Vojtíšek nar. 7.11., jsme DOMA!!!!

Ahojky holky, jak už víte, tak 7.11. ve 23.03 se nám narodilo naše druhé štstíčko Vojtíšek - 3030g a 50 cm :cc): Včera nás pustili domů a tak jsem se tak trochu aklimatizovala a jelikož Vojtíšek spinká- zatím je opravdu vzorné miminko :) a tatínek vzal dcerku na výlet vláčkem, tak se s Vámi za čerstva podělím o mé zážitky z druhého porodu.....
Začnu tím, že v neděli v noci byl :sex: a cca po dvou hodinách jsem začla mít dost silné poslíky a do rána už oka nezamhouřila. Ráno jsem se rozhodla, že zavolám své dr., zda by se namě nemohla kouknout.... Ještě jsem si cestou vyběhala úřady a pak při kontrole dr. konstatovala, že jsem na 2-3cm a čípek už skoro žádný, že rodíme :w: Poslala mě zabalit a já se přimluvila, jestli musím rovnou do porodnice a nebo můžu čekat doma, kde jsem nakonec zůstala do půl osmé večera. To už jsem si prodýchala docela dlouhé bolestivé kontrakce, které byly tak tři do hodiny. Na příjmu mě vyšetřila asistentka a povídá-volně na 2cm!!! No to jsem myslela, že půjdu do kolen :jawdrop: Tak mi udělali monitor a přišel doktor, že to jsou hodně silní poslíčci..... Ale po ultrazvuku bylo všechno jinak-malý už neměl žádnou vodu a tak nebylo na co čekat. Doktor řekl, že nějaké bolesti mám a že nemá cenu to protahovat, že uděláme klystýr a pak mi trochu pomůžou..... Takže jsem hupsla na kozu a doktor povídá, že bude trochu zlý-otevřel mě na 4cm :00: Pak jsem dostala onen čistící lektvar, po kterém jsem se 3x :zadek: To bylo cca 21:00 hod. Pka si pro mě přišla asistentka asi v půl desátý, že se píchne vodu. Nedařilo se mi pořád sehnat nějakou pořádnou kontrakci, aby se to asistentce povedlo. A pak se ve mě začla šťourat, ale to Vám říkám, už to nechci zažít :O Ale to byla ještě docela sranda a i když to bolelo jak čert, tak jsme vtipkovali i s ostatním personálem, který se tam kolem mě obestoupil-neměli zrovna do čeho píchnout.... No a najednou asistentka povídá-na 6cm, 7cm, 8 a jdeme raději na sál :00: Tak jsem jen pronesla, že mě z té kozy nedostanou, nemohla jsem dolů..... Pak mi pomohli, na pokoji jsme vzali partnera, že jdeme na to :w: To bylo nějakých 22.15 a moje černá hodinka nastala :€z€: Asistentka se ve mě pořád hrabala, že jsem prosila, aby už přestala!!!! Tak mi dala vždy na chvilku oddech a ještě dodala, to je hlavička Vašeho miminka..... Pak už k tomu přišel doktor a začly muka docela dost sílit. Mohla jsem začít pomalu tlačit, což tedy bolelo jak čert, i jsem prosila o nástřih a doktor řekl, že mě stříhat nebude, že to zvládnu a nerostrhám se, pokud budu poslouchat a nepanikařit. Holky, nevím, ani kolkrát jsem zatlačila, ale ten tlak hlavičky, drhnutí se tedy nedalo popsat..... Jsem jednou řekla, že se poseru, pak, aby mi to nečím namazal, no holky, blbka:)))) Když vylezla hlavička, byl to pro mě nepřikonatelný pocit úlevy a štěstí :h: Tělíčko už byla hračka vytlačit. Hned jsem koukla, co měl malý mezi nožičkami a byl tam opravdu pindík :cc): Začla jsem brečet štěstím a na to, jak jsem nejprve měla mt holčičku, pak se srovnávala narychlo s chlapečkem, tak jsem za toho chlapáka neskutečně ráda :h: Mezitím, co mi umyli miminko, tak mě pan doktor prohlédl a vše se obešlo bez šití a poranění, což jsem byla nakonec opravdu moc ráda :qu: Pak mi muž donesl toho mělého trapiče, jak ho nazval a mohli jsme se užívat :h: Musím říct, že druhý porod byl bolestivější jak ten první, ale nebýt tak úžasného personálu, trvalo by to o dost dýl.Vlastně od příjezdu do porodnice bylo za 3 hodiny po všem a to to tak ze začátku nnevypadalo. Dnes jsme všichni šťastní doma a doufám, že nám bude Vojtíšek dělat jen a jen samou radost....
Zkouším vložit fotky, ale nejde mi to, tak je dodám později :a: