Životní příběh

Tak holky,ráda bych Vám napsala příběh,který se stal mojí babičce před 50ti lety,a i dnes ho vypráví se slzami v očích.....Čekali s mým ědou první miminko a babička už byla v 5tém měsíci....a dříve to fungovalo jinak,lidé se tolik nepozorovali a miminka byla sdamozřejmostí ,né jako dnes zázrakem.Jednoho večera se babička vracela z práce a u branky domu zjistila,že nemá klíče...a přelezla plot....nokoho by ani nenapadlo jak nebezpečný to může být.Druhý den se probudila s bolestmi podbříšku a krvácením,tak ihned jí děda pdvezl do nemocnice...kde doktor již říkal,že to vidí špatně,že srdíčko bije málo....ale v podstatě tam byla ještě malinká naděje.....kolem oběda kdy za babičkou přišla maminka a děda u ní stále byl,babička dostala strašné křeče do bříška,okamžitě volali doktora....doktor přišel,všechny návštěvy poslala na chodbu....pod babičku dal lavor a loktem jí zatlačil do bříška....vypadlo miminko,které se oběsilo na pupeční šňůře....Holky nejhorší na tom všem bylo,že tenlavor s ím miminkem sestra odnesla na toalety....kam normálně chodily ženské....a ty pak chodily za babičkou a říkaly:Běžte se podívat,taková krásná holčička..... roky po této zkušenosti babička nemohla přijít do jiného stavu a pak se narodila moje maminka :-) .HOlky proč Vám to píšu......Buďte na sebe strašně ,ale strašně opatrné!!!!!!!!!