uklízet po sobě = nemožné a další ... | Moje těhotenství.cz

uklízet po sobě = nemožné a další ...

Obrázek uživatele marcy

Holky, náš kluk má za měsíc ani ne 2 roky. Nevím, jestli je chyba ve mě, že ho málo motivuju nebo málo pracuju na rozvoji ... vysvětlím.
ve 2 letech se sám nenají (kolem roku chtěl jíst jen sám, ale piplal to všude, tak jsem mu lžičku sebrala a krmila ho, nyní to vyžaduje-maxim.nakrájený chlebík), u jídla není naučený sedět - odmítal jíst ve stoličce, od té doby u mě stojí a jí nebo si přiběhne pro sousto a jde si zas hrát,přiběhne pro sousto atd - blbej zlozvyk,že...
dále, umí už zadržet čurání, trochu si cvrkne,ale když chce, fakt zadrží - před měsícem jsme to zlomili a poprve se vyčural do nočníku (před tím odmítal si byt jen sednout), pleny mu vadí, ale sám si neřekne na čurání,takže čurká do gatí... takže to zkoušíme jen opatrně na pár hodin dopol nebo odpol ho nechat bez pleny - začínám 8.měsíc těhu a je to pro mě těžký zvládnout domácnost a ještě lítat za děckem s hadrem a nočníkem ... ale to asi budu muset,to se nedá nic dělat.
Dále pořád má dudák - i přes den - to sice málo, ale na spaní mít musí bez toho neusne...bojím se ho sebrat.
Do toho se za 2 měs má narodit sestřička a tak váhám, zda mu dudana nějak násilně brát, když mimčo dudlík mít bude, že by záviděl nebo tak něco - jak to bylo u vás?
Taky mě štve, že ač ví, že po něm chci, aby mi podal to nebo to, tak na mě absolutně nereaguje(dřív donesl věc třeba až z koupelny, nyní nic)- slyší dobře, ale dělá, že ne, nechce se mu...
to samé platí o hračkách, všechny vyháže nebo vysype z krabice a nepomůže uklízet ani za nic, ani po dobrým, různě ho lákám, nic, takže 100x za den sbírám auta poházený po celý zemi, knížky vyházený z polic atd - včera jsem mu to už sebrala a dala tam, kde nedosáhne, že si o to musí říct...
taky by pořád čučel na pohádky...jako nepochopte mě zle, nechci mít dokonalé dítě, to ne, ale je to normální nebo prostě mám zabrat a víc trvat na určitých věcech? on není hloupý, jen se mu nechce a já jsem málo trpělivá...tak jsem si postěžovala a musím se zamyslet...jsou u nás v něčem opravdu velký krpy? já nedokážu být moc objektivní. díky za názory.

Obrázek uživatele kattka61

jéje, to je to samé jako by jsi popisovala našeho syna - tomu už ale budou 4, někdy je v poho, někdy prostě to samé co u nás, neposlechne, válí se, nic se mu nechce ... ještě se zeptám, byslíte sami? to je u nás trochu problém, my bydlíme s tchýní, co já nepovolím, on běží za ní a ta mu to dovolí, dám synovi za něco na zadek, běží za ní a ona ho hned lituje .... totálně mi podkopává všechnu snahu. Už zamykám naše patro aby k nim pořád neběhal, ale to mi zas přijde že mu bráním jít k babičce, tak ho tam pouštím, až má vše hotovo, a co se týká telky, tak to je u nás taky děs, když mu ji nechci pustit, běží hore, tam může koukat celý den ... kreslení ho nebaví, učit barvy se nechce ... jíst teda se už sám nají hezky od 2,5 roku ale někdy nechce a nevýhoda je ta, že mu řeknu ať je teda hladný, ale on si vezme u tchýně suchý rohlík. Když tchýni řeknu, že se mi jeji přístup nelíbí, tak dělá že mě neslyší a stejně si dělá po svém, takže pokud bydlíte sami, začni ze dne na den tvrdý režim a za pár dnů uvidíš že bude líp, taky bych chtěla abychom byli sami :?

Obrázek uživatele SmallK

Ahojda, nečetla jsem co napsali holky, takže pokud se budu opakovat, omlouvám se:-) Mám doma 30 měsíčního kluka ( a nyní 6 měsíční dcerku), dudlík zahodil sám v 5 měsících (jsem za to moc ráda, protože nevím jak ten dudlík budeme zahazovat u jeho malé sestřičky:-) Ale co se týká toho jídla. Od roku jí sám vidličkou i lžící, chtěl sám, tak jedl sám i za předpokladu, že po něm budu muset utírat podlahu, protože když jedl jogurt, tak ho měl nejen v břiše, na puse,ale i na tácku a kolem židličky,ale najedl se:-) Teď jí taky sám, občas kňourne, že chce pomoci,ale jinak je v pohodě. Myslím, že by jsi ho měla více motivovat ať jí sám. Co se týká nočníku (či WC) abych předešla těm stále mokrým hromadám trenek a punčoch a tepláků, tak jsem s ním každou půl hodinu chodila na nočník, i když si jen trošku cvrknul do nočníku, to byla obrovská pochvala a začala jsem ty půl hodinové rozestupy pomalu protahovat, aby vydržel déle. Teď si sice občas ucvrnkne,ale většinou si řekne. Co se hraček týká, tak sám si je uklidí,ale většinou jen tak na polovinu, takže mu stejně pomáhám. Učím ho, že si je musí uklidit sám a většinou jsem mu za to dala odměnu. Když uklízet nechtěl a vztekal se, tak jsem mu vždy zabavila nějakou věc, se kterou si právě hrál a to bys viděla jak šupajdil uklízet. Nevím jestli to dělám správně,ale patřičný efekt se dostavil. U nás máme spíše problém se vztekáním a začínáme trucovat, takže jelikož taky nejsem trpělivec, tak kolikrát bublám jako papiňák:-DD

Obrázek uživatele SmallK

U nás máme taky pravidlo 3,ale je to spíš o tom, že do těch 3 počítám u 2ky se trošku zastavím a malej peláší,ale někdy s ním nehne ani 3, tak ihned dostane na zadek. Ale v poslední době máme vztekací, něco mu člověk řekne úplně v klidu,on na mě kouká a neudělá to, tak na něho houknu to už vidím jak ho to štve no a když k něm přijdu a chytím ho třeba za ruku, zda mi rozumí, tak začne tou rukou švihat kolem sebe, ječet (nebrečí) a dupat a musím ho opravdu držet, jinak by na zem upadl, kdybych jej pustila. Tak to mne u našeho malého vytáčí. A kolikrát nevím, zda mu v takové situaci dát na zadek nebo ho ignorovat (jenže já sama takovéhle vztekání nesnáším, takže jej ihned usměrňuji aby se uklidnil, většinou pomůže až jedna přes zadek - když je to venku, když je to doma, dostane na zadek a zavedu jej do pokojíčku, a až se vyvzteká může přijít, jenže on se po těch dveřích sápe ihned i s tím histerákem, takže tam chodím třeba 10x a o to víc on řve-kolikrát si přijdu jako v Bohnicích,ale jinak mne nic jiného nenapadá) Jak jinak ho zklidnit?

Obrázek uživatele ha.nka

na našeho malýho nejlíp zabírá, když se k němu chovám, jako bych ten jeho vztek vůbec neviděla nebo ho jen decentně (klidným hlasem a jen jednou) upozorním, že takhle se chovat nemá. Jakmile zvýším hlas nebo udělám cokoli, z čeho pozná, že mě to jeho vztekání vytáčí, vzteká se o to víc, prostě se mu líbí, že u mě vyvolal aspoň nějakou reakci a tím odložil nutnost splnit to, co jsem po něm chtěla než se začal vztekat }:) Taky jsem zkoušela tu metodu poslat ho vedle do pokoje, aby se tam vyvztekal, ale to vždycky dostal takový hysterák, až se z toho poblinkal, takže teď už ho pryč neposílám

Obrázek uživatele SmallK

Je pravda, že jsem si taky všimla, že někdy má radost z toho, že mne úplně vytočil a jde vidět, že si to vychutnává. Ale ono to nejde. Když mu člověk něco řekne 10x a on to po 11té udělá ještě s úsměvem, no to by bez křiku nevydržel ani ten nejotrlejší:-)) Kolikrát si říkám, kdo koho učí, jestli já jeho nebo on mne:-D A to mne to za chvíli čeká znovu, malé je 6 měsíců, tak to bude coby dup:-)

Obrázek uživatele ha.nka

tak až na to, že já jsem "teprve" v 7. měsíci a synek dudlík sám zahodil krátce po prvních narozeninách, to mám doma dost podobný. Dva mu budou v dubnu, sourozenec se má narodit v červnu. Myslím, že všechny ty "problémy" jsou hodně o tom, že málo vedeme ty naše lumpy k tomu, aby dělali věci sami, a raději je uděláme za ně - třeba s tím jídlem, to je úplně typický. Náš Jinďa měl taky období, že chtěl jíst sám, jenže to byly dvě tři lžičky do pusy a popatlaná polovina kuchyně, tak jsem udělala to nejhorší, co se dalo - lžičku jsem mu vzala a krmila ho sama, tudíž teď vyžaduje, abych mu s jídlem pomáhala. To běhání mezi soustem jídla a hraním jsme během posledního čtvrtletí docela odbourali, ale šlo to pomalinku, prostě jsem mu to sousto podala jen když seděl na židličce, když stál, tak nedostal, když se zabral do hraní na moc dlouho, tak jsem jídlo schovala úplně a musel počkat třeba hodinku na svačinku. Odplínkovávání neřeším, protože můj zdravotní stav neumožňuje, abych za malým pořád lítala a věčně utírala počůrané koberce a prala tepláčky. On si naštěstí už celkem dlouho říká, když potřebuje kakat. Čůrání neřeší vůbec, neřekne si, ale když ho na nočník posadím a má co, tak se do nočníku vyčůrá. Mám v plánu pořešit to v létě, až se zase nastěhuju k našim na zahradu, tam může lítat nahatý a čůrat, kde se mu zlíbí. S tím podáváním věcí a kramařením hraček to máme úplně stejný, až na to, že já za něj prostě neuklízím, nejdřív ho hodnou chvíli přemlouvám, pak třeba slíbím Krtečka (to je u nás jediná celkem spolehlivá motivace k čemukoli), když dojde na nejhorší, tak na něj hystericky houknu, a když nepomůže ani to, musí houknout tatínek. Nakonec to vždycky nějak dáme, ale základ je, abys neuklízela za něj, můžeš mu pomáhat, když se do úklidu zapojí, ale pokud neuklidí, tak taky neuklízej anebo ukliď tak, aby k těm hračkám sám nemohl, já třeba synkovi říkám, že ta hračka, kterou zrovna hledá, se ztratila v tom nepořádku a že když si neuklidí, tak se hračka nevrátí, docela to zabírá.

Obrázek uživatele marcy

Ahoj, tak aspon máte o starost mín s tím dudlíkem. Jinak si myslím, že máš pravdu, že vést děti k samostatnosti je potřeba, já prostě jen kolikrát nevím jak to mám uchopit a hned nevypěnit, což se mi ted stává častěji, jsem unavená, tvrdne břicho, malej neposlechne ani venku samo, tak za ním s břichounem běhám nebo ho vztekajícího zvedám ze studené země atd...to myslím k věku patří..nicméně tu máte pro mě cenné postřehy a povětšinu se tu shodujete, takže se do toho pustím a snad něco zvládnem. jsem ráda, že jsem diskuzi založila, pač to jsou věci, kt.mě už déle zlobí a chci s nimi něco dělat.

Obrázek uživatele lucisek

Nevím má tedy holčičku.... ale podle mně musíš být důsledná....
1. Uklízení hraček---- jsou to jeho hračky a jakmile už si s jednou hračkou nehraje má ji uklidit a pak si vzít novou. Tak to potom mají i ve školce. U nás pokud fakt nechtěla uklízet platilo to, že jsem prostě neuklizené hračky vyhodila... Vím zní to tvrdě, ale od té doby bez řečí uklízí... (samozřejmně je nemusíš vyhodit doopravdy, ty dražší, ale ne že se hned druhý den objeví)
2. Jídlo ---- u jídla se prostě sedí, vždyť ty jíš také. Takže od stolu se nevstává... a pokud se nenají sám tak prostě nejí... hlad ho donutí... Chápu, že až se narodí mimčo nebudeš mít čas ho krmit a bude velké ulehčení když se nají sám... Zkus to tedy vybojovat teď máš pak klid...
3. Nočník chce trpělivost.... u nás to byl také běh na dlouhou trať, ale každé dítě se to naučilo...
4. Dudák.... jediná rada, že pokud se rozhodneš nesmíš to nikdy vzít zpět... Naše malá dudák neměla, takže jsem nemusela odnaučovat... Takže pokud ho sebereš nesmíš ho za žádných okolností vrátit
5. to že ti nepomáhá... nevím měl by být rád za to že ti může pomoci... možná si právě prodělává období vzdoru....

Drž se a hlavně zkus vše vyřešit před narozením mimča, pak se to bude řešit hůř...

Obrázek uživatele Bystřinka

Naprosto stouhlasím, důslednost se hold musí zkousnout ze strany rodiče. Ještě máš dva měsíce na přípravu. Pak to bude brát jako újmu-změny bude svalovat na mimino a to je špatně. Dudlík se neboj sebrat, čekala jsem taky šílenosti, dcera je oheň na zemi-dva dny si po něm fňukla-historka o dudlíku, který odjel na dovolenou k moři, protože už byl strašně upracovaný. Dlouho jsme to všude připomínali, chválili, jak to zvládá a mohla si vybrat odměnu, babičky taky odměnily tak velký pokrok.
Drž se, bude hůř.

Obrázek uživatele marcy

Ahoj, díky za rady a názory, s těma hračkama je to dobrej nápad, třeba to fakt bude fungovat, už to tu něco podbného psalo víc mamin --- jen doufám, že nedopadneme tak, že za chvíli tu nebude mít žádnou hračku a bude vyžadovat jen samé pohádky Smile ale zkusím to tak.
s dudákem si právě uvědomuju, že se musím rozhodnout a už mu ho nedat a vytrvat, právě proto váhám stále a šetřím si nervy, třebas to ale nebude tak horké..
fakt zkusím s každým bodem mé nespokojenosti něco udělat a uvidíme.

Obrázek uživatele lucisek

Jojo Smile mysli na to, že to potřebuješ i ty.... víš přeci jak je náročné mít doma čerstvé miminko.... natož ještě řešit problémy se starším dítkem... Jsem také těhu, ale už mám doma velkou holku až se mimi narodí budou jí 4roky Smile Hodně věcí a samostatnosti ji naučila školka. Mají skvělou paní učitelku a vážně koukám jak už je velká a samostatná... jinak i my si prošli težkým obdoím vzdoru kdy na vše byla odpověď ne a kvůli maličkostem se vztekala... v té době jsem měla pocit, že jako matka jsem selhala, ale teď zase občas zírám jak je šikovná a rozumná...
Např. mně teď dostala. Dr. ji dala lízátko a ona se na mně otočila a řekla, já vím sním si ho až po obědě.... úplně jsem zírala a jen jsem ji pochválila
Nebo jdeme po městě a ona mi najednou začne říkat čísla jako... tohle je šestka, tohle dvojka, atd... vůbec jsem netušila, že to umí.... prostě super školka!!!

Obrázek uživatele marcy

no vidíš, šikovná je Smile já na malým taky pozoruju, že by potřeboval nějaký kolektiv, ale bez mámy, hodně ho zajímá, co dělají starší děti, ale bohužel nemáme moc kamarádů starších, takže to je blbé...ale chodíme na hřiště tady dopoledne, kam chodí děti ze školky, tak s nima radostně běhá a hltá úplně,co dělají..to bude mít malá o to lehčí, že na vše nebude muset přijít úplně sama, ale něco pochytí od bráchy. takže gratuluji k dobré školce, to je pak radost Sluníčko

Obrázek uživatele Claire77

Ahoj, taky se přidám s tvrdohlavcem - dcera má 29 měsíců, je jako mezek a když ona nechce, tak s ní nic nehne ani buldozerem. Ale jelikož jsem taky tvrdohlavá, tak jsem dosáhla drobných úspěchů - jsme bez dudlíku, bez pleny a jí v sedě a hračky si poslední měsíc uklízí.

U nás nic nejde po dobrým, takže se bohužel u všeho dost křičí a občas i brečí, ale bohužel s tou naší mrškou to jinak nejde. Po dobrým nezmůžu vůbec nic.. Sad

Dudlíka jsem jí ustříhla víc než v polovině asi když jí bylo 17 měsíců, měla jsem před druhým porodem měsíc a bez řevu se to první dvě tři noci neobešlo, ale pak už v pohodě. Miminko dudlík přijalo až kolem druhého měsíce, to už starší zapomněla, že ho dudala a nebrala jí ho.

Plínky jsme zahodily koncem loňského října (kolem druhých narozenin), ale už od léta jsme zkoušely nočník, záchod, střídavě s úspěchem, střídavě bez. Nakonec jsem pořídila schody k záchodku s prkýnkem a to se jí začalo líbit, takže jednoho dne po asi tisící zkoušce dne bez plen bylo v kalhotkách sucho (do té doby každý dvě hodiny v kalhotkách ucvrknuto). Na záchod si ale první dva měsíce neříkala, musela jsem ji tam každých cca 45 minut vodit, že jdeme čůrat. Teď už si říká sama.

U nás s jídlem je docela boj už dlouho, jíst spíš nechce, u jídla obvykle pouštím pohádku, abych ji zabavila - ale aspoň nelítá, sedí a občas zobne. Poslední asi měsíc jí sama - když je hlad - lžící.. Pohádku bych taky chtěla odbourat, občas to jde bez ní, občas to jde jen s ní.

Hračky ji naučil uklízet manžel - řekne uklízet, její rukou zpočatku bral hračky a dával je na místo (do krabice), pak je brala i ona a teď už uklízíme společně, jednu hračku já, druhou ona.. Občas u toho ječí, jako bych jí vraždila, ale jak jednou ustoupím, vím že je u nás zle, že si bude myslet, že jsem nedůsledná a využije toho..

Na naši holku se prostě musí tvrdě, dávám první výtku, pokud nezabere, druhou s hrozbou, že dostane na zadek, potřetí už na zadek vždycky dostane. Pokud jsem na ni mírná, fakt se mi to vždycky vymstí a nedokážu s ní pak vůbec nic Sad

Obrázek uživatele Claire77

Já si připadám jako matka tyran, doma řvu, venku řvu, dost mamin na mě kouká divně, ale bohužel nemám kliďase, kterýmu se dá vše vysvětlit a rozumně se domluvit.. Snad z toho děti jednou vyrostou, mohlo by to být dřív, než přijdeme my mámy o hlas nebo o nervy :s:

Obrázek uživatele marcy

tvrdohlavce máme taky, berana k tomu Smile ti jsou tvrdohlavostí proslulí Smile je fakt, že mě se taky jedině osvědčila důslednost a nepolevit a díky tomu jsme nedávno odbourali uspávání v kočárku (ve 22 měs) - doma mi do té doby za boha neusl, hodinu mi třeba skákal po hlavě, a jelikož bydlíme ve 4.NP bez výtahu a jsem těhu, tak to bylo opravdu moc náročné ho obléci, snést do kočáru - v tu ránu spal, vynést, vysléct spícího a zničená si akorát sednout na prdel. byly mrazy, měl angínu, tak doma prostě spát musel, s vařekou v ruce, 3.den i s ní poprve dostal (a naposledy, ale už se to nedalo) a 4.den když vyváděl, jsem zavřela dveře a usl a od té doby není problém...

Obrázek uživatele Claire77

Dokud nás něco z jejich chování nebo návyků neobtěžuje, tak to klidně dělat budeme, ale všechno má svůj čas, takže pak bereme dudlíky, přestáváme uspávat v náručí, držet za ruku, snažíme se je naučit na nočník, jelikož už nás ty plínky štvou a děti už jsou velký Smile Jsem zvědavá, kdy začnu považovat za velkou holku i tu mladší a vezmu jí dudlík, přestanu ji při usínání držet za ruku a v noci ji odmítnu brát k sobě do postele :s: Zatím ji beru jako mimino, je jí 11m, ale už teď mě štve, když lomcuje vrátkama na schodech, který tím ničí, takže už dostala jednou přes zadek a začínám na ní taky řvát NE, NESMÍŠ, NECH TOHO!! :s:

Obrázek uživatele Monina

Já si naopak nemyslím,že je chyba v tobě.Každé dítě je jiné něco se naučí rychle něco později a déle to trvá. Smile Můj syn je fakt aktivní,večer padám únavou do toho těhu......Jediné v čem je napřed tak je nočníkováni to mu opravdu jde,chodí sám bez problémů,Ale.....dudlík má,pochybuji,že by bez něj vydržel a brát mu ho nebudu,stejně by ho bral bráchovi a navíc je to jediný zklidňující prostředek,který na něj funguje.Někdy se sám nají,někdy ne a od jídla taky zdrhá,sedí totiž na normální židli,v dětské už být nechce.Když uteče,jídlo už mu nedám,má až třeba sváču.On je opravdu hubený,takže se snažím do něj něco dostat a jde to jak kdy.Jsem vycvičená od dcery,která nejedla pořádně několik let byla opravdu na hranici podvýživy,začala jíst až v 8 letech.....
O uklízení raději moc nemluvím,to nechápe vůbec,ale myslím,že má do 3 let čas.Já razím názor,že každé dítě je jiné,někdo se naučí uklízet ve dvou letech,někdo ve třech,z nočníkem jsem na syna absolutně netlačila,začal sám a posazovat ho každých 4o min v 8 měsíci bych tedy nedala.A drtit dvouleté dítě nějakými zákazy příkazy,když třeba moc nechápe co po něm chci se mi zdá nesmyslné.Pro mne je priorita šťastné a spokojené dítě a ostatní si mohou říkat co chtějí......

Obrázek uživatele marcy

Ahoj, díky ti za komentík Smile já také nejsem ten typ, co by dítě něco nutil přes mrtvoly - ale myslím si, že některé věci se bojím vyzkoušet a proto je třebas ještě neumíme... třeba zrovna jsem se zamyslela, dala malýmu židličku obyč malou, k ní přirazila takový jakoby štokrle a k obědu byla dnes teda jen pizza - vyjímečně - a malej si ochotně SÁM sedl na židličku a jedl kousky pizzy rukou - takže ono to prostě v něčem jakože jde, nebo snad půjde. Zase malej je taky drobnější, tak jsem právě dřív byla ráda, že vůbec něco snědl, tak to dopadlo takto tím odbíháním...já asi zkusím i ten dudlajz odbourat, až chlap přes noc nebude doma, aby mě nestresoval ještě on, že se nevyspí do práce, malej je právě dost citlivej, byl hodněkrát v nemocnicích, tak jsem ho dřív nechtěla stresovat ještě odebráním dudlíku a nočníkováním atd, takže to měl volnější, ale nyní, až se na to psy připravím, mu ho zkusím vzít a uvidíme, třebas jirku podceňuju a zvládne to dobře. ale je to boj, fakt Smile

Obrázek uživatele Monina

Petřík také má určité hranice,ale vím,že těm už rozumí,takže když ho potrestám za jejich překročení chápe to.On je hrozně vzteklý,když mu něco nejde,nebo mu něco zakážu to je řev....Dát na zadek u nás nefuguje,takže ho odtáhnu do pokojíčka a tam se může vztekat....docela to zabírá....Jinak dudlíka bych mu také chtěla sebrat,ale dost se toho bojím s partnerem se potřebujeme trochu vyspat,on má dost náročnou práci.

Obrázek uživatele marcy

Ano, jak píšeš, u nás jedině také zabírá vykázat ho do pokojíku, tam se hned uklidní, prostě mu nedělat diváka u toho jeho divadla...(na zadek dát - to se zabejčí ještě více)a to spaní v noci - hlavně partnerovo- to je taky to, čeho se bojím a proč to oddalujem, ale fakt už cítím nějak vnitřně, že je ted ten čas mu dudu vzít a uvidíme, třeba mimču cucák ani nedám, malej ho vzal až na 4 měs, byl hodně uřvané dítě, tak jsem byla ráda, že je o dost větší klid.

Obrázek uživatele efkas

Ahoj mamko,
nezávidím, nás to teprva čeká... Ale v těhu je to opravdu náročné, to si nedokážu představit! Já v těhu od pátého měsíce sotva chodila, strašně mě to táhlo a tlačilo na močák a shýbat se pro hračky apod. to bych nedala. Jsi statečná mamka, akorát bych mu to s hračkama vysvětlila asi nějak "radikálně", že to maminku bolí a že jí teď musí pomáhat...?

Obrázek uživatele marcy

Ahojky, jo, mě povídej, kolikrát se ohnu a hned mi tvrdne břicho, tak mě to opravdu dost zatěžuje mu ,,lítat za zadkem,, a uklízet a zase když je tady rozházených hodně hraček mě to štve, ale o to nic, horší je, že pak malej dupne na něj.auto a sklouzne se po něm na zem-takže zbytečný úrazy. no malej na mě s nějakým vysvětlováním úplně prdí, jedině možná za kokino by pomohl, ale to ho zase nechci zvykat..

Obrázek uživatele megli

Ahoj, taky nemám dokonalý dítě. Jemu 28 měsíců. Jí teda sám lžící i vidličkou už dlouho, akorát teď má období, kdy chce krmit mnou.Sedával v židličce, teď už je rozmazlenej, tak sedí v křesle nebo na židli u počítače. U našich u stolu (my doma máme prťavej stůl, věčně něčím obloženej, takže ho v podstatě nepoužíváme - špatné, já vím). Ovšem ve školce, kam chodíme hodinu týdně na zvykání sedí jako všechny děti u stolečku bez problému (ťuk, ťuk).
Na záchod (nočník jsme úplně vynechali) se naučil sám ze dne na den,někdy po novém roce. Během tří dnů i kakat a během 14 dnů i na spaní. Nejsem zastáncem vysazování po nějakých intervalech, dle mě je to blbost, protože v našem případě bych ho tam musela asi přivazovat, takhle se to naučil úplně přirozeně a sám.
Dudlík přes den nemá, nevšímá si jich,ale na spaní je závislák, jeden v puse a po jednom v každé ruce:) Nevím jak by bez dudlana spal, protože i tak se budí za noc asi stokrát (dnes přesně po dvou hodinách).
Uklízení moc nehrozí, jen občas nosí hračky zpátky do krabic,ale přiznávám bez mučení, že to tady máme od rána do večera jako překážkovou dráhu, samé hračky. Sbírat to každých půl hodiny by mě fakt nebavilo.
No a pohádky:) Teď je pomalu závislej. Pořád kouká na Mickeyho klubík, červenýho traktůrka, bořka a spol. Ještě že už se dělá lepší počasí, že můžem být víc venku.
No takže neporadím, jen tě chci podpořit, že ne každý má vzorné, dokonalé dítě.

Obrázek uživatele marcy

Ahoj, u nás taky frčí mickeyho klubík Smile já si myslím, že některé věci by důsledností u nás šly opravit, jen si musím rozhodnout priority a vytrvat. no mě se malej budí taky několikrát za noc, nejvíc neklidné spaní má od půlnoci do tří, to fakt stojí za to, takže prostě s dudlíkem otálíme, navíc v lednu byl na operaci a nechtěla jsem mu ho do té doby brát...ale vidím, že je nás tu plno s takovými nešvary, jako máme my...boj boj boj }:)

Obrázek uživatele luciekres

ty jo v pár bodech jakobys mluvila o naší malé :s: s těma hračkama taky neuklidí po sobě ani tuk, nevím jak jí to už naučit prostě ne a ne...taky pořád za den několikrát uklízím po ní bordel...na pohádky by taky furt čučela proto kouká jen dopoledne pak jí vypínám a má utrum a klidně at si řve...ono ji to pak po chvíli přejde Biggrin s dudanem sme naštestí skončili v 18 měsísích ho měla ještě na spaní, normálně jsem ho vzala a ukázala jak ho hážu jakoby z okna a říkala že dudánek sme vyhodili že je velká holka a tak se odnaučila bez něj usínat.první noc horor další noci naprosto bez problémů...s plínkama sem učila taky půlroku na nočník, až v 18měsících se podařilo..ale na noc je má stále a to asi bude mít ještě dlouho...
s jídlem máme to samý...pro sousto si dycky odběhne od něčeho,neexistuje aby u jídla seděla a to mě štve, páč ve školce bude muset že a tak evím jak jí to naučit, protože když řeknu že teda jíst nebude když nebude sedět tak dostane záchvat breku a už by dál nejedla, takže prostě jíme za běhu, fakt szuper Koulení očima jsou jí 2,5 roku.a jinak se nakrmí bez problémů sama, s tím zas problém nemáme.

Stránky

konizace - problémy

Tak jsem holky podstoupila tu konizace, asi jako kazda jsem se vnitrne obavala, ale ze to bue takoveto peklo to jsem fakt necekala....

Rýma

Zdravím. Jaké kapky do nosu užíváte v těhotenství? Děkuji za zkušenosti. 

Prima adopce

Zdravím, dostala jsem se do tizive situace, odesel od nas tatinek.. Mam uz jednu krasnou 7 letou holcicku. V lednu 13. 2020 by se mi mel...

Miminko k přímé adopci

Dobrý den. Nedávno jsem zjistila, že jsem ve 17. týdnu očekávání. Miminko si ale nemůžu a nechci nechat, protože bych ho nedokázala...

Přímá adopce - Hledáme

Zdravím, jsme s manželem státem prověření druhožadatelé- stát se vhodnými osvojiteli miminka majoritního etnika.Touto cestou bychom,...

Ahoj holky tak po 4 měsících snažení jsem měla 3 dny zpožděnou MS nevěřila sem tomu ale jsou tam 2 čárky:-) Tak k naší 1,8 roku dcerušce přibyde v listopadu miminko:-)jeeeeeee už sem myslela že to ani nevyjde.Kdy se mám objednat k dr???Děkuju

Pápá ahoj spolutěhulky, chci se zeptat na jaké vyšetření vás dr. poslal....(krevní testy a screning, zubní(2x) praktický, a jdete i na plicní?
Zdá se mi to divné, ale sestřička mě tam vážně poslala, tak mě zajímá jestli tam jdete taky.

Ahoj holky,
tak procitam clanky o nakupech a zacinam cim dal vice uvazovat o nakupech v Nemecku. Jen nevim jak je tam draho a co tam vyjde levneji a co draz? Ktery obchod ma nejlepsi ceny apod... Hranice jsou od nas 60km do prvniho vetsiho mesta. Takze jsem si rikala, ze nez se tam vypravim musim zjistit vice.

Dneska jsem se rozhodla, že vám písnu zas o mojí mámě. Sice si říkám, že máte úplně jiný starosti a vážnější, ale tak mě to štve a vždycky se tady najde někdo normální, kdo by jí taky bacil jako já :///: .

Holky, nemáte někdo zbytečný madlo ke kořárku Chicco Liteway ? Díky Smile

Ahoj holky, potřebuju nutně pomoc!

Holky, náš kluk má za měsíc ani ne 2 roky. Nevím, jestli je chyba ve mě, že ho málo motivuju nebo málo pracuju na rozvoji ... vysvětlím.

Jdu si pro dalsi radu, jak uchovat MM...malá si vytáhla ted ráno 30 ml (měla by 40-50), ale nechala jsem ji. Pak jsem asi 20ml odstříkala a zatím to mám v avent kelímku v lednici. Můžu to případně večer zamrazit, nebo jsem to měla dát do mražáku rovnou..Dala jsem to do lednice , kdyby náhodou bylo potřeba během dne dokrmit...Tak kdyby nebylo potřeba lze to tedy dát do mražáku?

Tak začínám další týden Srdce Strašně mi to utíká Ne Podle informací co jsem si našla, už je hotová většina orgánů a brouček bude už jen růst.