Všechno mě štve...asi mám mateřskou ponorku...

08.04.2009

Milý deníčku a každý, kdo to čte, asi mám mateřskou ponorku. už od pondělí mám takový divný pocity ukřivděnosti a naštvanosti. Mám pocit, že do naší rodiny nepatřím. Manžel všechno řeší se svojí mámou (ta s námi bydlí v domě) a ne se mnou, mě většinou jenom sprdne za můj názor (např. výměnu oken si zorganizovali oni dva, já jsem to "pouze" z poloviny financovala ze svého stavebka, nikdo se mě neptal, jak by to mě vyhovovalo, jaký okna chci, nic, no v pondělí to vyměnili). přijde mi, že jsem doma pouze na kojení a lítání kolem Natálky a na vaření, žehlení apod. A pak když jdu náhodou s Natýs ven tak mi tchýně přikáže, ať jí tu "její kočičku" dám pochovat a jakmile Natýs spustí, tak mi jí zase rozhozenou vrátí a já jí musím utěšovat... No a v pondělí když jsem uklízela po těch oknech, tak si jí vzala do kočárku (ode mě řádně nakojenou, přebalenou, uklidněnou) a po celým okolí se chlubila, jakou má její Pepča krásnou dcerušku (já v tom absolutně nefiguruju), já lítala jak hadr na holi, abych to stihla uklidit do dalšího kojení.... pak přišel nějakej její kámoš a ona volá "Pepo, pojď ukázat, jakou MÁME krásnou holčičku". prostě jak kdyby jí měli oni spolu a já jsem naprosto vzduch, jsem tady dobrá jen na to kojení a přebalování a jinak nic.... Mému tátovi taky tchýně povídá "koukni se na to NAŠE zlatíčko".... Mi připadá, že kdybych zmizela, tak si toho všimne maximálně Natálka a to jen proto, že dostane hlad....

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

ahojky Míšo, no jo vlastně, ty to taky budeš mít nahouby....Třeba se tchýňka změní a bude Tě milovat až za hrob za to, že jsi jí povila vnouče, hi hi. Pepča za mnou taky donedávna stál, ale teď je to nějaký nanicovatý, mi přijde, že má nějakou mužskou poporodní krizi, chodí z hospody až ráno (jednou v 5 a jednou v 9, bez jakékoliv zprávy jestli je v pořádku), můj názor na cokoliv ho absolutně nezajímá, s maminkou ovšem řeší všechno. Připadám si tady jak na návštěvě, taky jsem mu řekla, že se necítím součástí té rodiny, kterou si s "maminkou" a Naty vytvořili...To je samý "pojď se podívat na Pepovo dítě", "nechceš si pochovat tu mojí Natálku" ( já do toho samo nemám co kecat, i když je Naty nastydlá a ona jí dává pochovat kamarádce s chřipkou) Jsem jak pátý kolo u vozu.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Nejhorší je to, Miško, že to člověk ví a musí se přetvařovat, jako že se nic neděje, já mám někdy chuť opravdu řvát, ale moje dobré vychování mi to nedovolí ;) Pepča to řešit prostě nebude a konec, takhle mi to bylo řečeno. prý je Natys její první vnouče a já to mám chápat, no tak to se skřípěním zubů chápu a je mi z toho nanic....

Tohle co zažíváš mě strašně mrzí a moc dobře vím, jak se cítíš! Zatím tedy bez miminek, čekáme až v říjnu,ale já jsem tady taky až ta poslední, většinou. je to u nás moc složitý, nebudu to rozepisovat. Ale párkrát už jsem si taky dupla a jak to najednou šlo. Nedávno jsem sice kvůli té blbce (skorotchýni) prořvala celý víkend, ale aspoň viděl, jak mě to ničí!
Je mi líto, že nikdo nedocení jaká jsi skvělá máma, a snad pochopí, že tam nejsi jen nato kojení a utěšování, a jestli to není manža schopnej pochopit, tak je tedy pěkně natvrdlej, ale to chlapy pod vlivem mámy bývaj, to sama moc dobře znám!!!!

Upřímně Ti přeji, aby se to v dobré obrátilo, a měla jsi ze své rodinky radost a byla šťastná!!!
Hodně síly a zdaru!!!! a hlavně pohody
Jitka

In reply to by strnaj

Jituš, taky to není lehký, co? Já si vždycky dupnu a vydrží to na chvíli, teď už to očividně taky nefunguje, prostě si dělají co chtějí a mě se na nic neptají, přijde mi, že to je tím, že nějak už pro mě není možnost úniku, tak se manžel nemusí snažit. Dokavad jsme byli svobodní a neměli jsme malou, tak neexistovalo, aby byl proti mě se svojí mámou a teď.... Možná mám jen takový období, že to víc vnímám, ale bylo mi naznačeno, že mám radši držet hubu a krok (od tchýně)....

In reply to by white_tie (neověřeno)

Ahojky Domčo, já jsem s ním o tom mluvila, on nikde nevidí problém, prý si to dělám všechno sama a on přeci nemůže maminku nechat na holičkách a "vystrnadit" jí z rodiny, ona je sama, vdova. Já tohle nechci, jen chci mít svojí rodinu bez ní, aby se chovala jako moji rodiče, prostě jednou za čas na návštěvu, do ničeho mi nekecají, pokud potřebuju, tak pomůžou....

Ahojte, holky, přeji vám, aby se vám to brzo vyřešilo a aby jste dokázaly pořádně zadupat nohama a tchýně srovnat (i když to nepomáhá). Já mám asi štěstí, protože moje máti je 50km od nás, ale když dojede, taky rýpe zásadně vždycky. Chtěla jsem vám jen říct, že moje máma tohle zažívala téměř deset let. Pak jeden den sbalila kufry sobě a nám třem holkám a řekla taťkovi, že se buď do měsíce odstěhují, nebo odchází i s dětma zpátky k její mamě. Babička s dědečkem taky bydlívala v přízemí a my v patře. Babička si dole taťku vždycky hezky stopla, když odšel z práce a povídala a projednávala, u toho mu dala oběd- samozřejmě mamka doma navařené, ale drahý tatínek už nedošel hladový, takže mamka pak vyhazovala jídlo, co se nesnědlo a zkazilo. Nebo mamce dělala takové naschvály, že když třeba jela mamča do nemocnice na dva na tři dny, tak jí přeskládala kompletně vitríny se skleničkama a hrnečkama v obýváku a kuchyni apod, nebo přeskládala skříně s oblečením. I já si pamatuju, když mamča jela do porodnice s mladší švícou, tak jí babička naskládala do kuchyně na !!!SELSKOU DŘEVĚNOU!!! poličku růžový porcelán, kdežto mamča tam měla krnečky s vlčími máky a ty s vlčími máky naskládala do obýváku do obýv. stěny mezi šampusové a koňakové sklenky.. No prostě mazec....
Tak pa, holky a silné nervy. A s přestavbou tchýně bych začala u manžela. Nejdřív si totiž musí uvědomit on, že jste samostaně myslící bytost schopna uvažování a rozhodování a hlavně mu řekněte, že jste jeho manželka, jenom s vámi má sdílet svoje radosti a starosti, jelikož vám to před mnoha lidmi slíbil veřejně a že pokud to nehodlá plnit, tak ať si zůstane u matčiny sukně, protože víc nepotřebuje a vy s prckem odejdete.. Zní to hrozně, já vím. Mně se to kecá, naštěstí pokaždé, když jsem z nějakého důvodu zadupala nohama, tak jsem z toho vyšla já jako vítěz. Jen doufám, že ot tak zůstane a že jednou neupředností tch.. přede mnou. Než by stihl dojet dom, měla bych totiž vyměněné zámky a on kufry v autě, ať si k ní táhne, když s ní drží...
Dvakrát jsem dupala nohama, když jsem byla ještě těhule..

In reply to by Jana Dušková

Děkuji za povzbuzení, když já si zadupu a vzejde z toho, že jeho mamku nemám ráda a jaká je ona chudinka, bez manžela (je vdova - její identifikace, ona to říká jako popsání sama sebe), já jí ve své podstatě i ráda mám, ale nemám ráda některé její chování a beru si to osobně. Ona pořád využívá toho že je sama a vlastně mi manžela tak trošku "krade", páč pořád od něj něco chce potřebuje atd. a on skáče, jak ona píská... Dům je manžela, ona je tu jako věcné břemeno a ani bych nechtěla, aby šla pryč, oni ten dům postavili s jejich taťkou a pak ho zastavili kvůli podnikání, to jim nevyšlo a Pepča, aby o něj nepřišli na něj má americkou hypotéku, takže ho vlastně zaplatí znova....spíš bych byla ráda, aby se určily hranice zasahování do našeho života, aby nám nevtrhávala do bytu se záminkou, že se jde kouknout na Naty a nelezla nám do ložnice, nešmejdila mi po kuchyni, nefdělala uštěpačný poznámky o vypraným nevyžehleným prádle,. který honem honem nejdu žehlit (moje dítě je nespavec, přes den nezabere někdy ani v kočárku, natož doma), prootže je pro mě důležitější být se svýám dítětem, než komínky ve skříni....

In reply to by ivca.konik

Neboj, u nás je to to samé. Když mám výhrady k chování nevlastního syna, taky jsem nejhorší já u všech. Je mu 6,5 a pokreslil nám doma zdi. Vája se ho jen zeptal, čím to udělal. Ani nedostla "na prdel", nic, ani ho nezdrbal a ještě koukal vyčítavě po mně, že to nechápu.. Tohle dělají 2,5letý děti, ne děti, které jdou do školy, no ne? Nebo mi utírá ruce od čokolády či oplatků do zdi apod. Obyvák a chodba už je úplně upatlaná. Hrůza. Posledně jsem si na to postěžovala u tchýně a ona na to: ON JE JEŠTĚ MALÝ.. Prej malý, to snad není možné. V říjnu byl ještě moc malý na to, aby si sám utíral zadek- to nelžu.. Občas mi prcek dělá naschvály. Třeba prstem od hovínka maluje na záchodě po zdi. Taky za to nedostal ani nadané. Vája vzal prostě barvu a šel to přetřít.
Jinak my se stěhovali od babičky necelého půl roku po tom, co dědeček umřel. Mamča říkala, že pak už to bylo nesnesitelné, protože dědeček už nebyl nemocný, tak se neměla čím zabavit. Jasně, že zkoušela keci typu v nejhorším mě opouštíte, ale babka už se nemohla dočkat, až půjdem. Mamka rok a něco po mně otěhotněla znovu a babička ji poslala na potrat, protože se jim tam množíme jako králící a oni nestavěli barák pro nás, ale pro sebe.. Vím, že kdyby tehdy taťka mamku nepodpořil, tak jsme zůstaly s mamčou samy...
Tvoje tchýně je hóóóódně opatrná , aby její synáček nepřišel na to, jak se k tobě chová. Nejlepší cesta, jak něco změnit, je omezit sex. :D ?:D :D To už se pak začne ptát i chlap, co se děje.. :D Držím ti pěsti a přeju pevné nervy s tchýní (a nebo hodně tvrdou paličku na maso pro převýchovu tchýně). :D

Ježiš Ivčo, nežiješ ty náhodou s mým chlapem a mou skorotchýní? Mám to stejné, jen rozdíl je v tom, že ona bydlí od nás aspoň ty dva blbé kilometry, ale i tak si kolikrát připadám jako pod mikroskopem. Ona mu povykládá můj den, on ji povykládá jeho den a my sva už si nemáme co říct, protože on ví všechno od ní. A mě nic neřekne protože je chlap a temu nedochází že by nějaké věci měl říct ženě. Už to přeci někomu řekl.

In reply to by Romanca

Romi, já jsem četla tu anabázi s Bobem a docela tě lituju, že to je teď u vás tak blbý (teda teď jsem tu nebyla tři dny, tak nevím,jestli je už jasno...) Víš ona moje tchýně je přesně taková, pořád řeší, co Natálka, dneska zezdola furt povykovala "co jí tam děláš, že tak řve" (já si cedím mezi zuby, ať mi baba políbí...) a "u babičky je jí líp, ta jí neodsává nosánek" (jo, ať se klidně udusí, že?) a pořád se někomu chlubí, že to s ní umí nejlíp ( to jo, když jí drží v ruce tak jendou za dva dny na deset minut) Já bych nejradši někam s Naty zmizela, je to fakt síla...

In reply to by ivca.konik

To ti věřím. Já normálně byla jednou ráda, když Natka u babky brečela. :-D A když jsem si ji vzala já, tak byla hodňoučká. No s B. je to jak na houpačce, snažím se to neřešit, protože bych od něj opravdu musela odejít a to jen kvůli nějaké blbosti.

In reply to by Romanca

Tak to jsi rozumná, já už bych asi taky balila kufry, páč můj drahý teď měl takový dvě extempóre, přišel jednou z hospy v 5 ráno a podruhý v 9, tvrdil mi, že se poprvé zapovídal s klukama (???od sedmi do 5) a podruhé, že tam usnul (což je fakt, že se mu stává, ale proč měl na krku cucflek, že?), teď zase tahle situace o který on vykládá, že jsou jenom moje nálady, že to není pravda (no ale opravdu se mnou nic poslední dobou neřeší, všechno s tchýní a vyřazujou mě ze spousty rozhodnutí, připadám si tady jak na návštěvě a to má být můj domov). Oni snad chlapi mají nějakou otcovskou krizi nebo co? Tak snad to bude za čas dobrý u obou...

In reply to by ivca.konik

Víš, kdesi jsem četla nebo jsem slyšela. Že otec je vázaný na dceru a obráceně a syn zase na matku a obráceně. Stejně to budeš muset vyřešit sama, my tě můžeme povzbudit, poradit, ale řešit to musíš ty. Nejhorší je, že já si teď připadámhůř jak v šestinedělí a ty to podle mě máš taky.
Všechno mě hned vytočí. Včera mi B. říká, ty už jdeš spát? Já ně něj vyjela že jo, a on, co jsem tiudělal že jsi na mě tak hnusná. Já zase tím hnusným tónem, když spím tři hodiny denně a ještě s přestávkama tak jdu spát, to je logické. No a až jsem lehla do postele, tak mi došlo, jak jsem byla na něj hnusná, že on se mě jen hezky slušně zeptal. Jenže to prostě někdy nejde, jsem unavená prostě z toho všeho. Natynku miluju a nedala bych ji za nic na světě, ale je to opravdu závazek na 24 hodin denně.

In reply to by Romanca

Přesně tak Romi, 24 hodin denně se o ni starám a pak se s ní oni chlubí, to mě nejvíc sere, já jí poprvé rozesmála (na tchýni se naštěstí nesměje, utrhlo by mě to srdce), já jsem s ní prožívala ty noční koliky a ostatní špatné věci a oni se chlubí, jak mají krásnou dcerušku/vnučku a tchýně furt, jak malá krásně přibírá (kdo jí kojí, ona?). Já jí moc miluju, dala bych za ní ruku do ohně, dělá mi moc velkou radost, ale opravdu někdy je to s ní síla... No včera mě Pepča zase dostal tím, jak se zeptal "ty jsi dneska vařila" - jsem měla sto chutí po něm ten oběd hodit (jak kdybych jindy nevařila, jasně, někdy nevařím, protože mám hyperaktivní dítě, který nespinká a nedokáže se ještě zabavit samo), přitom naprosto nevinná otázka (kdyby v ní nezněl ten údiv:)

Nic si z toho nedělej nejsi v tom sama:( Ale je to strašně smutný..něco podobného mám já doma!Tchýně se taky s naší Nátálkou jen chlubila a to jen když byla jako miminko tak všude říkala měla 4270g a 53cm a jen za 3hodiny byla venku přirozenou cestou a bláá bláá pak povyrostla nastal ji pul rok a už si ji ani ven nevzala pak po dlouhém roce!Mimochodem také sní bydlíme!A taky jen Karel karel a Karel a já nic...vše co se stane u nej v práci ví první tchýně pak něco já teprv!a tak je to ze vším,třeba mluvíš o těch oknech!U nás to je zas tak že dáváme ji peníze za nájem jako bychom bydleli v hotelu a to jen protože si našla přítele který nemaká chlastá a jen kouří!Tak aby si ho měla jak vydržovat!Je toho spousty ale pořád myslet na to nejde zbláznila bych se!Určitě tě chápu jak se cítíš!Nejlepší je když si toho ani nikdo nevšimne..a je člověk na to sám!Držím ti palečky...aby aspon přítel se schopil a nezapomínal že tam si a že to je vaše dceruška!

In reply to by bambuca

Taky to nemáš lehký, co? No když jsem se to s ním pokoušela řešit, tak mi řekl, že to není pravda, on se mnou všechno probírá a jeho máma je chudák sama a Naty je její první vnouče... Tak jsem mu řekla, že se necítím součástí rodiny, že je to on - jeho máma - Naty a já jsem někde mimo, protože nejsem pokrevní, ale jen jsem se přivdala a jsem jim dobrá jen jako rodička a kojná pro malou.... Dřív jsme byli my dva proti všem a teď se ke mě chová, jak kdybych neexistovala....

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky