme doma taky takového malého tvora a když tohle to začne, tak ji nepoznávám. A je jedno jestli je venku nebo ne. On je to takový jejich způsob komunikace a dávají najevo svou frustraci. My si taky někdy od plic zanadáváme, ale už jsme vyzráli a dokáže ovládnout své emoci. Ti malí bobci ne.
Já se chovám tak, že jdu většinou pryč. Když jsme doma. A z poza rohu ji řeknu, že je mi líto, že je frustrovaná a že jestli potřebuje obejmout ať příjde a pomazlíme se a je klid.
Pokud je to kvůli nějaké hře, nebo skládačce, která se ji nedaří, tak se jí jen v klidu zeptám jestli jí můžu pomoci a ona většinou řekne ano a vyřešíme to spolu.
Pokud řve, protože chce střevíce, když je venku zima, tak ji nechám a boty hodím to tašky.
Když řve venku před lidma. Tak ji okamžitě šoupnu do kočáru a připásám a ať si řve jak chce. Co na to lidi okolo je mi šumafuk. Ti co mají děti, to pochopí a ti co ne, jsou mi ukradení.
Chce to trpělivost a pevné nervy. Když jsme doma a dcerka se takhle začne chovat a nic nefunguje, tak se jde uklidnit do postýlky. Naházím ji tam hračky a knížky a tohle zatím stopro funguje. A taky to obětí - vzájemné.
Podle mě potřebují vědět, že je máme rádi i když jsou někdy na zabití.

Tak já to až v takovém rozsahu neznám, ale když holky něco podobného kolem dvou let zkoušely, tak zabíralo se schovat. A totéž praktikovala kamarádka, které to dcera dělala tak jak to popisuješ, prostě rambajs na celé kolo - kdekoliv...tak se kamarádka třeba v obchodě schovala - za regál, do jiné uličky...atd...malá se vztekala a když si všimla, že mami není...hned se uklidnila, vstala a začala mamču hledat (ta ji celou dobu sledovala :-D ) ... a pak už byla hodná :)

Na Jendu neplatí skoro nic. Snaha rozptýlit ho ho ještě víc naštve a vyvádí s větší intenzitou. Takže většinou se snažím co nejrychleji zapadnout domů. Dost často táhnu hysterický dítě přes celý sídliště a přejde ho to většinou až doma.

já ji nechám a jdu pryč-teda doma,pokud se to stane venku-vezmu za ruku a jdeme