ZASE NIC!

Jak je??

chtěla bych vám moc poděkovat, ani jsem nečekala že mě tolik z vás polituje a utěší. Moc si toho vážím a jsem ráda že vás mám. Dnes je mi o malinko líp, ale nějak mě to prostě tentokrát rozhodilo. Když jsem četla vaše příspěvky, byla jsem dojatá. Dnes jsem byla u kamarádky, má týdenní miminko, chovala jsem si ho ... krásný pocit, taky bych to chtěla prožívat. Moc jí to přeju ale zároveň jí to hrozně závidím. Ještě jednou díky ...

Ahojky, je mi t strašně líto, vím, že si doufala, že to tentokrát vyjde. Nevím, jak bych tě mohla utěšit, slova někdy nepomáhají, když je člověk zklamaný, smutný a říká si proč zrovna já. Nechápu to proč holky, které by byly skvělé maminy a na miminko se moc těší na něj musí tak dlouho čekat a někdo na to hupsne jednou a je těhu a pak neví co s tím. Moc držím pěsti, aby se to štěstí unavilo a sedlo na tebe a na všechny snažilky tady.

Myslím si, že nemusíme na to přestat myslet. Vždyť každý měsíc se to nějaké z nás povede a hlásí //. Myslí na možné těhu, hledá na sobě příznaky, píše sem články, doufá a přece se to najednou povede. Tak proč na to nemyslet? Akorát se stresujeme a děláme všechno co nám radí, tzn. šíleně sportujeme, rozhodně si nevšímáme dětského oblečení, učíme se jazyky i když nás vlastně nikdy nebavily, kupujeme psy a kočky (taky morčata :-) ), odvracíme oči od kočárků, snažíme se nevšímat těch stovek těhulí kolem sebe (a že je to tak snadné), ... atd.
Všechno je jen otázka času. Jeden měsíc je člověk nastydlý, druhý měsíc se netrefí do plodných dnů, třetí měsíc nebyla ovu (což je u zdravé ženy normální), čtvrtý měsíc se mimi neudrží, ... no prostě najednou je tady pátý měsíc a začíná hysterie, slzy a hledání příčiny. Prostě to chce jen dál čekat ... jednou MS určitě nedorazí!!!
Ach jo, je to hrozný článek (omlouvám se), ale když jsem si přečetla zprávičku od Ayschy, bylo mi jí hrozně líto, ten smutek by se dal krájet :-( Ayscho, to zvládneš a příští měsíc bude líp, uvidíš ;)
Ahojky Dejnička

Stojí to za prd, já vím, tak jsem byla zklamaná :-(
Musíme být statečné, buď ráda, že máš MS pravidelnou jako hodinky, to je první důležitý krok!!!
Hodně štěstí příště!!!

Ayshátko moje nešťastné... za pár dní bude líp a zas se budeš snažilkovat a věřit :h:
A vůbec se neboj, vyjde to! :k: :k: :k: :k: :k:
Teď to jen vydrž, a prosímmmmm - netrap se :(

Musíš na to přestat myslet a nečekat... Jak uvěřiš tomu, že nechceš, tak to tam bude!!! Hodně štěstí :-)

7. nebo 8. měsíc, radši to nepočítám. tnhle měsíc měřím teplotku a vypadá to, že ovu nebyla. když jsem to zjistila, tak mě nějak přešla chut na sex a na všechno. začínám být z toho hodně smutná. celý měsíc na to nemyslím, ale jakmile se blíží ms už se pozoruju. já bych to ted měla dostat zítra nebo v sobotu, už ted mě bolí bříško. koukám, že je nás tu opravdu hodně, kterým to ne aa ne jít..přeju všem HODN2 štěstí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

ahojte holky, nevěšte hlavu, my jsme se snažili 11 měsíců o to abychom měli miminko a nakonec to vyšlo a jsem za to moc šťastná i když mě teď někdy pořádně zlobí holka jedna vzteklá :h: :h: :h: a jak už je zde psáno, oni vám to pak vrátí. Jo a chci dodat, že jsem zjistila že jsem těhotná v době, kdy už jsem to úplně vzdala a ani jsem nedoufala, že někdy budu maminkou, testy jsem si dělala každý měsíc a nakonec ten měsíc kdy už jsem v bříšku nosila naši princeznu jsem si ho nedělala vůbec jsem nedoufala, že by se to povedlo a nakonec když ms 14 dní nikde jsem si ho udělala a bylo to tam. Teď má malá 8,5 měsíce a s manžílkem se už začínáme 7 měsíc snažit o druhé, a věřím, že se to povede a je jedno jestli to bude trvat půl roku, rok, dva, hlavně že jednou bude. Držím vám pěstičky :a:

Tak to jsme na tom stejne. :( Tento mesic jsme to nejak zanedbavali manzela jsem v plodnych dnech nemela doma,takze to splnou paradou ocekavam pristi nedeli ://: a pujdeme na osmy mesic snazeni!Uz jsem z toho zoufala. :? :? U prvniho ditete jsem to tak neprozivala a slo to.Jenze ned kudy chodim,tak na to musim porad myslet! :-g( :-g(

kocko, ja vim, jak se citis..mne dorazila mrcha taky dneska...a tak zaciname desaty mesic...ted uz to tady muzu napsat, ze mi vysel pred par dny test pozitivne...ale asi byl nejakej falesnej..tak jsem mela zase planne nadeje...ale nesmime se vzdavat...budeme za ty nase miminka proste bojovat jo? a oni nam to jednou vrati...a vis, jakou z nich budeme mit jednou radost, az se nam to podari??? to je asi tak jedine, co drzi me nad vodou...vice nevim, co bych ti napsala..tak se nezlob...ja jsem to uz oplakala...coz je taky asi normalni...vyplacem se, vypovidame a mesic utece jako voda...a treba se nam zadari..musime proste verit:-) papa a hlavu vzhuru..(priznam se, ze vcera jsem teda takhle nepremyslela a nikomu nemuzu rict, jak budu premyslet za mesic) ale musime to brat tak, ze mame dalsi mesic nadeje..