Zítra 29.týden
Tak zítra mi začíná 29. týden, už se mi to nějak krátí a já mám čím dál tím větší nervy, jak zvládnu porod a pak péči o miminko. Začínám trpět nespavostí a pořád nad vším moc přemýšlím. Zítra mi mají přijít montovat kuchyň, tak teď už budu paní ve svém domě, jinak jsem do teď musela vařit a všechno dělat v kuchyni u tchýně. Sice je v pohodě a mám ji ráda, ale tak být ve svém, je být ve svém. Tak se už moc těším. Pořád dostěhováváme moje věci a dáváme do stavu, který už bude trvalý. Už se opravdu těším, jak nastoupím 25. září na mateřskou a budu si moct prát pidi oblečky na miminko a všechno si chystat a odpočívat a být v klidu.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Měla jsem dost strach bydlet u rodičů, ale zatím se to dá. Někdy opravdu dokážou hodně pomoct, teda hlavně teď hodně pomáhají, jak všechno doděláváme. Včera jsem jela z práce s tím, že musím umýt celý pokoj od malování a uklidit tam všechno a přijela jsem a zjístila že manželova mamka mi to uklidila, tak jsem byla opravdu moc vděčná, protože jsem si mohla v klidu na chvilku lehnout a odpočinout. Jsem jí poděkovala , že to nemusela uklízet, že bych si to udělala, tak mi na to jen řekla: "No, to jsem právě měla strach, ať to neuklízíš, už tak lítáš a děláš moc věcí." Tak to mě fakt potěšilo, ale někdy je jasné, že jde i o úplnou banalitu, do které by se nemuseli plést a už je oheň na střeše. Manžel mě navíc dost brání a řekne, co má na jazyku, takže to pak jde rychle ta hádka. Ale zatím to zvládám. :)
Kellynka
Neboj, to všechno se nějak zvládne a co se nezvládne teď, tak potom. Já jsem v 8. týdnu, naše budoucí bydlení je rozestavěné - rodinný domek, je třeba udělat vnitřní omítky a pak začít vybavovat... Stavíme svépomocí už skoro 3 roky... A bydlíme u tchýně a tchána:-) Do dubna (porod) to určitě nestihneme... Vztahy jsou teď celkem v pohodě, tak doufám, že to nějak ty první měsíce zvládneme, věřím, že u Tebe to bude jenom OK
No, můj partner má sestru a ta má ty puberťáky 3... 19 let a dvojčata 16 let. Někdy taky rachot... Když spustí Katka, tak to lítá a když se jí huba nezastaví, tak mě obvykle bolí hlava:-) Monolog, včera jsem s ní jela z práce domů, za 10 minut v buse mě nepustila ke slovu. Ještěže ten motor tak vrčel, takže jsem jí neslyšela.
Ahoj,s tím vařením jsem to měla stejné.Nejlepší je mít všechno svoje.