Zahybani po netu?

29.08.2009

Uz jsem z toho fakt na prasky a mam pocit,ze uz nevim,co je normalni ...S pritelem jsme spolu 2 roky a mame 4mesicni miminko - je z nej cely pryc a vztah mame fajn. Teda - on zatim zije ve Francii,ale navstevujeme se jak to jde a jinak jsme kazdy vecer na Skype nebo na telefonu. Ted se nam konecne po roce podarilo na Morave sehnat barak,pritel se chce jak najde praci prestehovat za nami. Je fajn,rozumime si,za celou dobu jsme resili jen vazny problem s jeho matkou - vzajemnymi pomluvami nas malem dohnala k rozchodu,ted uz se s ni oba zatim nestykame.Vse je tedy OK,az na to,ze v me nepritomnosti pritel navstevuje seznamky a bali tam holky....kdyz jsem na to loni prisla,snazila jsem se mu vysvetlit,ze se mi to nelibi,pohadali jsme se,on tvrdil,ze to pro nej vubec nic neznamena...ale dela to porad dal...kdyz k nemu prijedu,vzdy na Skype kontaktech nejake pribudou,jsem z toho fakt na nervy - vim,ze mi nezahyba naostro,ale zere me to a nic s tim hlavne neudelam ...kdyby radsi chodil koukat na nejakou anonymni erotiku,pochopila bych to....co vy na to? Zazivate to nektera taky? A nepatram,jen vidm kontakty,popripade pisou,kdyz u toho sedim.

Kliknutím vložíte smajlíky:

já si zažila laškování na netu taky. ale po čase to normálního člověka přejde, je to furt to samý, nic z toho nevzejde. Pokud to nezklouzne do momentu, že by si veměnili telefony tak o nic opravdu nejde.

zažila jsem to taky,"nevinný "nevěry po netu,seznamky i "pravý,dokonaný" nevěry....zoufalství,nikam nevedoucí domluvy,psycho žvásty...k ničemu to nevedlo,žádný východisko.prostě obecní kanec.Holky je mi nás všech líto,já zastávám názor-jednou nevěrný vždycky nevěrný a jaký si to uděláme,takový to máme-prostě bud to utnem (rozvod,rozchod)nebo se s tím smíříme a budeme dělat,že to nevidíme...Ale holky,vy jste tu psali takový komentáře,že jsem měla slzy v očích.Fakt...Úplně to pohladilo po duši...

ahoj, docela mě zaráží jak píšeš že je váš vztah fajn když vlastně spolu vůbec nežijete. tohle budeš moc posoudit až spolu opravdu budete denně žít a zažívat denní radosti a starosti. Potom teprve budeš moci říct že váš vztah je fajn a že je nadšenej z dítěte. Jinak to co píšeš ohledně seznamek na netu, tak to by mi taky vadilo. Jsem docela tolerantní, ale tohle mi přijde trošku moc. No uvidíš jak to vše bude pokračovat až spolu budete žít...

já mam přítele kterého miluju a občas si pisu s jinejma jako svobodná a flirtuju a nic v tom nevidím,jemom zkoušim...prostě trochu zapomenout na svuj už svázanej život a představit si že jsem zas volna..

In reply to by zavoma

je mi smutno ztoho co jsem si tu přečetla,měla jsem podobné problémy s bývalým manželem,já ty chlapy fakt nechápu....vůbec nevím jak bych se zachovala,kdybych to zjistila u mého nynějšího manžela,protože důvěra je moc křehká věc...

Jen jsem ti chtěla napsat že takový obdobný problém jsem měla taky. Přítel nevěděl o historii která se ukládá do vnitřní paměti na internetu a já jsem tam šla hledat stránku na kterou jsem si nemohla vzpomenout. Bohužel našla jsem adresy seznamek a ode mě určitě nebyly. Pár jsem jich rozklikla a zjistila že je snad na pěti seznamkách i s fotkama. Nevím teda co si s nimi psal. Na to jsem odvahu neměla ale on se prozradil sám. Šla jsem v klidu za ním a řekla mu to co jsem našla. Začal na mě v celku po zlým že fúrie která na internetu jenom pořád hledá kde by mě měl podvádět. Nechala jsem to tedy uležet. Asi po půl roce jsem to zjistila znovu. Ale to bohužel si nechal automaticky uložit na té seznamce heslo atd. takže jsem se dostala na jeho zprávy. No nejdřív mě málem odvezli na psychárnu. Přítel byl zrovna v práci. Brečela jsem jak malá holka protože po zprávách jako tak kdy za mnou přijedeš, neěco o pelíšku , zahřívání apod. jsem to opravdu ze sebe musim dostat. Zavolala jsem mu tedy a řekla mu to všechno. Samozřejmě začal že je to blbost že to určitě neni jeho atd. Poté co jsem mu přečetla pár tich jeho zpráv zmlknul a už jsem z něj toho moc nedostala. Jeho nebreč to se vysvětlí na mě nezabralo. Druhý den přijel z práce. Já oči jak angorák. Tak jsem měli asi 3 hodinový rozhovor. Já jsem mu řekla že se s nim chci rozejít že nehodlám žít v budoucnu se strachem kde mě všude podvádí. Pořád se něměl k vysvětlení až to z něj asi po dvou hodinách vypadlo. Prý mě nikdy s žádnou nepodvedl ani se s žádnou nesešel. Jen si prý tímto způsobem chtěl dokázat že o něj ještě ženský stojí. Je pravda že na otázku proč jsme pak klábosily asi dvě hodiny o nás dvou ale probrali jsme i to co mezi námi bylo někdy nevřčeno doslova jen jsme si ti o sobě mysleli. Pomohlo nám to oběma. Já jsem ho začala jinak chápt a brát a on mě taky. Nakonec mi řekl ža chlapi jsou v tomlhe prostě blbí. Že si pořebují pořád něco dokazovat. Jsme spolu dodnes. Čekáme malýho fufíka a jsme šťastný. Od té doby to už nikdy neudělal. A já to ani nehledám. Prostě mu věřím. Řekl mi že kdyby mě chtěl někdy podvést tak že by se se mnou předtím rozešel protože by s tím nedokázal se mnou žít. Ptal jsem se na to kamarádky která rozumí psychologii a jen mi to vše potvrdila. Sorry za dlouhé psaní ale třeba si z toh něco vemeš. Nejlepší je jít za ním a prostě mu říct teď hned si o tom promluvíme atd. A nenechat ho odejít dokud si ty nebudeš jistá že se z ničeho nevyvlíká. U nís to pomohlo. Přeji hodně štěstí. papa misulka

In reply to by ceissy

Ahojky Zav. Tak jsem zase na skok tu. Je to presne, jak pise Ceissy, potrebuju si dokazovat a dokazovat. Nechce se jim smirovat s pocitem, ze uz nebude pro dalsi zenu uzasny, sexy a potrebny, i kdyby jen v komunikaci. Jedna se o jesitnost a vlastne i nizke sebevedomi. U meho muze to byl i adrenalin, to vzruso z toho, ze dela neco, co je zakazane.
Ja mu na to prisla 2 mesice po svatbe, a to jsem byla v 5. mesici tehu. Byla to pro me silena rana a citila jsem to jako zivotni prohru. Doted se divim, ze nas maly ma 10 prstu a je zdravy a tak sikovny kluk!
Udelala jsem strasnou scenu, ale v tehu jsi hrozne zranitelna a chytas se stebla, aby ses nemusela stresovat, tak jsem to v sobe dusila a dusila. Bala jsem se, ze nas opusti a taky o male. Jenze u nas jedna scena a vysvetleni nestacilo. Lhal mi az do konce sestinedeli, ze je vse jenom na pratelske bazi atd. Dokonce se s jednou slecnou i vidal, jsem si jista, ze spolu nic nemeli, myslim postel, ale i tak... :( Ja to ale v tom tehu vedela, kdyz jel za ni misto na trenink, kdyz se treba jen potkali na cigo apod. Dokonce jsem ji kontaktovala a ona lhala taky pochopitelne. Pak jsem porodila, manzel se u porodu prekonaval, byl uzasny, moc mi pomohl, ale od te doby se ke me choval hnusne, porad me dirigoval, vsechno jsem delala spatne, nepohladil me, natoz pusu. Jenom sexik, jooo, to se mu libilo.
Ja uz pak byla ale zoufala, nevedela jsem, co delat, vycerpana, uplakana, mliko mi habrovalo... a podivala jsem se mu do telefonu a co jsem se tam docetla, me absolutne dorazilo. Psali si, jak se miluji a pod. A to jich tam mel vic "rozjednanych".
Najednou jsem v sobe nasla silu, jak nikdy a vyhodila ho z bytu. Nahazela veci z okna, silene jsem nadavala a chtela se rozvest.
Spal nekolik dni v aute a pak prilezl, klecel na kolenou a prosil a sliboval, delal uzasneho tatu a manzela, ze jsem se nad nim smilovala.
No a za mesic opet uderilo... Choval se ke me jak protiva i pred jeho rodici, nepomahal mi a jeho mamka si toho vsimla a jako razna zenska, ktera vidi, ze je neco hodne v neporadku se zacala pidit a no a tentokrat se mu koukla do mobilu ona! To byl takovej kraval, ze ho jeste ten vecer vyrazila od nich z domu, ze pokud ma cas na kurvy a nechape, ze se ozenil a ma dite, tak ho u nich nechce videt! Ze ja s malym muzeme prijet kdykoliv, jsme vitani, ale dokud se on nesrovna, tak at tahne do pekel. Ona byla totiz jedina, ktere jsem se v tom 5. mesici sverila, uz tehdy ji malem kleplo. I v tom sestinedeli jsem ji zoufala volala, vedela o vsem a postavila se absolitne na moji stranu a je na ni doted.
Pak jsem prijeli s malym domu a on, ze mati je hysterka a krava a ze si vymysli apod, no hulvat! Tak jsem mu rekla, at mi ukaze, co nasla a on, ze tam nic neni (smazal to), ale blbec nevedel, ze v dorucenkach je kus zacatku smsky, tak jsem se koukla tam... Zase jak mu ta slecinka chybi apod, tak jsem s nim skoncila konverzaci, ktera nemela stejne smysl a rekla mu tentokrat uz chladne, at se odstehuje. Druhy den sel do prace a ja dala klic do zamku. Napsala jsem te slecne, ze ji ho posilam, at mu udela na private mistecko a ona, co blaznim, ze jsou jen kamaradi, na to konto jsem ji rekla, ze vsechno, ale vsechno vim a ze neni jedina a ze se nestydi a ze ji preju, aby ji taky nekd jednou takhle znicil manzelstvi, tehotenstvi a materstvi a poslala ji do horoucich pekel. Pak jsem zchladla a zauvazovala... Znalecky jsem ji skripla (je ji o 10let min nez me), ale byla jsem z toho na pokraji sil. V ni se neco hnulo a zacala mi vypisovat, ze uz to davno chtela skoncit a ze vlastne o nic neslo a ze ji je trapne a jak moc se stydi a ze je krava, ze necemu takovemu podlehla apod. No a tim to mezi nimi skoncilo. Takze panacek nemel nic, nez par holek ze seznamky a "kamaradek z mladi" a ty jsem mu postupne taky vsechny zatrhla. Tu posledni, ktera mu volala o pul jedne v noci, jestli by nesel na diskoteku, jsem odklidila teprve pred par tydny.
Jaksi jim vsem zapomnel rist, ze je zenaty a ma dite.
Porad si rikam, jestli mam toto vse vubec za potrebi, s nekym takovym se zahazovat, trapit se, bojovat, psychologicky jednat, kdyz mam svych starosti dost s nasim malym dablikem...a materstvim a kojenim.... M.j. diky tomu vsemu stresu jsem postupne prichazela o mliko, bojovala s rozkojovanim jako lvice, ale boj nevyhrala, tak dokrmuju. ted je Lukymu 5,5 mesice a kojim uz jen tak 150 ml za den, na vic uz nemam silu a strasne me to mrzi!!!
Za tech poslednich par tydnu se docela uklidnil, snazi se sekat latinu nebo se boji, ze zase na vsechno prijdu? Uz vi, ze jeste jedno zakolisani, tak tu zadost o rozvod opravdu podam. Porad ho mam rada, ale uz uplne jinak, nez den pred tim, kdyz jsem zjistila, ze me podvadi. Kolkrat se tesim, az vypadne, ale pak je mi zase smutno. Ted se uz chova i docela mile a i ja se za tim vsim snazim udelat tlustou caru, ale moc mi to nejde. Porad to strasne moc boli a uz se bojim s nim mit 2.dite, abych nezazila takove stresy znova. Bylo to peklo! Nase laska timto strasne ochladla, nas vztah i komunikace taktez. Miloval me totiz jako blazen do te chvile, nez jsem na nej poprve vyrukovala, ze jsem zahledla jeho convo na Icq s tou hvezdou a jinymi. A ja jeho taky milovala, ale ted se uz bojim, strasne se bojim, ze se zase spalim, kdyz mu vsechno odpustim a zacnu ho mit zase hodne rada. Jde to vubec?
Az boze, to jsem se rozkecala, a to jsem polovinu meznsich extempore vynechala....
proto, zjsem ti, Zav chtela napsat zpravu spis nebo se potkat, abych to tu nezahlcovala...

In reply to by Evi

Možná to prohlížení mobilu - někdo to bere tak, že by se nesnížil - ale někdo potřebuje otevřít oči a řešit situaci. Těžko se řeší situace, když nemáš důkazy a jen podezříváš - protože většinou ty hodné holky si řeknou: "co když mu křivdím, co když to není pravda atd...atd..." a pak místo, aby s parnerem zatočily se mu ještě omlouvají. Je dobré vědět na čem jsem a na čem je mé dítě a to jakým způsobem se to dozvím je druhá...
Když má člověk partnera, kt. může věřit, tak se k tomu samozřejmě nikdy nesníží.
Možná vůbec nestojíš o žádné rady, protože jsi ten příběh chtěla probrat u kafe s osobou s podobným problémem, tak je prosím neber hlavně ode mě moc osobně. Chtěla jsem jen poradit. Měj se s Lukáškem hezky. :a:

In reply to by Martens a Majda

Ja bych to nikdy neudelala, kdybych nebyla tak zoufala, myslim s tim mobilem. Je to presne, jak pises, potrebuju vedet na cem jsem a me dite obzvlast. My holky kolikrat radeji volime cestu odpusteni nez vecnych hadek, ale prijde urcita chvile, kdyz uz si fakt nenechame srat na hlavu a pak zacina boj... Ted je otazka, kdo bude vitezem a jestli vubec nejaci vitezove budou, ze?
Holky, ja jsem vlastne moc rada, ze jste to se mnou trosku probraly a napsaly mi na to svuj nazor, dekuju! :) Uz mesice vaham, jestli se s vami tady na blogu o tom poradit ci ne a Zavoma nadhodila tema a ja se nakonec rozvykladala pres pismenka. Kazdopadne Zav, az se vratis, tak dej klidne vedet, splkneme ci pisneme si, pokud budes chtit :)

In reply to by Evi

myslim,ze si budeme mit o cem vykladat,absolutne chapu vse,co tady pises. Nedostala jsem se ted moc ke psani,pritel mel 4 dny volno,ale v nedeli jedu s malym domu,tak budu rada,kdyz se pak uvidime. Ja mela taky spoustu nazoru na to,co je spravne a co bych nikdy neudelala,jenze to kazdy pozna az v konkretni situaci,pak se casto chova uplne jinak nez by driv chtel. muj mail magdik7@seznam.cz

In reply to by Evi

Evi,jsi obdivuhodná,jak jsi to sama kolem malého zařídila,vydělala a ještě trpěla takové hrůzy.Navíc jsi krásná a sympatická mamka a Tobě se chlapi budou nabízet v zástupech,ještě budeš mít štěstí,určitě.Najdeš si nového chlapa a ten Tě bude na rukou nosit.Asi se lidi okolo Tebe diví,jak taková baba může být s takovým o moc níž chlapem..Já to měla podobné,jsi moc hodná a silná a tento typ chlapů to vycítí a využívají toho pak..Držím Ti všechny palce,abys už netrpěla a měla lepší budoucnost i s děťátkem ;) :a:

In reply to by ronina

Dekuju Roni, jsou to padousi a padavky k tomu! Kez by to bylo, jak pises a chlapi by meli zajem, ale ne ti, kteri se zase chteji jen prizivovat a byt sprosti, ale takovi, co umeji mit uprimne radi a starat se. Ten muj nechape vubec nic, treba takovou malickost jako je zahrnovat zenu laskou a zajmem a podporou v tehu ci v materstvi, kdyz uz domu neprinese zadne penize. Ja si ho s nizkym prijmem vzala a vedela, ze vydelam jednou tolik, taky se jednou tak smekam, ale myslela jsem, ze jsem nasla muze, co me cti a miluje a je verny. Tak bohuzel... Porad premitam, co vlastne ztratim, kdyz ho poslu do haje...
Nekoho, s kym se muzu podelit o to, ze Lukasek ma 1.zub, ze papal mrkvicku, ze zuzlal rohlicek, ale to je asi tak vsechno. Ma zuzeny pohled na svet a na lidi a spousta temat je pro nej nepredsatvitelna, protoze se ani trochu nesnazi. Jo to jak jde o auta ci kickbox, to by vykladal. Nepamatuju se, ze by se me zeptal, jak jsem se mela cely den, co jsem delala nebo jedla... Zajima ho jen on sam.
Vubec mu nedochazi, ze ja v teto citove deprivaci narazim na chlapa, co me bude ctit a obdivovat, bude slusny.... a ja mu nakonec podlehnu, protoze ikdyby jako placebo, tak dobry... A ma vse v haji, me, Lukaska, bydleni, auto, rodinu. Jedine, co by mu zbylo byl ten jeho osuntely plat a ridicak.
A on ten den prijde, jenze ja se pak smat nebudu, bude mi ho jeste lito, znam se.... Kdychych tak pokazde dostala facku za toto dobrodinstvi a socialni citeni k lidem, kteri si to nezaslouzi, zilo by se mi lip, no ne? Vlastne nam vsem tady....

In reply to by Evi

V tom je VELKá pravda.A taky v tom,že koho pánbůh miluje,toho křížkem navštěvuje..No a ten Tvůj tu facku potřebuje,tak ho nelituj,možná mu to naopak pomůže se probrat,když si Tě neváží.Tak potřebuje pár facek od života.je to těžký,když jsi výš..a on nevyzrál..Určitě má svý pozitiva,je to otec vaší malé,milovala jsi ho..Ale pro život..Je velký optimismus a naivita,že se zázrakem změní,ale to důležité rozhodnutí,co dál, je na Tobě a do toho Ti my ani nikdo jiný,nemůžem kecat.Držím Ti palce a jsme s Tebou my ostatní mamky. Pěknou dobrou noc Tobě i děťátkovi.:a:

In reply to by ronina

Holky, jste skvele, vsem vam moc dekuju a budu bojovat. Diky moc za vas cas a soudrznost a cenne rady. Zdravim vase partnery, posilam pohlazeni mimiskum a vam, ktere je mate jeste v brisku, preji co nejrychlesi porod, uspesne sestinedeli a krasne materstvi! :)
Martens, ty uz to mas za par, vid? Bude to kluk a nebo holcicka? Drz se, budu na tebe myslet! :) Na vas na vsechny, co jste mi pomohly se podivat na situaci objektib=vneji a fakticteji.
Pa xxx :k: :h: :k:

In reply to by Evi

Hmmm:-) čekáme holčičku Magdalénku - termín máme jeden na pátek ted 18.9. - no ale pořád se nic neděje, tak uvidíme, kdy se rozhodne jít ven ( u nás nechávají přenášet 10 dní). Určitě pak dám vědět na net až se trochu zrehabilituji. Měj se líp a ještě líp a také posílám pohlazení Lukáškovi. :a:

In reply to by Martens a Majda

Ahoj, ono to sem vůbec nepatří, ale je to taková dobrá náhoda. Zrovna jsem si u jiné diskuze říkala, že se tě zeptám, jestli máš pro holčičku jméno Magdalénka (podle té Majdy), pak jsem se podívala sem, a jako bys mi odpověděla. :) My máme taky Magdalénku :c: , je to moc pěkné jméno. :one: Tak vám přeju rychlý porod bez komplikací, a ať jste zdravé, holky! :k:

In reply to by Martens a Majda

Tak to je bomba! :qu: My jsme měli pro chlapečka taky Matýska. :s: Konkrétně Matyáše. Magdalénku byste chtěli s dlouhým nebo s krátkým e?
Tak snad už je to jisté, že to bude holčička, už se to brzy dozvíte. :) Každopádně přejeme hodně štěstíčka! :k:

In reply to by Amanitae

No konkrétně jsme měli Matyase vybraného s tím, že bychom mu říkali Matýsek a Magdalénku budeme mít s krátkým e (žádné háčky, čárky ve jmenech, protože manža je Polák - tak ať to sedí pro oba). :j) Děkujem za štěstíčko, to určitě budem potřebovat. :a:

In reply to by Evi

Hmm tak jsem našla v Tobě (holky oprava) kus mě před rozchodem ve tvém posledním odstavci - já jsem měla takové sociální cítění, že mi kamarádka řekla, když jsem ji říkala, že si nikoho nenajdu "jdi na nádraží mezi bezdomovce a hned si někoho najdeš. Ty jak někoho lituješ, tak už ho skoro i miluješ."
No měla holka pravdu, tak jsem se trošku víc obrnila a řekla, že lásku na lítosti stavět nikdy nebudu. A manžel bojoval, aby ta naše láska nebyla založena na něčem takovém, věděl to o mě a nezneužíval. Zjistila jsem, že sobečtí lidé si takové dobrotince najdou, aby se jim žilo líp. A teď kolikrát musím vymýšlet, aby i mě manžel sem tam politoval, on se pak cítí jako "chlap" :-) - hledej člověka s ochraňovatelskými sklony, i když ty jako silná ženská (která sebelítost asi nemá rada, protože zhoršuje situaci) je možná budeš trošilinku odrazovat, musí tě víc poznat, aby věděli, že tu oporu taky potřebuješ.

In reply to by Evi

Dětské příslovi " kdo uteče vyhrává" - je to jednoduché ty i Lukášek by jste byli určitě vítězové. Z emailu čtu a cítím, že jsi silná osoba - už jen to jak se dokážeš finančně postorat. Toho já pořád nejsem nějak schopna a cítím se tak tím pádem závislá na manželovi.
I když jsem křesťan, tak farář nám říkal, že vše se má odpouštět - ale jak odpustit nevěru, že? A to když je opakovaná? A jak to on sám může vědět, když v manželství nežije. Navíc vykládal tak, že chlap prostě takový je a žena je ta trpitelka. No nemohla jsem to tehdy tu konzultaci před svatbou ani usedět - svrbil mě jazyk i nohy. Naštěstí jsme to téhdy s manžou prodebatovali doma.

In reply to by Martens a Majda

Tak si to pan farar muze zkusit....
Jsi hodna, dekuju za komplimenty, ale ted zacinam 7600 mesicne, tak to az takova slava nebude....a pokud ho vyrazim, tak to je akorat na najem a inkaso, bydlime ve stATNIM BYTE. MAM SICE JESTE neco nasetreno, ale na nasledujuci 2,5 roku to asi nevydrzi. Jsem rada, ze mi vubec neco dava, pokazde to z nej taham, jak z jalovy kravy tele. On se citi temer dotcen, ze po nem chci tech par tisicovek, co vydela. Nejradeji by vse vrazel do auta, sveho ovsem a ja mu to vlastne neumoznuju, pac chci penize na takove blbosti jako je najem, jidlo, Nutrilon a pliny..
Ja se mohla strhat, abych byla jednou financne zajistena, az bude baby, ale on uz me stal moc penez, jestli chapes, abych mela na nekolik let do foroty. Kousek niz jsem psala, ze jsem kaca, jak jsem ho rozmazlila, beze me by byl to posledni hovno vzadu ve sklade u nas na firme... a ted zpychnul a machruje. Az je mi z toho spatne, jak je kolikrat tapnej. Jak mu mam ale srazit hrebinek???

In reply to by Evi

Ahojky Evi, teda jak to tady čtu, ten tvůj chlap si tě vůbec neváží. Podle fotky i toho co píšeš, jsi moc hezká a sympatická holka, vyprdni se na něj! Ta mateřská 7600 je šílená, já šla raději na dva roky, pak půjdu dělat jen na částečněj...No ale kvůli tomu s ním zůstávat? Po tom, co ti dělá s těma ženskejma a vůbec...jak se k tobě chová. Chvíli tě to bude bolet, ale pak se ti uleví. Je to teda fakt hulvát. Můj chlap taky neni svatej, ty seznamky a chaty a prasárničky :-) máme taky za sebou. Byl to pro mě šok a přísahal mi na kolenou, že to on nepsal..kecal. A i te´d si myslím, že neni svatej, ale nepátrám..pro klid. Kdo pátrá, vdycky něco najde.. Tak si Ty zkus dát inzerát do seznamky, pak bude litovat! Ti chlapi fakt nemaj hranice.

In reply to by dandiee

Ahoj Dandiee, diky za komplimenty a za pochopeni.... :) Sohlasim s tebou, ze kdo patra, vzdycky najde, ale me to v me situaci a s tim, jak se chova i nadale neda a nehodlam nikomu delat blbce a zivit ho a on aby si ze me delal srandu, vis... Ja se obavam, ze pokud bych si dala profil na seznamku ja, tak by to bral jako, ze jsem si protrecila ve svych zasadach, ktere jsem chtela, aby i on dodrzoval a spustilo by se to z jeho strany ve velkem kalibru. Myslim to chatovani a seznamky. Chlapi jsou takovi, ze delaji veci na just a na truc. A to se obavam, ze by nikam nevedlo, jeste by pak hazel spinu na me, ze jsem se taky seznamovala a on bude nakonec ten chudak, co je podvadeny a pranyrovany za neco, co ja delam taky. Chlapi jsou hrozny mrchy, kdyz se jedna o vyrizovani uctu. Neverim zadnemu. Ted mi kamoska psala, ze jeji pritel(snobenec) lita po erotickych i normalnich seznamkach uz 3 roky a ona to zjistila az ted! Je z toho chuda mala uplne v soku, tak jak jsme byly vsechny, co jsme tady. No a obratila se na me, abych ji poradila, co s tim.... Tak to si vybrala tu pravou :(
Jezne jeji kluk se ke vsemu priznal, ze to delal z nudy, ze se choval jako kreten a ze se strasne omlouva, ze ji zranil atd atd a muze se zblaznit, aby od nej neodesla. To u meho muze nezazivam, ani jsem nezazila v takove mire. Sice klecel na kolenou a sliboval, ale par tydnu na to, jsem odchytla dalsi fanynku... :(

In reply to by Evi

To máš pravdu, pak by si byla ta špatná ty. Můj chlap teda děsně žárlí, takže na toho by to asi platilo. Tady sliboval, že už to neudělá, že to dělal z nudy. Nevím, kam až to došlo...radši se neptám. Ale já myslím Evi, že už jsi rozhodnutá. Stejně už si ho nebudeš vážit, viď? Myslíš, že sama by si to nezvládla?

In reply to by Evi

Holky pění mi krev v žilách :( ,ti chlapi si nezaslouží takový ženský jako jste vy..maminky k tomu..Obdivuju vás,taky už mám něco za sebou a mé první těhotenství jsem byla takto dobrovolně svobodnou matkou.Doufám nebudu i teď ve druhém...Ale vím,že bych to zvládla,ale moc těžko a stálo by to hooodně slz a pádů.Je dobře mít si o tom s někým promluvit,ještě že se máme..Internet kdysy nebyl,je nebezpečný v tom,že můžou tyto seznamovací čety strhnout člověka k flirtu a třeba až k zahýbání a závislosti.Tady záleží na osobnosti,charakteru a na kolik si vážím a miluju druhýho..Některý chlapi jsou fakt slaboši .Držím Vám všem palečky.ale nebýt netu,nemohly bychom si povídat a radit. :a:

In reply to by ronina

Víte holky co učím svého chlapa? Že kouknout se může na porno, ale pokud se bude dívat na holky, kde budou uvedeny jejich údaje, popř telefony, tak to zavání nevěrou a ať si mě nepřeje a už vůbec s nima nemá co komunikovat.
Moc dobře ze své minulosti pochopil (taky měl 7,5 letý vztah), že je strašně jednoduché se jedinou větou zamilovat a zničit tak kolem sebe spoustu krásného, fungujícího k objevení nového, neznámého, možná na první pohled krásnějšího.

In reply to by Martens a Majda

Máš pravdu. Jenže copak člověk do nich vidí? Jsou to od přírody lovci }:) a pořád potřebují obdiv a pocit, že jsou úžasní, takže když už to doma neslyší, tak to zkouší kolem... Je to hrozný, ale je to tak. Já ale myslim, že ten Evči manžel z ní má vážně mindrák, je krásná a chytrá...Tak hledá ,,husičky", pro které je bůh on. Podle mě by se na něj měla vyprdnout, protože jí to bude od něj mrzet celý život. Vím, že je to těžké, ale život je tak krátkej a krásnej :) , proč se mučit s chlapem, co si jí neváží? Co myslíš ty Martens?

In reply to by dandiee

S temi husickami jsi to tefila, Dandiee. presne tak to je. Lecktere 18-20 lete holce kluk rekne, ze ma krasne oci a vlasy a ona se muze zblaznit. To totiz vetsine v tomto veku staci... No a on asi navic nema.
Mindrak ma, jste to rozsekly.... Pitomec, misto aby byl rad, ze ma sikovnou zenskou... :(

In reply to by Evi

Přesně, kdyby místo toho dělali co maj. Zase Evi na druhou stranu...ono je to jednou přestane bavit, navíc já fakt myslim, že to dělaj všichni chlapi, čumí na prasárny a flirtujou...Tak proč to ale dělaj tak okatě? Kde je záruka, že ten další nebude stejnej. A co teď? Seká latinu?

In reply to by Evi

Na kolik měsíců by ti ty tvoje našetřené penízky stačily? Je ti schopna pomoc tvoje či jeho rodina? Slyšela jsem, že s alimentama to není moc slavný (prý 1000 na dítě) - no možná by jsi mohla do diskuze hodit mini anktetku - jak srazit peníze nebo jak na rozvod nebo jak na vyšší alimenty, protože já se v tom nevyznám. Ale určitě bych si nechala poradit od zkušenějších. Neper se s tím sama...

In reply to by Evi

Tvůj příběh je smutný, hodně smutný. nedovedu si představit, že bych tímhle musela procházet. Ale jedno váím jistě - NIKDY bych se nesnížila k tomu, abych někomu jinému prolézala mobil ... vždyť je to jeho soukromí !!! To je pro mne prostě tabu, je to jako bych mu otevírala poštu a to bych tedy nikdy neudělala, i kdybych měla podezření sebevětší.
No nezbývá než ti popřát, aby sekal latinu dál, i když tomu moc nevěřím ...
-------------------------------------------------------
naše osobní stránky - www.dent.websnadno.cz.

In reply to by vodnanka

Vodnanko, ja jsem mluvila presne jako ty, nez jsem byla zmitana hormony, strachem ze vseho okolo tehu a porodu, k tomu v 5. mesici tehotenstvi a 2 mesice po svatbe. V praci do posledni chvile, abych nase male uzivila a zaridila mu vybavicku (muj muz toho schopen jaksi nebyl-neumi s penezi zachazet, takze jsem zivila jeste i jeho), dokonce jsem nam kazdemu koupila auto, proste vytvorila rodinne i materialni zazemi a ON mi zacal behat za jinou a balit holky po seznamkach!!! Chapes to? Pak jsem jednou sedla ke komplu, kde na me vyskocilo jeho otevrena konverzace s jednou holkou a dite se ve me obratilo a koplo do zaludku, protoze jsem malem dostala infarkt, co jsem tam zjistila...same: lasko, broucku, kdy se zase uvidime, takova koupel s tebou, hmm to by bylo ...apod.
Mela jsem z toho 3 dny prujem a jen brecela a malem se vybourala na ceste z prace. Tak ale TAK to ve me hlodalo, ze jsem mu do toho telefonu vlezla, abych vedela na cem jsem...
Ver mi, ze ted mluvis jinak, taky jsem tak mluvila, ale pokud by doslo na vec, tak bys jednala. A to za sebe i za sve dite.

In reply to by kočka

Stalo se ti neco podobneho? Nebo jsi spis "neco" podobneho mela doma? Me se z toho tresou kolena i hlas, kolikrat i placu, kdyz vidim Lukaska a uvedomuju si to vsechno... Porad me bombarduji vzpominky, i kdyz jak uz jsem psala, manza se ted docela snazi, ale hulvat je to porad a kolikrat se tvari, jako ze jsem uplne blba.... To nesnasim. Dneska jsem mu rekla, ze do toho, aby me presvedcil, ze jsem blba, jeste zdaleka nevyrostl a konkretne v jeho pripade se mu to nepodari nikdy, protoze JA blba nejsem. Nenecha si kolikrat ujit situaci, jak me ztrapnit, mne vzdelanou a scestovalou, jak porad jizlive rika...
Blbec, kdybych necestovala, nestudovala, tak bych treba ani nevydelavala na jeho pohodli a veci, ktere mame.
Jo holky, ja kaca, jsem ho asi rozmazlila. Uz si dam pozor. A on toho tezce zneuzil a jeste se mi posmiva, ze jsem vzdelana (on ma jen ucnak totiz a ja dve vejsky jen pro info).
Ja, kdyz vam to tady tak pisu, tak si ujasnuju moc veci. Clovek nekdy musi o problemech mluvit, aby se dozvedel objektivni nazor a sam se na to treba taky podival z jineho pohledu, ze?
Jsem vam strasne moc vdecna, ze to se mnou probirate. Desim se noveho manzelstvi, aby nebylo jeste horsi nebo stejne spatne. Mamka me kdysi vzala do priserneho manzelstvi, tak ja nejak na 2.sanci neverim. Ale asi mate pravdu, nejsou vsichni stejni....snad....

In reply to by Evi

víš Ty, co mně se zdá?! Že on má z Tebe komplex méněcennosti! Přijde mi to jasný jako facka! A bohužel si myslím, že se to nezlepší, dokud ho budeš duševně i materiálně převyšovat. :( Stejně se mi zdá, že bys zasluhovala víc!!!

In reply to by sol

Taky si myslím, že tím trpí. Ale je to přece chlap a ne baba a měl by mít nad tím nadhled. Pokud ji miluje, tak by měl být hrdý na to, jakou má schopnou ženskou a ne ji srážet. Myslím, že těch problémů má chlapec víc.

Modlím se, abych jednou vychovala človíčka, na kterého/kterou bych byla pyšná - na to, že je schopen v rodině fungovat a být zodpovědný za svá rozhodnutí. A sebevědomí v dnešní době je také sakra mooooc důležité.

In reply to by Evi

Kde jsem brala sílu já? Z mé lásky k němu. Vyloženě jsem žila z toho, že někoho můžu milovat, mít vedle sebe a starat se o něj. Takže si můžeš představit, jak jsem ho obskakovala a rozmazlila. Když jsem si to včas uvědomila, (žila jsem s ním u mých rodičů cca 5 let), tak v rozmazlování pokračovala babička-dostal vždy největší řízek a všechno se dělalo tak, aby to pánovi vyhovovalo - díky mým rodičům získal dobrou práci a dobré peníze - přitom tu práci jsem mohla při VŠ dělat sama. Jenže já mu chtěla pomoc, aby nebyl nezaměstnaný (SŠ) a věřila, že vydělané peníze bude šetřit pro naši rodinku po VŠ. On místo toho nakupoval košile Ferari, tisíce bot atd. atd. Sice mě také kolikrát uplácl pusu kompletem ze zlata, ale já na to moc nejsem - raději vidím uspořené penízky na horší časy. No já tomu říkám, že jsem byla "naivní" mi blízcí jednoduše "blbá" (možná tohle myslí tvůj manžel - ironie).

Chodil se mnou z jiných důvodů. No vidím, že manža trpí tím, že jsi vzdělaná...No takový problém s manžou má více z nás. Dnes měla jít moje segra na poslední státnicovou zkoušku na VŠ - její manžílek ji tak psychicky vydeptal, že se složila a zkoušku bude mít až v lednu. Takže v lednu mě a babičky, čeká hlídání neteře-aby se segra mohla učit. Rozkopala bych mu ku....e. On je z učiliště a vždycky měl blbé kecy kolem její školy, kt. dělá při dítěti. A vždycky jak segra měla mít zkoušku, tak den předem přivedl návštěvu, aby segru ztrapnil-že není uklizeno, nakoupeno - on ji pořád nějak ztrapňuje a něco vyčítá. Teď ji deptal tím - že s ní prostě vůůůbec nemluví, neodpovídá, jen čučí na TV nebo PC, či chodí do posilovny,do práce a holce se nevěnuje. On je pro sebe sama důležitější. Ségra mu už řekla ať jde jinam - ale proč by šel - když má bydlení zadara. Mimo jiné ségře je 32 a také by chtěla druhé dítě - ale já se děsím - s takovým kreténem? A přeci holky, pro své děti chcete to nejlepší ne? A to není to, že budete žít s kreténem...a stejně to pořád všechno visí na vás. Ségra se také děsí druhého manželství, tak jak já se děsila druhého vztahu. Ale kdo říká, že musíš jít zrovna do manželství - můžete žít po kupě a přítel se může chovat líp jak manžel?(a i kdyby to nevyšlo, tak určitě by měl Lukášek zmapováno, že k mamince se má chovat slušně, s úctou, láskou-aspoň těch pár let, co by to fungovalo-záruku nikde nehledej. Ale věř, že ji můžeš najít). Navíc tvůj manža se bude snažit - k Lukáškovi, protože bude mít konkurenci-ať už finančně či citově. Už to tu bylo myslím napsáno - každý je strůjcem svého štěstí. To co prožíváš štěstím není.
Když jsem si vybírala toho svého NEJ, tak si zpětně uvědomuji, že jsem "hledala" toho svého bývalého a našla spoustu jemu podobných chlapů, k tomu mému mě přesvědčila maminka (abych s ním aspoň šla na to kafe) - a u té vím, že má dobrý vkus - má tatínka, který se vždycky o nás pečlivě staral. Musíš později vybírat uváženěji- nasadit jasné parametry-možná jsi téhdy při výběru byla mladá. A jak dlouho jste spolu? A svoboda - ta má také hodně svého plus, když na to přijde. Jinak, já jsem pak vybírala z počátku nouzovky, ale nakonec mám VŠ, hodného kluka z dobré rodiny (nemyslím fin. stránku, ale vztahy), dokonce nar. ve stejný rok a stejný měsíc, pohledného přitom žádného záletníka (zatím a doufám, že to zůstane), pracovitého, skromného, milujícího děti a hlavně mě miluje a chce se dělit o štěstí, lásku a dokonce i peníze (a ne že chce moje, ale že ty svoje by mi klidně po každé výplatě odevzdal) - byl tak vychovaný. A nikdy bych po rozchodu nevěřila, že takového najdu - jsem z města o 25.000 - žádné příležitosti - potkala jsem ho v práci a první setkání na ICQ (pracovně) :-) Měly by jsme mít blog, kde by jsme zveřejnily fotky a jména těch pablbů, kteří nás trápí, at si je zbytečně nevyměňujeme :-) Teda já měnit to svoje zlatíčko nebudu, tak s ním nepočítejte :-)

In reply to by Martens a Majda

Martens, ja naprosto ziram, jak ty umis cloveka rozebrat a vcitit se i pres pismenka, Ty Jsi zrala zenska a rozhodna se o svuj osud poprat. Obdivuju te. A vubec, chodis jeste do prace, za chvilicku budes rodit a jeste mas cas a energii se mi tady venovat! jsi zlata :)
Ja hltam kazde slovo, co napises a dlouze o vsem premyslim. Skoda, ze nejsi z brna ci okoli, pozvala bych te na kafe ci uvarila dobre papu a i to by bylo jeste malo...
Vcera jsem nemohla usnout do 3 do rana. I kdyz jsem uz poradne nespala 5,5 mesice diky Lukaskovi (vstavam jeste 2 x za noc, do nedavna 4x), tak nektere veci mi proste nedaji spat a myslim, ze to dlouho nevydrzim, takhle se trapit.
Koukam, ze tva segra ma doma taky pekneho debila. Stejny sport a velmi podobna liga. Ten muj aspon neutraci za obleceni a boty, ale zase rve prachy do auta a do blbosti, ktere vubec nepotrebujeme. Za ten 1,5, co jsme spolu jsem ho po nepocitatelne tvrdych lekcich naucila aspon trosku ekonomicky uvazovat. Ale stejne si porad pripadam jako ucetni, ktera je zabou na prameni, protoze to kolikrat ani jinak nejde. Rozfofroval by vsechno, kdybych mu penize nechala.
Jenze ten jeji magor ji zase snad neni ci nebyl, jak v mem pripade, nevreny. I kdyz, pokud se vydava za modela Ferrari, tak jiste ne proto, aby se libil ji, kdyz s ni nemluvi. Co si to ti chlapi sakra dovoluji???
My se s martinem seznamili vloni v lednu, v zari se vzali a v breznu se nam narodil bobisek. Kdyz jsme se seznamili, byla jsem naprosto znicena z meho predchoziho, ac kratkeho vztahu s klukem, ktery mi vycital kazdou vrasecku ci kg navic (mela jsem 48kg tehdy), tak mi pochroumal sebevedomi, ze jsem to tezce rozdychavala. Do toho mi zemrela ma milovana babicka, v praci audit, ze jsem se z toho posrat mohla a v ten moment do meho zivota vplul Martas jak rytir na bilem koni. Byl uzasny, fakt skvely, skromny, hodny, slusny, vtipny.... Vzal me k jeho rodicum po nasem 1.randeti na zabijacku, ti me fantasticky prijali...no ja byla jak v nebi.
Hledel na me s posvatnoym obdivem, nosil me na rukou, obskakoval me, no zuzo to bylo. Byl to pro me po tech vsech stresech balzam a ja se do nej moc zamilovala a on do me taky. Rikala jsem si, je ti 30 holka, tak snad uz poznas fajn chlapa, ne? No... to jsem teda poznala :(
Pak uplynula nejaka doba a zacal mluvit o miminku a rodine a jak moc by chtel atd. Vis, co to s zenskou udela, ze? tak jsme dali volny prubeh milovani. V cervnu me pozadal o ruku a v cervenci jsme zjistili, ze jsem tehotna, tak jsme se v zari vzali za plne parady a napumpovani laskou a tesenim se na miminko. Kazdy nam zavidel, uplne to z nas srselo!
No a v listopadu jsem zjistila, ze se seznamuje a dava si randicka a lze a lze a jen utraci me penize. Ze vybral obalku-svatebni dary a taky tu Pro miminko. No a pomalu a jiste zacalo byt po iluzich a po lasce. Zacal me ublizovat a nenavidet, kdyz jsem se zacala pidit a zjistovat, co mi dela za zady. Vyhazovat ho z domu apod. Do te doby me miloval, i kdyz si sve uletiky dopraval.
Choval se ke me cim dal min s uctou, mluvil sproste, kazdy byl u nej debil, a to jsou veci ktere u chlapa fakt nesnasim. Hulvatstvi obzvlast. Letos v lednu jsem prisla na to, ze si pise s nejakou holkou na hot line! Smska za 50 Kc, ja myslela, ze me klepne!!! On si debil porad myslel, ze je to fakt holka, ktera s nim pujde na rande a bude ho obdivovat a pritom to byla profesionalka. No a jeho to stalo, presneji receno nas to stalo 5000,- Kc za telefonni ucet. Me rekl, ze musel zaplatit nejakou starou kauci. Nekolikrat jsem totiz za nej zaplatila ja, aby nesel do kriminalu za hrichy z mladi. Ja byla takova nana pitoma! chtela jsem mit klid a jeho financni minulost urovnat. Kdyz to zjistila tchyne, tak ho sprdla, ze si mel rict o penize jim, ale to je jina kapitola.
A ja to vsechno ale vedela, nemazal si zpravy v mobilu a ja se s tim uz taky nemazala a cetla.... Obratil se mi z nej zaludek uz nekolikrat.
A ja to v sobe dusila a plakala a bala se o miminko.
Jedinym svetlym okamzikem za posledni rok byl den porodu. Byl fakt skvely a sahl si spolu se mnou na dno. Pomohl mi a vedl mi cele dychani a choval se ke me nadherne. jenze ja vim, ze den pred tim jel za to lizou a rekl ji, ze ji miluje a ona mu padla do naruce pochopitelne, vubec netusila, ze ja jsem uz v porodnici. A v ten samy vecer mi psal liebesbrify, ze jsem je dlouho nechtela smazat, ajk mi dodavaly silu, i kdyz jsem mela strach, jestli je vubec doma ve sve posteli. Krasne zazitky, ze?
No av sestinedeli si me vylozene vychutnaval, ja porad jen bulela, Porad jen : Co delas?! jezis, jak ho beres?? jak to kojis? Co si stezujes? Furt te neco boli?? Jezis ty bys porad jen jedla! Nebudu varit, nemam hlad! A co bych s vama na prochazce asi delal? Nevidis, ze ma sopel v nose? Ale me stacilo, aby se jen skarede podival, porad kroutil hlavou, jak jsem neschopna, ze nic neumim a ja jen rvala. Pritom stale behal za to nanou a seznamoval se, jen co jsem se otocila. No a na konci 6 nedeli jsem sebrala vsechny sily (hormony polevily) a vyrazila ho za hystericke sceny, uz jsem to tu popisovala. U toho me malem uskrtil a byl ke me hruby, ja ho totiz bila hlava nehlava. Timto mliko v prdeli, ja se trasla jak osika a boj s rozkojovanim, strasne jsem zacala dole krvacet a mela bolesti, pak jsem se lecila 2 antibiotikami,..... peklo je slabe slovo!
Je to par dni, co opet pouzil slovo, ktere nesnasim a on to dobre vi. Choval Lukaska a ja mu rekla, ze jdu povesit pradlo, at mu da nabumbat, ze flaska je v termotasce na posteli. On me neustale posloucha jen na pul ucha, kasle na to, co rikam, pokud se nejdena o nej. No a za chvili na me hulaka pres cely byt s malym v naruci: Kurva, kde jses s tim zradlem?!........ No ja myslela, ze mu rozbiju hlavu! Vytrhla jsem mu maleho z naruce, dala ho do postylky, zavrela dvere a zacala na nej jecet, ze jestli tady nekdo zere, tak je to tak akorat on, protoze On je tu prase a taky se tak chova a jeste jednou tohle ci jine hrube slovo pouzije, ze jsem s nim nadobro skoncila!
Trochu se zarazl a tvaril se dotcene. To mame pohadkove vecery, ze?
ale oproti tem vylevum, co jsem tu popisovala, je ted doma vlastne klid a mir. Psal jsem uz, ze za poslednich par trydnu se snazi, ale ja vim, ze ne s naprostym uvedomenim, ale spis zjistne, aby neprisel o zazemi a o Lukaska. Normalne se k nemu chova totiz moc pekne, blbnou spolu, ze se maly zajika smichy a nemuze se prstat smat.
K tem nasetrenym penezum, myslim, ze bych urco jeste rok zvladla a pak bych se musela obratit na sveho tatku, porad se pta, jestli mame dost penez a ze nam da, pokud potrebujeme. Je to ten nejbajecnejsi chlap na svete. Kdyz se s nim mamka rozvedla, tak na ni cekal jeste 12 let, nez se pustil do noveho vztahu. Ja od nej doted nic neprijala, vydelala jsem si v Anglii a v Egypte a taky tady, abych mela do manzelstvi a pro dite, tak on by byla jiste moznost.
Martens, ani nevis, jak ti zavidim, ze mas doma tak super muzskeho... Uplne z tebe sala stesti a spokojenost a mne to dobiji baterky a rikam si, ze stesti a pohoda snad preci existuje :)! Ze snad vsichni chlapi nejsou takovi sobci a hulvati.
Ten casovy usek cca 2 roky, o kterem pises, je vlastne strasne dobra zprava. Rikam si, ze tim padem v 35-36 na druhe mimi snad neni jeste tak pozde :)
Diky za tip s temi anketkami, super napad! Jak Lukasek znovu sne, tak se do toho pustim.
Jej to, jsem se rozepsala.

jeste jsem tu na skok- Porad se mi nedari se naloudovat :( Jeste jsem ti chtela napsat k dokreselni soucasne siyuace a abych taky nebyla jako prava Vaha nespravedliva, ze:
Je to tak 2 mesice, co jsem se rozhodla, prestat jen pobihat po byte s "hadrem v ruce" nebo s ditetem, prestal jsem vyvarovat, zehlit po nocich, stresovat se, jestli je plna lednice a proste jsem definitivne skoncila s nejakym obskakovanim. Stejne bere vse jako samozrejmost a me to stalo moc sil. takze je tu kolikrat bordel a nadobi a hromady hader. Sebrala jsem sebe a maleho a jela na tyden k nasim na chalupu a pak na ke tchanum a prijela jsem a byt naprosto nablyskany, i WC vydrhnul, okna umyl, podlahy, vyprano, ustlano...no poroste az na zehleni, co si vzpomens.No a to je tech tak 14 dni, kdy se zacal trochu angazovat. Vypere, sem tam uvari, vykoupal uz 2x Lukaska po 3,5 mesicich. Netoula se, neschovava mobily, nechava Icq bez dozoru, i hodinu si hraje s malym.
Zacala jsem proste rezignovat, jak Luky usnul, uvarila si kafe a dala nohy nahoru.
Takze uz je trochu opatrnejsi v chovani, i kdyz mu to sem tam hnusne ujede viz "zradlo" a ze jsem blba... Nic ale nemeni na faktu, ze me od porodu za NIC nepochvalil, nedal jen tak pusu, nepohladil, neobjal a nevymyslel pro nas zadny program.
Tak co si o tom vsem myslis ted? Mas jeste chvilicku? :)

In reply to by Evi

Zrovna sedím ještě v kanclu, klienti nechodí, takže mám čas na naši diskuzi. No jsem ráda, ale penízky nebudou:-/. Fakt, škoda, že nejsem z Brna, no určitě byhom pokecaly a v Brně je víc příležitostí a možností než tady v Č. Těšíně. Ať už zábavy-výběru chlapů:-) (v tvém případě), sportu, práce, nemovitostí...
Při tvých stresech se ani nedivím, že nemůžeš spát. A co máš vlastně za VŠ? Jsem si říkala i co jsi vlastně v tom Egyptě a Anglii dělala? (do Anglie jezdí každý, ale Egypt)? Ta tvá práce musela být hodně zajímavá. A jseš hoodně zkušená.
Asi jsem se v minulém příspěvku špatně vyjádřila a ty jsi smíchala mého ex s manželem mé ségry. No hrozná to představa. Ale vlastně oba dva jsou stejní exoti.Můj je ten, kt. kupoval košile ferarri a boty a od ségry ten slavný model. Jedno měli společné - rozhazovali peníze - manžel od ségra do motorek a posilovny a aby byl krásný. Posledně jsem mu dala na jmeniny krém na obličej -jen abych si rýpla -ale asi to nepochopil-příště tam naliju žiravinu. No vlastně můj ex ségře toho jejího manžela dohodil s mým souhlasem-to jsem téhdy nevěděla o koho jde. Ségra byla zhroucená po 5-letém vztahu (opustil ji pro jinou) a vybrala si hned plevel plevelů a zamilovala se. Spíš si myslím, že se bála, že si nikoho nenajde a že bude sama (tehdy 22 let). Proto ani tak neumím číst tvoje myšlenky, ale prožila jsem něco podobného, at už přímo nebo nepřímo. Takže vím, o čem mluvím.
Mě byl expartner (první kluk) nevěrný hned po roce - a já mu odpustila a byly spolu 6,5 let, které jsem se stejně pořád užírala a byla sem tam stíhačkou. Žárlila jsem a vždycky říkám, žárlí ta ženská, která k tomu má důvod. Jinak ex měl bary, kde zaměstnával samé takové hvězdy, takže si myslím, že těch nevěr bylo více, ale už nikdy se mi nepřiznal jako u té první.
Ten tvůj ex - také exot - můj současný by mi nikdy vrásky ani kg nevyčítal. Posledně se mě zastal, když někdo řekl, že už mám zadek jak babi. Tak řekl, že to není pravda, že jsem pěkná těhulka. A vždycky říká, že nám budou už jen vrásky přibývat a ne ubývat a že mu budu vždycky stejně připadat roztomile. To jsem u svého ex nikdy necítila, že mu připadám roztomile.
Já tebe obdibuji při těch starostech v těhu a 6ti nedelí. Teď už začneš mít větší sílu to řešit. Nastol si stabilitu a vymysli plán. Začala bych u financí - aby ses cítila aspon na 2-3 roky jistější - změna bydlení za menší a levnější, podpora otec-s tím, že bych se mu každopádně svěřila, tak jak teď tady a ty mu to určitě jednou vrátíš např. koupeným zájezdem do lázní, až se z toho vyhrabeš. Napíšu ještě později. Musím zavírat agenturu.

In reply to by Martens a Majda

Pokračování z 16:55.
Tvůj první dojem z tvého manžela: skromný, hodný, slušný, vtipný - teď z toho snad nesplňuje ani 1 kritérium - je to herec hrající ke svému prospěchu. Takže se dívej na to jaký je teď. A v budoucnu, když někoho takového potkáš, tak si udělej v srdíčku rezervu a nezamiluj se na 100%. Já mám rezervu i vůči svému současnému, on to ví a pořád mě dobývá, hrozně ho to baví a říká, že je dobře, že taková jsem. A kolik je tomu tvému partnerovi? Připadá mi tak na 19.
To je ale sprostota vybrat společné obálky ze svatby a pro dítě. My jsme obálku sv. dary utracely společně. Když nakupuji-střádám účty a na konci měs. se vyrovnáme 50:50. Můj by mi dával více, ale chtěla jsem vědět, jak naloží s penězi, kt. mu zůstanou na účtě. Jde tam pomalu korunka ke korunce a slibuje, že nám za to nakoupí veškeré elektrospotřebiče do nového bydlení. U nás je každý měsíc audit:-), ale můj si to chválí, že tak máme přehled - dokonce i v tom, co jsme utratili za mimi a budem chtít použité třeba na netu znovu prodat.
A víš co, další vlastnost ten tvůj má společnou se ségřiným manželem - všechny kolem sebe má za debily, všichni mu ubližují, on je chudáček. Nedávno si stěžoval, že jeho kamarádi už mají 3 motor.oblečení a že on pořád to staré kožené. Ale že mu holka jezdí ve staré autosedačce, kt. již nevyhovuje - to mu je jedno.
Asi tě má někdo nahoře moc rád, že máš mimi za takových těžkých podmínek v těho a 6-ti nedělí zdravé a určitě ti pošle nějaké to štěstíčko do cesty (nemusí to být nový chlap, ale nová cesta, třeba i bez chlapa). Za to co ti udělal v 6-ti nedělí bych ho přinejmenší pověsila za k...e do průvanu.
Můj mužský je super, ale také máme problémy - zdravotní - nejprv mu vzali žlučník, pak kameny na ledvině a posledně měl silný zánět slinivky. A taky sem tam říka polské známe slovo "k...va", když se mu něcdo nedaří. Pracuje ale na tom, aby se odnaučil.
A ohledně druhého mimi - vem si např. Basikovou. Takže času ještě máš. Hlavně vybrat dobrého dárce spermy :-)
K tvému poslednímu odstavci z minula: dobře děláš, jseš člověk ne robot. Ségra taky resignuje: už mu nevyvařuje, nežehlí, nepere a minulý týden se vzala a odjela se švagrovou a dětma na chatu, aniž by mu řekla kam a s kým jede. A to proto, že týden před tím to udělal on. Když se ho ptala, kam a na jak dlouho jede, tak ji odpověděl, že tohle sděloval naposledy matce do svých 14 let. Jinak ségře byl nevěrný před 2 roky. Odstěhoval se od ní na 1 rok k nějaké cuchtě a sebral ségře dost našetřených peněz. Nechal ségru s leasingem 15.000 na auto atd. atd. Malá téhdy říkala ségře: "maminko my se nikdy neopustíme" -malá z toho měla také stresy, teď už má k němu odstup a zdá se mi, že miluje víc mého manžu než svého otce. Po roce až mu došly peníze chtěl zpátky, že prý mu malá i ségra chybí. Tak ségra odpustila a vzala zpět. Ségra začíná vidět, že udělala strašně špatně a jak by se ho teď potřebovala střepat, tak to nejde. Neudělej stejnou chybu.

In reply to by Martens a Majda

Ahoj Martens, tak jsem tu zase po nejake dobe, byli jsme s Lukym u tchanu zarelaxovat. Ten segrin manzel je teda hulvat, ze to jsem nevidela!! To si ani muj manza nedovoli to to, a to uz je co rict. Odstehoval se k nejake cubce, nechal ji leasing a ona ho vzala zpet? Ta ma dobrejsi srdce nez ja... Tak to bych neudelala, ale chapu ji, chtela zachranit manzelstvi a udrzet rodinu pohromade. Proc my zensky jsme tak pitomy??? :(

U nas je ted prazvlastni klid. Skoro si rikam, jestli si neprecetl tohle nase povidani tady. Ne ze by se ke me choval s vetsi uctou a vysvetlil mi ta extempore mi ci se za neco omluvil, to ne. Ale drzi se doma nebo dela s otcimem na aute, chova se skvele k Lukaskovi. Zajela jsem si na kosmetiku, pedikuru, ke kadernici a na urady a bez mrknuti oka se o Lukaska doma postral. Neremca, nebuzeruje a rekl, ze me miluje. To jsem cumela! Ale ja to beru s velkou rezervou, uz jsem se spalila az az. Je to zvlastni, skoro bych rekla, ze jako rodinka fungujeme vyborne, ale jako manzele...jak, kdyby jsme spolu byli 10 let a ne 1,5 roku. Sem tam si dame spolecne kafe, koukneme na Ordinaci, potkame u complu, ale vse tak nejak bez velkych emoci. Skoro mi to prijde jako spolubydlici.
Ja uz davno kolem nej nebeham a nepodstrojuju, pradlo je na susaku uz tyden, zehlim jen pro Lukaska, proste pianko, nehonim se a on nic nenarokuje. Kdyz neco uvarim, tak to slupne, ze se mu delaji boule za usima, ale kdyz ne, tak si zalije ceralie mlikem a je klid.
Skoro se mi to nezda.... Myslim, ze nic rozjeteho (nejakou seznamku) nema, mobil mu nepipa, na icq nic.
Dokonce jsme spolu byli na miste, kde jsme se brali a tentokrat i s Lukaskem, meli jsme vyroci a on se choval docela slusne a prijemne.
Spis si myslim, ze se boji, abych ho nevyrazila, protoze vi, ze tentokrat by to bylo definitivni.

Akorat o vikendu prijel ke tchanum za nami (no za nami, cely den nekde poletoval pro burcak, pro barvu na motor atd) a tchyne ho tak sjela, ze se z toho jeste ted neprobral. Ma navic nejake resty na pracaku a v bankach a ona mu to chudera vse vyrizovala a on se svoji neduslednosti a nezodpovednosti se na vsechno vykaslal - vsak on to za me nekdo udela, jako doted, ne? No tak tentokrat se spletl. A kdyz tchyne spusti, tak je to jak hurikan, vycetla mu vsechno vsecicko, ze se o nas nestara, ze je hajzl zkurvenej, ze se nechava zivit a pak beha za kurvama, ze zase prisla nejaka exekuce z Italie (tahal od tama kdysi auta) a at si okamzite odhlasi od nich trvaly pobyt (u me hlasen neni), ze nehodla prijit o barak a jestli ma aspon kousek cti v tele, tak me da navrh na rozvod, abychom se ja ani Lukasek uz netrapili a at proda auto a vse, co jsem mu dala a penize da me a tahne do pekel z nasich zivotu apod.
Na to konto prisel za mnou do koupelny a rekl mi, ze by se chtel rozvest, ze mi vsecno necha, bude mi posilat 4000 Kc alimentu a kdyz jsem se uplne v klidu ptala proc, tak rekl, ze uz ho to nebavi poslouchat, ze me uz nemiluje a ze vi na 100%, ze se s nim chci rozvest, tak proc to odkladat.
Na cez me nezbylo nez rict: "No tak jo, kdyz to tak citis a vidis to jako nejrozumnejsi reseni, ja sohlasim. Prijd se zadosti a domluvime se."
Pak jsme jeli spolecne domu, sedel vzadu v aute u Lukaska a ani nedutal (vzdycky se hrnul v mem aute za volant a ze jako chlap prece musi ridit), vynosil ochotne vsechny veci z auta, skocil pro chleba a od te doby mame tu "klidnou" domacnost, nic neresime, on si ke me nedovoli pul slova rict, vybira mi na netu novy mobil, kouka se mnou na TV..., tak nejak asi oba vyckavame. Ja ho ale nesetrim a zajela jsem si na to zkraslovani a po uradech behem 3 dni, ze doma jel jak fretka. Pokazde uklizeno, Lukasek napapany a spinkal, kdyz jsem prijela. A vcera vecer na me vola, at se jdu an neco podivat...nakreslil navrh domecku pro nas a kde bude Lukaskuv pokojicek, garaz, gril atd. Ja jsem na nej hledel jak puk! Jako kdybychom snad meli na to, si ho koupi ci si ho vubec meli kupovat! Chceme oba do domku, ale to by musel zacit vydelavat poradne penize a je nemsmet byt na rodicovske... Ale v teto situaci? Navic, kdyz se chtel tak strasne rozvadet?
Tak co si o tom myslet????

In reply to by Evi

Ahojky Evi,
Tyyy jooo??? Jak Ti chlapi to umí, když ví, že jim hoří za prdelí. Promiň ten výraz. Tak on ti řekl, že tě nemiluje? To je také silné kafe a to teď, když seká latinu v té klidné domácnosti po tom tchýniném výstupu - tak tě už miluje? Můžeš být za tchýni ráda. Nechápu, jak může mít takového syna. Vypadá, že je správná ženská, ale asi vždycky za syna vše zařizovala.
Ty si zasloužíš opravdu něco jiného. Ségra začala také bojovat-řekla mu ať jde od nich pryč - výsledek? - vůbec spolu nemluví, kufry si nebalí a jen se přiživuje. Nejhorší otázkou je - jak to ukončit, jak pokračovat v tom, co už je jednou nakousnuté lépe řečeno nahryznuté červem. Taky si nad tím lámu hlavu. Myslím, že situaci zvládáš bravurně - fakt ti tleskám - také jsem si včera udělala zkrášlovací den - pedikura, obočí, kadeřnice - jako kulička se divím, že ve mně manžel pořád vidí ženskou a nejen těhulu či maminu či služku. A to je to, co si myslím, že Ti bude chybět, když s ním zůstaneš. Musíš přece vědět, že tě někdo miluje, stojí při tobě a hlavně, že mu můžeš věřit. Zamilovanost je jedna věc, ale láska, oddanost jeden pro druhého druhá.
Ta vaše situace mi přijde jako klid před bouří. A rozhodně bych teď nedávala na seznamku žádné inzeráty, protože by jsi u rozvodu mohla na tom vyjít hůř. Ono Ti štěstí do cesty přijde samo a vše co se teď děje se děje z nějakého důvodu. Uvidíš to zpětně. Když jsem byla v téhle situaci, ptala jsem se, kde je tomu konec, že už to fakt nedávám. Utrpení bylo dlouhé, konec tak rychlý, až jsem se divila a později jsem cítila odraz ode dna a ted jsem na vzestupu. Kdybych to nezažila, nedokázala bych si vážit tolik manžela a milovat i ty vlastnosti, které dříve pro mě nebyly až tak důležité a já si téhdy vybírala arogantní sobce a byla ve vztahu tou obětavou dobrou až předobrou duší, kterou jen někdo vysával, která neustále něco napravovala (někoho napravovala). Naši rodiče se k sobě chovali vždy perfektně a také já tak vždy přistupovala k partnerovi, bohužel i tehdy, když si to nezasloužil, protože to jsem u rodičů neviděla a neměla tak vzor jak postupovat. Ty jsi to zase viděla v dětství z jiné stránky, že rodinu je třeba zachovat za každou cenu, ale jestliže je někdo takový, jak tvůj manžel - tak to cenu určitě nemá. No uvidíš, jak se to vykrystalizuje. Nech to vykvasit. Pak budeš sama jednat líp, bez unáhlení, emocí. Bohužel si myslím i nadále, že se nic nezmění a že je Lukáškovi třeba připravit lepší budoucnost. Budu Ti držet pěsti.
PS: tvůj má pábitelské schopnosti, jako můj bývalý, také mě pořád oblbovatl co koupí, postaví...Se to dobře poslouchá. Jo a vůůůůbec bych se nedivila, kdyby si tady tu naši diskuzi přečetl. Takže zdravím i tvého manžela a kroutím pane nad váma nechápajíc hlavou :n:

In reply to by Martens a Majda

Pabitelske schopnosti, tak to je vystizne! :) Necham to vykvasit, myslim si, ze mu ta tvar bezvadneho otce rodiny dlouho nevydrzi. Je to asi divne, co ted pisu, ale ja se nemam ceho chytit, s cim bych na nej TED vyrukovala. Jasne, kdyz si vzpomenu na vsechny ty hruzy, tak mam duvodu na stovky a muzu je vytahnout. Je to desne, mele se to ve me... Do toho mi moje mamka vola, ze uz koupila pro manzu darek na Vanoce..., muj tatka vola, ze uz se tesi, az budeme mit s Martinem takova krasna miminka dve... ://: Kamoska se u nas rozplyva, ja mame uzasne manzelstvi a jak nam to spolu svedci, jak nam zavidi a vsude o nas a Lukaskovi vyklada.... :( Ze se mi kudla v kapse otvira...
Jezne presne, ONI s nim neziji! verim, ze me pochopi, az prijde ten den D a ja podniknu patricne a razne kroky. Porad na to myslim, ba dokonce v noci nespim, a to mam nespave mimco-budilka, ze bych mela spat kazdou minutku, co se naskytne, ale nejde to :(

Moc ti preju, ze to u tebe tak skvele dopadlo, ze jsi nasla bezvadneho chlapa, ktery te cti a miluje a libis se mu, i kdyz mas tehu postavicku :) Vam vsem fakt zavidim :) To zni jak sen, co mi, holky, pisete o tech vasich dalsich resp.soucasnych partnerech. Skoro jsem prestala verit, ze takovy chlapi jeste existuji...
Presne, jak pises, strasne moc mi chybi, ze necitim lasku, uctu, minimalni obdiv. Vse bere jako samozrejmost. Ted v pondeli KONECNE nastupuje do prace, byl 2,5 mesice doma a porad delal na autech a jezdili jsme po republice a tak nejak byli porad spolu. Ja uz se nemuzu dockat, az bude v praci. Jezne se trochu obavam, ze situace a ja vychladnu, kdyz nebude doma a nebude me nasirat a o to horsi bude pak ten sekanec. Ale co uz..., ja jsem si 100% jista, ze u nej prijde moment ci udalost, ktera tomu da ten spravny smer a ja to vyresim. Skoro bych si to prala, abych mu zase neco nasla a nemusela si tu lamat hlavu s argumenty, ze me nemiluje a neumi se postarat...
Ted ho docela morduju a on se nechava, protoze vi, ze je MOC zle. To vychutnavani nadvlady je fakt jak priliv energie, skoro bych si to neuvedomila, diky za postreh! :)
Rikam si, ze bych mohla jeste nastolit, aby denne Lukaska koupal, kdyz uz bude pres den pryc, Proste vymyslet neco, u ceho by si uvedomil, ze je to povinnost. Porad mu vse nejak prochazi, vsehcno za nej vzdycky nekdo udelal a domluvil. A treba ho to prestane bavit a shodi tu masku, co ted ma.
jeste neco, hoky, ja myslela, ze me vomejou...skoro si myslim, ze to je taky dalsi duvod, proc s nim nechci byt - mel si pred zapocnutim zamestnani vyridit bezne formality, jako opis karty u obvodacky, zdravotni prohlidka u firemni Mudr, vypis z rejstriku, papiry z pracaku atd. A vcera v 6 vecer si na to teprve vzpomnel, ze to nema! ja uz jen kroutila hlavou a nevedela, co na to rict...
Ze si neni schopen zajit do banky a zrusit ucet, na kterem ma od ledna 0 Kc a kazdy mesic plati poplatek za vedeni uctu, tak to taky nedavam. Zajit na zdravotni pojistovnu - velky problem, na Matriku u nas ve ctvrti- no nemyslytelne. 10 krat mu to muzu pripominat a on se na to stejne vysere. S TIMTO opravdu nevim, jak hnout. Vstat do prace vcas-nemozne, byt nekde presne-vylouceno, zajit na postu pro balik (mame ji 200 m od domu)-pruser, radeji to necha propadnout a balik poslou zpatky, atd atd.
Nemate nektere na tohle nejaky figl? me dosla trpelivost totiz... Nemuzu prece myslet i na jeho zalezitosti a k tomu vyrizovat sve a Lukaskovi s nim v naruci. Uz tak je to des jit s miminkem neco obehavat, ze? Abych ho porad premlouvala, aby sel a zaridil si to ci ono. To uz nedavam... Jezne kdybych ho ja i tchyne nehonila, tak nemel ani tu pitomou podporu a nove misto. Ted nad tim premyslim..., proc ja koza to vlastne delala? To byl duvod jako hrom. Nejsi schopen prijit domu s penezi, protoze jsi lepl, tak nazdar. No ne?

In reply to by Evi

Ahojky,
víš co? Nikdo přeci na Tebe s rozvodem netlačí, on ten čas příjde a ty to poznáš. Smutné je, že o Tvých problémech ví jen Tvá thýně a rodiče ne (asi je tím nechceš zatěžovat, ale vědět by to měli). Nebo jim dej přečíst, co jsi tady psala, ať si udělají obrázek. Ale ať mi pak nepřijdou nějaké výhrůžné e-maily, za to co jsem ti radila :s: , protože se mnou nemusí všichni souhlasit. Nech to opravdu kvasit, ono se pak lépe orientuje. Tvé rodiče bych však už mírně upozorňovala, že nejsi až tak šťastná a že budoucnost vidíš bohužel jinak. Začnou sami přemýšlet proč a ptát se. Možná jim to bude trvat déle. Ohledně tvé kamarádky - po mém rozchodu jsem se rozplývala nad tím, jak ségře klape vztah (tehdy jsem snad všechny vztahy kolem vnímala jako ideál, kt. nemohu ani dosáhnout, protože jsem "už stará" a tak). Přitom chudák v sobě dusila tolik problémů, které potom vyšly na povrch a já si uvědomila, jaký jsem byla sobec, když jsem byla naštvaná za to, že mě sebou nikdy nikam nevezme. Chtěla být s manžou sama, chtěla možná řešit své problémy. Ono se některé vztahy jeví jako ideální a pak přijde překvápko. Bojím se, že až jim to všem sdělíš rázně, že tě až tak nepochopí. Musíš jím to servírovat postupně. Budeš potřebovat velkou oporu ve svém okolí, potřebuješ jejich důvěru, to, že oni věří, že postupuješ správně. Ať tě zbytečně neoprávněně neodsoudí.

Chlapa mám super, ale dávám si jo sakra pozor, abych si ho nezkazila. Taky už mám v sobě "rezervu", abych se nezranila. Ono kartářka mi řekla, že to také nebudu mít jednou s ním jednoduché, ale že se přes to přenesu. Vychutnávám si období, kdy mohu být šťastná a nežiju podle karet (tak uvidíme, jak se holka trefila, lépe aby se netrefila). Ale musím na sobě makat, abych byla i fin. nezávislá - a teď týden před termínem makám na tom, abych vůbec vyšla schody. Mám zase jiné problémy (ty jsou vždycky). Nepodařilo se mi získat před mateřstvím praxi v oboru, který jsem vystudovala :-/ a cítím se tak neschopná a závislá na manželovi. Taky pocit méněcennosti, ale nikoho tím nelikviduji, snad jen sebe. :j)

Psala jsi, že když jste spolu doma, že ti neskutečně leze na nervy - nebo alespoň z toho "konečně" bude v práci - jsem to tak pochopila. My žijem v bytě 1+1 a vůbec mi manžel nevadí. To musí být hrozné žít s člověkem, který mi vadí, psychicky to musí deptat každý den, ani se nedivím, že v noci nespíš. Aby z toho nebyla válka Rouseových (ani nevím jak se to píše). Prostě takový manželský odpor. Člověk si vytváří pohádku navenek pro diváky, ale sám uvnitř ví, jestli ta pohádka je opravdická nebo hraná. Když je hraná, je to taková obrana před tím, aby její skutečnost nemusel vykládat ostatním a zdůvodňovat, proč se pohádka pokazila- že to není pohádka, ale kolikrát peklo. Jak to máš s tím, se o této situaci svěřit své rodině???

No a koupání Lukáška zaveď - protože jestli se rozvedete a on si ho sem tam půjčí, tak ať ti ho vrací čistého a hlavně zdravého. Ať se učí být zodpovědným otcem, když v ostatních případech zodpovědný vůbec není.

No ta jeho nezodpovědnost by mě asi také hodně dráždila. Můj manža je snad zodpovědnější ode mě, je fakt, že někdy na něco zapomene, nebo já - navzájem si připomínáme, co je třeba zařídit, ale abych pořád, někomu říkala, co má dělat??? No připadala bych si jak učitelka nebo jako bych měla druhé dítě a ne manžela. Holka Ty máš zlaté nervy... Nikdy mi nedá Ti neodpověděť. :a:

In reply to by Evi

Také ještě teď pracuji a mám 18 dní do porodu. Je to náročné a jseš fakt šikula, že jsi ten stres zvládla. Teď už máš mimi na světě, tak začni jednat razantněji, at sobě i malému zajistíš budoucnost.
Poslední dobou zjišťuji, že málo, který muž umí zacházet s penězmi. Je to tím, že kdysi jejich tátové měli práci zajištěnou v době komunismu? a oni jen plnili plán? Manželka se doma starala o děti a peníze z jednoho platu stačili? Bylo míň možností, míň chutí utrácet? Nevím, ale chlapa je třeba ne rozmazlovat, ale vycvičit, mám pocit, že chlapa rozmazluješ, měl by rozmazlovat on tebe a Lukáška. Tady některé holky mají klučiny,kt. fetovali a ted mají 2 práce a makají vše jen pro rodinu - ale z jejich povahy cítím, že jsou opravdu rázné, nekompromisní a umí si jít za svým.Ty jseš také taková, jen se rozhoupat a jednat.
Úplně vím, jak ses při té smsce cítila. Jednou jsem se dostala k smsce svého ex - ale s jeho svolením a to před celou rodinou - stálo tam od jeho zaměstnankyně něco takového: "nečekej mě, musím za maminkou, sejdeme se....-nebylo to tak brutální",ale já ho nešetřila, přečetla to nahlas. Tehdy ten infarkt dostal málem on, a hned dostal horečku 39C-léčil se z ní 2 dny - bylo to z šoku - on na tu zprávu zapomněl. Nedělala jsem scény, měla jsem státnice, po státnicích rok studovala anglinu, odjela do anglie a odloučení ho podnítilo k podvádění - když jsem se vrátila, chtěl mě mít za služku, ale to už tehdy jsem věděla co chce mozek, co srdce a jakou chci budoucnost pro své děti. Radši jsem se chtěla utrápit sama než s ním.

In reply to by rejsek

No cas... prave :/ Bude mi v rijnu 32. Bojim se, ze nez se tohle vsechno pretrese a nez si nekoho hodneho najdu a nez spolu chvili budeme, ta bude na 2. dite pozde. Je to mozna blbost, takhle premyslet, ze? Ale mam strach.... Ty vado, jak to budu vsem vysvetlovat, dalsi vec. Nikdo krome tchyne NIC netusi, manza je prede vsemi super chlap. Jak se tohle vlastne oznamuje nic netusici rodine, ktera ho ma rada??
Tohle bude sila, ale asi mi nic jineho nezbyde... :( Hm... a jak se vlastne zada o rozvod, kdyz na to prijde??
Ja ho mam jaksi porad rada, ale zit s nim nemuzu... :n: Uz se bojim, ze bych dalsi zradu neustala.

In reply to by Evi

že je to těžký :\/: ale máš před sebou spoustu let,můžeš být štastná!!Ve 32 život nekončí,ani ve 40,a na další mimi je času dost.Někde určitě čeká ten pravý,laskavý,spolehlivý chlap,co si tě bude vážit a bude mít rád Vás oba. :j) No představ si snášet tenhle život a uvědomit si to v 45,třeba....ten ztracený čas už nedoženeš.... :n: A na to čekání máš doma klučíka,to jediný,co za to stojí! :|: Rozchod bych naplánovala pokud možno s chladnou hlavou,připravila rodinu,a rozhodně bych řekla pravdu,proč,a jak....Věřím,že kdyby věděli co dělá tak by se nedivili! :-/) V každým případě se drž a písni co a jak-držím palečky :one: :a:

In reply to by rejsek

Souhlasím s rejsekem. Není třeba něco uspěchat, ať ti je 22 nebo 32 či 42 - ale dobře si vybrat a k tomu je zapotřebí neuspěchat to. Život opravdu nekončí s koncem vztahu, něco nového ti začne a na to se začni těšit.

In reply to by Evi

Čas jsem také řešila je mi 29 v době rozchodu 25, ale chtěla jsem mít první dítě tak kolem 28 a to jsem tomu nevěřila, protože jsem si říkala, že než poznám jestli ten chlap za to stojí, tak s ním budu muset chodit 5 let. A někdo moudrý mi řekl: " člověka můžeš poznávat 5, 10, 15 let a může se stát, že zjistíš, že ho vlastně vůbec neznáš-protože každý z nás se v průběhu života vyvíjí. A můžeš být s někým 5, 10, 15 měsíců a budeš mít naprosto jasno" Ber v potaz ty zkušenosti, kt. máš z tohoto současného vztahu. Když jsem mluvila s dalšími moudrými osobami s podobným problémem, ale už šťastně vyřešeným - tak jsem se jich ptala za jak dlouho si našli toho svého NEJ - průměr 2 roky (někdo dřív někdo později). No a já se vlastně minulý rok v září vdávala (od rozchodu 3 roky - do data svatby jsme spolu chodily 1,5-svatbu jsme začali plánovat po 6 měs. chození). Musím však upozornit, že 2 roky jsem se pořád dostávala ze zamilovanosti s ex - takže ztracený čas - ale to je u každého individuální. Neustále jsem si vyčítala, že já jemu ublížila, ne on mě. No vypadalo to jak ztracená kapitola. NAVÍC - dnešní doba je jiná, existují hodní kluci, pracovití, kteří přes své zaměstnání neměli čas si najít holku, nebo byli někde v cizině a ti teď zrovna by rádi mimi a měli zázemí (protože nějaký ten post, už mají vybudovaný) - takových je spoustu a budou na tvé úrovni.
A jak se to oznamuje? Tchyni jsi zvládla, zvládneš i ostatní. Ale nejlepší je pomalu a jistě všem okolo sdělovat, že jsi nešťastná, že vám to neklape a říct pravdu, že se v tom utápíš. Ale bylo by dobré, aby všichni viděli, že jseš snažila. Myslím si, že vlastně to není ani nepravda. No prostě to podáš jak to je... Nevím,...Možná by ti poradily v tom zkušenější - opět bych poprosila anketkou zkušenější - jak oznámit rozvod.

In reply to by Martens a Majda

Ahoj holky. Moc vam dekuju, ze jste to tu se mnou tak skvele probraly. Musim ted s chladnou hlavou vymyslet, co udelat, udelat si urcity plan. Jinak se v tom utopim. Omlouvam se, ze pisu takhle malo, mne se sem totiz neustale nejde dostat. mam asi problem s prohlizecem a pouze prekliknuti stranky to kolikrat vyhodi na error :(
Dekuju vam zaroven i za vzpruhu, citim se ted mnohem mnohem silnejsi a rozhodnejsi a verim, ze musi byt lip! :) Nevim, proc jsem tak dlouho otalela s tim se o to podelit a poradit s vami. Vy jste chytre a zkusene zenske. Moc se za to stydim, ze nase manzelstvi vypada takto, ale uz opravdu nevim, co bych mohla udelat pro to, aby se zlepsilo. Ted je tah na manzelovi, i kdyz pochybuju, ze se neco radikalniho zmeni, kdyz mu treba dam jeste rok ci pul... Bojim se dalsi bolesti a neverim mu, takze budu muset podniknout patricne kroky k tomu, abych se vsichni dal uz netrapili. Nemam casu na plytvani. Dala jsem mu spoustu prilezitosti se chovat slusne, ale zatim je nevyuzil, ba dokoce je zneuzil a me jeste vic ponizil. Sice se ted poslednich 14 dni chova docela hezky, uzasne se venuje malemu, ale vidim na nem, ze pro me toho citu a pozornosti zase tolik neni a ja bez poradne lasky a opory zit ve vztahu neumim. Myslim, ze citi, ze se neco deje, tak pouziva jako zbran prcka, vi, ze tohle je v mem srdci slabe misto. Dokonce doma uklizi... Jsem zvedava, jak dlouho mu to vydrzi a hlavne, jak dlouho to vydrzim ja, nez pred nej polozim ten papir s velkym P. Jsem rozhodnuta, ze se svym zivotem udelam razne zmeny a udelam je brzo!
Musim taky zabojovat sama se sebou a najit v sobe silu. Koncim bohuzel s kojenim, tak to uz opravdu muzu zacit ventilovat, doted jsem se bala, ze prijdu uplne o mliko, tak jsem to nechaval na "silnejsi a stabilnejsi" obdobi. Verim, ze zacina a ja se konecne domuzu svych prav a pekneho zivota pro sebe a hlavne pro Lukaska!
Preju vam krasny vecer a jeste jednou moc moc dekuju. Kdyby vas jeste cokoliv napadlo, klidne pisnete, snad se sem naloaduju :)
pa Evi :k: :k: :k: :h: :h: :k: :a:

In reply to by Evi

:a: jak se držíš,zvládáš to?Hlavně si stůj za svým a nenech se zviklat,já si myslím,že Lukáška opravdu používá jako zbran,to si odhadla přesně... :\/: Jinak mám přesně ty samé potíže s netem,když už mám čas se připojit,tak to nejde. :n: Jo a nemáš se za co stydět,udělala jsi pro záchranu manželství všechno co šlo,máš čistý svědomí,tak ted mysli jen na sebe-a samozřejmě na Lukáška-i pro něj bude lepší mít klidnou a vyrovnanou maminku :j) Držím ti palečky!! :a: :k:

In reply to by rejsek

Ahoj rejsku, docela to jde :) Popslala jsem svoujo aktualni situaci o kousek vys pod prispevek od Martens. Zajima me tvuj nazor, mrkni na to pls, jestli mas chvilicku...

In reply to by Evi

to je hrůza,včera jsem ti psala dlouhé povídání ,ač není psaní úplně mým koníčkem,pak se mi to ale neodeslalo...no,musíme se sejít na ten pokec,už jsem v Brně,tak se ozvi. Jen jsem ti chtěla napsat,že bych tak úplně zatím flintu do žita neházela - není opravdu tak lehké rozejít se s někým,koho máš zatím ráda a kdo je otcem tvého dítěte. Znám chlapy,co se fakt změnili,ale musí hlavně chtít! A ideální chlap fakt neexistuje! Není jednoduché se vžít do tvé situace zblízka,natož takhle zdálky....měla jsem v životě dvě nejlepší kamarádky,kterým jsem se se vším svěřovala a které mi "dobře"radily...ta první říkala,že se mám na bývalého hned vykašlat,že je takový a makový a nakonec s ním skončila v posteli a řekla mi: no co,tys ho stejně nechtěla......no a ta druhá měla pro můj život taktéž samá rázná řešení a nyní žije roky a má dítš s chlapem o 20 let starším,který ji neustále bije a ponižuje, a navíc střídá slečny docela dost děsným způsobem - balil i mě a viděla jsem video,kde si to rozdává se dvěma najednou...takže buď zatím v klidu a vychutnávej si současnou situaci a svou "nadvládu" .

In reply to by zavoma

No to je skoda...taky mam s timto webem problem, kolikrat se sem nedostanu i par dni. Ty tve "kamardaky" bych chtela dostat do drapu, hnus!
Pristi tyden mam spoustu akci, manzel jde konecne do prace totiz, ale ten dalsi by to mohlo klapnout, pisnu ti sem do zprav nebo na mailik, ok? :)
S tou flintou do zita... ona tam uz je, skoro bych rekla, ze uz jen dvema prstvy drzim pazbu, tak jako ji nadzvedavam, rozumis?
vsak splkneme, az se uvidime. pa pa

In reply to by zavoma

Promiň, ale zapojím se. To byly kamarádky? Jedna ti přebrala chlapa fuuuj. To je děs. A druhá měla rázné řešení jen pro druhé a sama ho nebyla schopna, té mi je naopak upřímně líto, ale jako kamarádku bych ji nezavrhovala. Asi Ti odpovídala tak, jak by sama chtěla jednat, ale neměla právě tu odvahu a sílu sama něco změnit ve svém životě, nebo ji to bylo asi už úplně jedno nebo dokonce nic nevěděla?
To je dobrá rada: Tu "nadvládu" ze současné situace bych si vychutnávala taky - dobíjí to baterky na případné horší časy (které vždy a všude v různých obměnách přijdou). Vždycky se to střídá :a:

In reply to by Martens a Majda

napsalas to úplně přesně,všechno. Té první jsem ještě dávala oblečky po malém a domluvila jí místo v práci. Ale on se na ni brzy stejně vykašlal a řekl jí,že s ní nemůže,protože má ještě pořád rád mě...a ona z toho tehdy byla dost hotová,takže se jí to trochu vrátilo,ale každopádně ji nevídám. Ta druhá se mi ted vyhýbá,uzavřela se sama do sebe nebo ji tak zpracoval přítel a možná se také za svůj život trochu stydí,já jí radila před lety,že se má na něj vykašlat,ale pak jsem to vzdala. Toto je ale fakt odstrašující příklad,i když se říká_ každý je svého štěstí strůjcem....

In reply to by Evi

jj četla jsem to,a souhlasím s martens.,chlapi jsou schopni zabrat až když jim teče do bot...Jinak já bych mu nevěřila,až mu otrne,začne to znova,a možná to bude horší,bude vědět že si může dovolit víc a víc.Vím,že ve vzteku člověk řekne hrozný věci-nebo z lítosti(třeba že tě nemiluje),ale o řeči nejde-jde o to jak se ve skutečnosti chová.V tomhle směru,když je chlap na ženský k tobě se chová jako "PRASE"a považuje to za "normální"tak se většinou nemění.Můžeš mu dát šanci,ale podle mě jen ztratíš čas.Já vím jak moc je těžký to změnit a ten strach ze samoty je hroznej...Asi bych to ale rozsekla aby mi co nejdřív bylo líp.Ted hned-pak bude před vánocemi-to by bylo těžký.Tak se drž...

In reply to by rejsek

S temi Vanocemi mas uplny recht.... Za jak dlouho takhle chlapum otrne? Jak jsem psala vyse, tak na nej hodlam nalozit jeste vic povinnosti, aby se trochu prohnul a ten "prijemny" vyraz brzo pomine a prijde ten sparvny moment. Mate vsechny pravdu, chlapi se nemeni... Nekterym, ale co vidim, lekce typu:Ty ty ty.... staci a sekaji latinu, ale obavam, ze to pripad meho povedeneho manzilka neni.
Navic ho dokonce mu nevlastni otec (pan tvorstva) vzal konecne pod kridlo a delaji spolu na autech, zarizuje mu dily za skvele ceny, zve ho na kafe a na pivo... To v dejinach nasi rodiny nepamatuju, ze by nekoho tahle vzal... Asi vrana k vrane seda, mati s nim zazila hruz a hruz jeste do nedavna...
Dekuju za radu, o reci fakt nejde, ciny rozhoduji.

In reply to by Evi

a rovný rovného si hledá- :ww: (ti 2 páni tvorstva)to tě asi dost štvou co?Nakonec si ještě jeden druhýmu postěžujou na ty"slepice hysterický"... :-g( No vypadá to,že u něj tvůj manžílek hledá podporu a pochopení. :-/) A tvoje maminka to trpěla,nikdy se nevzepřela? :\/: Možná máš stejný strachy jako maminka,možná jsi nerozhodná jako ona,?Zkusila jsi se jí svěřit?Zeptat se jí proč to snášela a jestli by něco změnila na svým životě,nebo ničeho nelituje?A co by radila tobě?Víš já mamku už nemám,ale ta moje by se za mě nikdy nepostavila-ona byla citově chladná a necítila se být ani babičkou-taková krásná hrdá nestárnoucí ženská...Podle ní jsem nestála za nic,taková černá ovce rodiny jsem byla.No mimochodem umřela před 2 lety na rakovinu,a jediný kdo se o ní postaral v nemoci a byl u ní až do konce jsem byla já.... :\/: Takže zkus se poradit s mamkou,tím že prošla něčím podobným to bude vidět zase z jiného úhlu.Mámy(většinou) pro svoje děti chtějí lepší život než měli ony.A u nevlastního táty podporu nehledej-ten chyby ve vašem manželství neuvidí,musel by přiznat ty svoje. :-g( Měj se hezky a zase písni co a jak.Občas mám problém dostat se na net,ale jinak to pročítám skoro denně. :a:

In reply to by rejsek

Hmm je to drsné, chce to kus odvahy a síly, ale já naprosto souhlasím. O Tebe se nebojím Evi, vím (z toho co píšeš), že jsi silná. Taky si myslím, že až mu otrne, bude to horší. To je to, co udělala špatně moje segra a ted se jí z toho dostává špatně ven (předtím by to měla jednoduché) - protože mu "jooo otrnulo".
Hned po rozseknutí Ti dobře asi nebude, ale po určitém čase uvidíš, že budeš strašně ráda, že jsi to zvládla. Raději bych Ti psala pozitivnější věci.

In reply to by Evi

Choval se jako vzorný otec se vším všudy, s tím, že mu nechyběla jen dcera, ale i ona. To mu moc dlouho nevydrželo a ze ségry je téžké vypátrat, že něco není v pořádku, dozvím se to sice mezi prvními, ale až po čase. Otrnutí je individuální - já těm chlapům dávám tak 3 měs. - je to individuální - takže si udělej prázdniny :-) a odpočiň si.

In reply to by Evi

Asi tě moc nepotěšim ale s tim tvým bych udělala rázný konec. Víš něco jiného je když ho prostě něco popadne a ty na to přijdeš a po domluvě se to dá do kupy. Ale po tom tvém vyprávění si myslim že on prostě nemá žádnou soudnost. Takový ty jeho stavy že je zase chvilku hodnej a je klid tim akorát on kompenzuje to aby jsi ho nevyhodila z bytu nadobro. Vzhledem k tomu že už jsi to udělala a on stejně pokoj nedal, to už je opravdu na pováženou jestli ti za to stojí snažit se pořád to nějak urovnat nebo ne. To je opravdu holt chyba nás ženských. Pořád se snažíme děláme co proto a oni? Oni si toho ani nevšimnou. A hlavně jak píšeš. Tak dle mého názoru už tě natolik ranil, že i když se budete snažit to smazat tak to stejně mezi váma už nikdy nebude tak jako dřív. Otázka je jestli ti to za to stojí. Věř že za tímhle se tlustá čára udělat nedá. Stejně se ti to bude pořád vracet. Bude tě to napadat jesli už si zase s nějakou nepíše, neschází atd. Už teď se tim užíráš. Vím o čem mluvim. I když je to opravdu mezi nama 100% v cajku, stejně mě to občas napadne. A to se s žádnou nesešel. Jestli on jak jsi psala se s ní sešel ale ne v posteli, to je dle mého názoru u chlapa už tak za pět minut 12. Protože když už se s ní sešel, tak pak už je to rychlý. Mateřství je ta nejhezčí věc pod sluncem a ty se akorát budeš pořád užírat. Omlouvám se že to píšu tak zle, ale lepší je než ti lhát a podporovat tě v něčem co je prostě pro mě nepodporovatelný. A hlavně ty a Luky jse neviní a nestojí vám za to aby jste si kazily vaše šťastné chvíle. papa misulka

In reply to by Evi

Zažila jsem něco podobného v minulosti s velkým rozdílem, nečekala jsem dítě a byla svobodná. K rozchodu jsem našla sílu po 8 letech a ted mám bezva manžela (doufám, že mu to slovíčko zůstane a nepokazí se mi) - no udělat tlustou čáru je moc těžké, protože odpustit můžeš, ale nikdy už mu to nezapomeneš a budeš už mít vždy nějaké pochyby, není nad to svému partnerovi, alespoň z 90% věřit. A věřit po těchto zkušenostech se dá tak 50 na 50 max na 60. Držím pěstičky, aby se umoudřil. No ale ještě jeden větší rozdíl tady vidím-ex mě téhdy podvedl, tutlal to, ale já jsem psycholigicky ho dostala do kouta tak, že se přiznal a uvědomil si to zpět. Vzít slova zpět už se nedalo. Na fotce vidím, že jsi kočka, tak ho nechápu. Oni ti chlapi si fakt musí pořád dokazovat jací jsou kanci a ty mladé pubošky, kdo ví, co jim ti chlapi vždycky nakecají.

In reply to by Amanitae

Holky, ja ani nevim, kde beru silu... V zivote jsem to nemela nikdy jednoduche, za vse jsem musela vzdy tvrde zaplatit. tak jsem asi nejak zocelenejsi, nevim... Milushko, mam pravdu v tom, ze s nim to je fakt narocne a myslim na to, i kdyz se nic nedeje. Alespon doufam. Holky, ja porad vaham, nechci se rozvadet, je to pro me dost tezke. neumim si predstavit celou tu masinerii a tahani se o Lukaska a pujcovani ho atd. Prozila jsem to sama, nasi se rozvedli, kdyz mi byli 3 a ja jim to jeste neodpustila. Ta muka, co jsem si zazila s otcimem tu nemuzu ani popisovat. Byla jsem porad sama a poradne nikam nepatrila, bylo to frustrujici a ja toto pro sveho chlapecka nechci!!!
zaroven vsak nechci, aby zil v rodine, ktera nefunguje a kde se rodice porad hadaji, protoze tatinek je nevyzraly, nezodpovedny pubertak... Na druhou stranu dokaze byt strasne vtipny, pracovity, doma se vsim umi pomoct, kdyz chce a netravi cas hranim her na netu.... :/
ted byl dva mesice na pracaku a za 14 dni nastupuje do prace. Uz ho dal zivit nemuzu a hlavne nasel praci, co ho snad bude bavit a nebude myslet na pi...viny. V predchozzi praci to byl veeelky vegacek, ze mu zbyval cas se nudit a vypisovat holkam a na nas zapominat.

Davam mu timto naprosto posedni sanci, bojim se totiz, ze uz by se to zlomilo stejne navzdy, pokud bych zase na neco prisla.
Ja nevim, myslite, ze se muze dat dohromady??? Strasne moc bych si to prala, ale realita muze byt uplne jina... :(
Ted se fakt snazi, ale jestli je to jen kvuli bydleni, tak to at tahne. Tuhle mi psal a rekl, ze me miluje a ze ho to vsechno moc mrzi, ze se choval jako idiot a ze o nas nechce prijit. jenze muzu mu to vlastne verit?
Nepisu tu moc zmatene? Nezlobte se, snad to dava hlavu patu. jeste jsem to takhle nikdy nesesumirovala.

Rozvest se je vlastne strasne jednoduche, prisel do meho bytu s holym zadkem, auto, co jsem mu koupila si necha, mam svoje, atkze by to bylo raz dva, ale co Lukasek? Mam z toho osypky, kdyz na to pomyslim :( :r:

In reply to by Evi

Ahoj Evi,
já bych ti chtěla říct jen tolik, že tlustá čára se udělat dá, ale nikoliv za nevěrami a nedůvěrou, ale za dlouholetým vztahem ano. Sama mám za sebou rozchod po skoro 11 letém vztahu, kdy se můj teď už bývalý přítel scházel s mojí kamarádkou. A nejlepší na tom bylo, že už to bylo podruhé s tou samou. Poprvé po 6 letech vztahu - to jsem mu odpustila a podruhé o další 4 roky později. Myslela jsem, že je to muž mého života se kterým budou děti, dům...
Jinak to byl totiž milý a pozorný chlap, takže jsem myslela, že je ve srovnání s ostatníma téměř dokonalý a lepšího nenajdu... Rozchod jsem nesla dost těžce, byť jsem odešla já, protože jsem mu už nemohla věřit...
Teď mám jiného přítele, čekáme za měsíc miminko a jsme spolu už skoro 3 roky. A můžu říct, že teprve teď jsem poznala jaké to je mít úžasného muže...
S odstupem času si říkám, že je to vlastně dobře, protože nebýt té provalené nevěry, neměla bych možnost zamilovat se do mojeho miláčka…
Držím palce…

In reply to by Martens a Majda

To máš pravdu. Ale musím říct, že to moje štěstí jsem nepotkala hned po rozchodu s tím prvním. Jak se říká: Zoufalí lidé dělají zoufalé činy... tak jsem skočila na špek prvnímu Donchuánovi, který mi poté otevřel obzor v tom jaký chlap může být kretén:-)) Ale člověk nesmí ztrácet naději... Já neztratila a vyplatilo se:)

In reply to by vieruse

Také jsem toho svého NEJ našla až po 2 letech od rozchodu s tím ex. Mezi tím jsem poznávala:-) různé povahy a pořád byla zamilovaná do ex a přesně věděla co by řekl, jak by to udělal atd. atd., dokonce jsem zapomněla na vše zlé a jako bych měla mozek nastavený jen na to, jak byl dobrý. Naštěstí mám suprové rodiče, kamarádky, kt. mi neustále připomínali jak moc mi dokázal ublížit (a já ho téhdy pořád ospravedlňovala).
On byl tak ješitný - že když jsem se s jedním z nápadníků rozešla (internetová známost) tak důležitě přišel na návštěvu a já blbá se mu svěřila. Šel ode mně vítězným krokem, hlavou zdviženou a uspokojením, že nikoho nenajdu a dodal, že do 6 týdnů si najde někoho na stálo. A našla jsem já (i když jsem to nečekala-spíše manžel si mě našel)- vdala se, čekáme dítě a ex je sám a ted se mi on přišel svěřit, jak ty holky jsou špatné - a představ si - vadí mu to, co mi vadilo na něm. Hlavně nebrat první plevel, kt. se naskytne jen proto, že nechci být sama.
Zpětně na to vzpomínám jako na velmi těžké období - odstěhovala jsem se do bytu 1+1 a byla tam sama-samotu při tom nesnáším, v novém městě bez kamarádek (kamarádky jen po telefonu), bez práce, bez přítele, bez plánů do budoucná a jakékoliv vize. Ale stálo to za to. Odměna přišla. Přeji ji všem.

In reply to by Martens a Majda

Docela mi to připomína mě. Já zůstala bez chlapa, bez práce, bez bydlení, bez auta... jelikož všechno mělo spojitost s bývalým. Pracovala jsem v jeho firmě... Ale měla jsem oproti tobě jednu velkou výhodu. Kamarádku, která se zrovna rozváděla a se kterou jsme se odstěhovali k jejímu známému do podnájmu - pouze prázdný pokoj, 2 spacáky :) Moc mi pomohla.. Řešila se mnou dokola neřešitelné, opíjela se semnou kdykoliv jsem měla splín a pařila kyž jsem náhodou měla nesmyslný záchvat dobré nálady a chtěla poznávat... :s:
Obdivuju tě, že jsi to takhle sama zvládla! No zřejmě platí, že co nás nezabije, to nás posílí... :)
Hezký den....

In reply to by vieruse

Tobě taky hezký den. :a: Jsem ráda, že to mám za sebou. Ono každá cesta je trnitá, záleží jestli si vybereš i tu, kde nejsou jen trny (pochyby a starosti) ale i růže (tím myslím být šťastná bez pochybů) - a to přeji všem holčinám, kt. řeší obdobné problémy, o kt. se tady píše a kt. jsme zažily my. Ano cítím se silnější a více jsem se poznala. Byla jsem kdysi dost naivní. Byla jsem ze šťastné rodiny a věřila, že ji budu mít s ex (první přítel a partner na celý život-no jak z pohádky) a proto jsem tak nesmyslně dlouho zápasila s jeho povahou. Jenomže o dobrý vztah se musí snažit dva, nejenom jeden z partnerů.

Nebyla jsem na to úplně sama - s rodiči jsem byla v kontaktu, kdykoliv jsem mohla zajet a zavolat (kamarádce napsat mail nebo zavolat a parkrát i sejít-s tím, že jsem za ní dojela. Téhdy mi to přišlo, jako by mi umřela nejbližší osoba. Srdce mi říkalo, jeď za ním, mozek v žádném případě.). Člověk musí mít někoho, kdo ho podpoří. Některé ženy čekají, že možná během toho špatného manželství najdou jiného chlapa a pak se rozvedou s tím současným (ale ten nový by byl také naodstřel, kdyby byl schopen začít kutit s holčinou, co nemá vyřešený vztah).

Jsem ráda, že jsem potkala na netu člověka, kt. také ukázal, že se s tím dá poprat a zvítězit. Doufám, že to holky povzbudí ke změně svého a mimiskové života k lepší a možná si z našich článků něco vyberou. :a:

In reply to by Evi

Na tohle se zase nedá nereagovat odpovědí. Vím jak se cítíš - ale právě sis sama sobě několikrát dokázala odpovědět - prošla sis s tím v minulosti - měla jsi pocit, že nikam nepatříš.... Víš, že to nechceš pro svého syna (myslíš tím rozvod, ale v tvém případě to zlo podle mě nebyl rozvod ale nadále nefungující rodina) a snažíš se předělat chlapa, aby ten vztah vypadal, tak jak sis to představovala. Asi v minulosti se o totéž snažila tvoje maminka... Vzala sis příklad z minulosti?
Jenomže ono, aby to tak bylo, tak by jsi ho spíše měla vyměnit. Není to tebou, tou taktikou jakou na něj jdeš (a že je třeba někdy fakt přemýšlet a umět se do něj vcítit, abys ho myšlením předstihla a nasměrovala, kam chceš ty), ale ona je chyba v něm. Vztah mezi matkou a otcem, který není dobrý a to si myslím, že ve vašem případě není, trápíš se a trápit budeš, on se nezmění (jen chvilkově, aby tě měl jistou, aby měl jisté zázemí a klid od své mámy, aby měl autíčko...bydlení) tak to bude mít negativní dopad na Lukáška(což už mělo v případě kojení a takových případů může být více), i když se snažíš o přesný opak.
Nejlepší, nejsnadnější cesta je rozvest se, najít Lukáškovi druhého tátu, at má přepych - 2 táty a at se oba dva starají. Ono to jde taky tak. A Lukášek bude mít vzor v tom druhém tátovi, co víc - bude žít v kompletní rodině, ve vztahu, kt. bude fungovat (pokud si nenajdeš stejný případ) a do budoucna bude vědět, jak má zdravý vztah vypadat.
A tomu tvému přeji, at si najde osobu stejně rovnou k sobě - tzn. ne takovou dobráckou duši, ale holčinu, kt. mu ukáže stejný způsob života, který ti dává on. Možná ho to naučí a ty se tomu pak zasměješ, až si na ni Tobě bude stěžovat u kafe (jestli s ním vůbec na to kafe jednou budeš chtít jít).
Navíc máš suprovou tchýni a nevidím důvod, proč by jsi i pak nemohla navštěvovat. Nevidím důvod, proč by jste se měli o Lukáška přetahovat - když se rozumě domluvíte. Budeš mít výhodu v tom, že v období, kdy ho bude mít on, se můžeš plně věnovat práci a ne doma poplakávat, jak manža loví ženský jinde, budeš mít i čas si najít chlapa... Z tak špatné situace se dá vždycky vzít i mnoho dobrého a negativa převážit pozitivy.
Celkem se ho zastáváš, že je vtipný - vtipnost není všechno a není až tak pro život- a vtipný dokáže být kde kdo, a pracovitý také kde kdo. Pracovitý je, ale jakto, že auto dostal od tebe, to by mělo být naopak-ti ho měl koupit on, ne? Ono sis odpověděla i na druhou stranu, že tatínek je nevyzrálý puberťák - také mi tak přijde. Píšeš, co si přeješ - aby se změnil, dál dohromady, nechceš rozvod - ale tím si protiřečíš v tom, co chceš pro Lukáška to nejlepší- a je pro něj dobrý nevyzrálý táta, kt. má potřebu si hrát a ne hrát si se synem? Chlapa nezměníš k obrazu svému, ale můžeš ho vyměnit.
Často se říká, že ženské- potvory mají dobré chlapy a víš proč?-nešly by do takových kompromisů, do kterých jdeš ty - myslíš si, že to děláš pro Lukáška, neděláš to proto, že se bojíš zůstat sama? No a to auto, proč by mu mělo zůstat? Ať si na něj vydělá. Také jsem byla kdysi moooc hodná, pro chlapa všechno, ať je spokojený - ale ted jsem se naučila říkat co chci také já, nejen si to přát - a také to prozatím mám.
Asi je ten text zmatený, možná ti ublížil (a to jsem nechtěla) - chtěla jsem jen, aby jsi sundala brýle a viděla se jako správnou ženskou, kt. musí udělat těžký, ale správný krok za tím, aby měl Lukášek šťastnou rodinu (kt. můžeš tvořit i s někým jiným - a to jsem běžně resolutně proti rozvodum a nechci ani nikoho k tomu navádět). Promiň jestli jsem ublížila... Ségra řeší totéž, ale nedokázala jsem ji to doteď vysvětlit, neteř tráví hodně času se mnou a s manželem a bohužel poslední dobou, kdy je šťastná (5 let má) začíná sama vykládat, jak ji tatka štve, že si ji nevšímá, nehraje si s ní a maminku nemá rád - nikdo před ní toto neřeší, ale ona to vidí a trápí se. A ségra i přes to nemá sílu to řešit-je až moc dobrá nebo slabá a tím sobě a hlavně dceři ubližuje. :a:

In reply to by Martens a Majda

Jejda, ja mam uplne slzy v ocich..., jakou mi tu pises pravdu Martens. S tou tvou neteri, jsi me taky dostala, porad si rikam, ze lUky je jeste malicky a nevsimne si, snazim se mu to vynahrazovat, ale az povyroste a zacne se divat okolo a rozumet, tak by toto manzelstvi (pokud bude porad stejne) bylo zkazou pro meho broucinka, co za nic prece nemuze, a TO nedopustim!
Holky tu resi bolestive rozchody, kdyz byly bezdetne... to je trosku neco jineho, i kdyz to taky moc boli a clovek se trapi a prijde si najednou sam a bezcenny. Za svobodna a bez Lukyho bych s nim zatrepala jako s kazdym hajzlem, co jsem kdy potkala. Ja byvala tak razna zenska, tak silna a rozhodna, vedla jsem cele oddeleni a TED si neumim poradit s jednim floutkem? Co se to se mnou stalo...
Martens, ja si protirecim, kdyz to po sobe ctu, tak to vidim, ja se totiz asi bojim toho noveho vztahu, jestli by nas vubec nekdo slusny a zodpovedny chtel? A pak... ted si zvykat na noveho chlapa, zni to divne, ja vim, za svobodna bych to absolutne neresila, ale ted uz veci vnimam trosku jinak, ze by ty hormony? Ci to nasmerovani hlavni pozornosti na dite? Nebo nemam na chlapy diky manzovi naladu?
Asi vsechno dohromady.
Vubec netusim, kde bych se vlastne s nekym seznamovala, kdyz malemu venuju veskery cas.
Moc ti dekuju za odpoved, zacinaji se mi rysovat fakta a otvirat oci, ale bojim se toho vseho.... :(

In reply to by Evi

Kdybych tak dokázala poradit svoji ségře - manžel ji cucá, z výplaty ji nedá nic na dítě ani jídlo, na nájem ani na výdaje s tím spojené také nic nedává, a ségra mu ještě přispěla 100tis. na auto (co měla našetřeno od rodičů), pan model se stěhovat nechce(proč by chtěl-když má takový luxus), přijde z práce, jde do posilovny nebo o víkendu jezdit na motorky (to pak mamka, teta s babičkami jezdí s malou na výlety a tatínek jezdí na motorkách), no a když je doma také sedí u PC nebo čučí na TV.
Musíš si urovnat myšlenky v sobě tak, aby sis neprotiřečila a pak tu cestu uvidíš jasně. Také jsem se bala nového vztahu, ale jak už jsem řekla, že jsem chtěla dobrého tatínka pro své děti, kt. jsem ani nečekala (ono už je jedno jestli je biologický nebo ne). Dokonce jsem chodila s rozvedeným, kt. se tak krásně staral o svoji malou - fakt suprový táta - ale ve chvilkách, když s ní nebyl chodil po práci do hospody -a to já zase nechtěla. Zvykat si na jiného chlapa???? No když je něco lepší, tak se zvyká snadno:-) a to máš jak v autě - sedneš z trabantu do volva - tak se ti jede líp, kdyby sis sedla opačně, tak pocítíš ten hrozný rozdíl. A já toho svého NEJ jsem odmítala - neměla jsem na chlapy ani chuť - pořád mě pozýval na kafe a já mu řekla "půjdu jenom s tebou na kafe, nic víc nečekej. No čučel na mě, jako by spadl z višně" (mamka mě přemluvila ať jdu s ním na kafe, jinak bych asi nešla a to jsem byla tak na půl ve vztahu s rozvedeným-nechtěla jsem jít proto, abych neměla rozjednané dva vztahy a pak mít problém, že se těch chlapů nestřepu) - na a po kafi byl džus, čaj a já se utápěla v jeho hodné povaze a v nádherných očích. Dlouho trvalo než jsem začala vztah brát vážně. No dlouho - po necelých 2 letech jsme se vzali.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky