Zvládnu to sama?

Ach jo drahé maminky,
proc je to vše tak těžký. Jsem ve třináctém týdnu těhotenství a otec miminka? Ano je, ale máme ho asi za trest.
Nechodíme spolu ani rok a on si miminko přál, ale když jsem přišla do jiného stavu a řekla mu to tak nejdřív nemluvil myslela jsem že je v šoku. Ale že to bude vše v pořádku. Nepřipadá mi že by se na miminko těšil a že by nás měl vůbec rád. Kdyby měl alespoň práci, ale on od března nedělá a ani nemá zájem začít pracovat. Raději pořád křičí proč dělám přesčasy atd. ale když já v té práci si víc odpočinu než doma. I když už na sobě pociťuji že to nezvládám. Nevolnosti a únava od 7. týdne trvá, přemýšlela jsem i nad rizikovým těhotenstvím, ale copak můžu přijít o hodně peněz co potřebuji pro miminko. Hlavně když živím i jeho.
Všichni ho tak neskutečně mají rádi a vyčítají vše mne.
Ach jo kdybych se tak mohla někomu alespoň vyplakat na rameni a zeptat se ho na radu. Co mám dělat. Zvládnu se o to miminko postarat sama, když se s ním rozejdu? A jak se na mne budou všichni dívat.

Už jsem potřebovala trošku ulevit své dušičce a nedusit to v sobě.