Trošku nepříjemná poradna...
10.9. jsem šla podruhé do poradny a poprvé jsem se divila, jak doktorka dokáže mít špatnou náladu a vylít si to na pacientku.
Když jsem u ní byla minule, ptala jsem se, kdy můžu přinést manžela na ultrazvuk. Řekla mi, že jsem ho mohla vzít hned a že ho mám vzít příště. Tak jsem ho tentokrát vzala s sebou a divila jsem se, jakou jsem málem dostala přednášku, že mi dneska ultrazvuk dělat nebude a že ho uděláme až za dva týdny. Nakonec tedy ultrazvuk udělala, dala patřičně najevo, že tentokrát ho neměla v plánu, ale jak viděla miminko, tak se už usmála a chválila, jak vypadá pěkně, tak mě to trošku uklidnilo, ale jakobych z ní malinko dostala strach. Měla ještě pár narážek na různý věci okolo vyšetření a tak, ale byla jsem ticho, protože jsem ten den chtěla napsat nemocenskou.
I když jsme se domlouvali na nemocenské již minule, říkala mi, ať si vyberu dovolenou, tak jsem to udělala, zaučila jsem novou holčinu místo sebe, a když jsem to říkala tentokrát doktorce, tak jsem se málem bála, že mi nemocenskou nenapíše. Že prý zaměstnavatel má povinnost mě převést na jinou práci a že ona není povinna mi tu nemocenskou napsat. Nakonec ji napsala, dala mi čtyři hodiny vycházek, že prý více dát nemůže (mezitím jsem si poslechla, kolik holek to nedodržuje a že ji pořád nebaví zvedat telefon a zpovídat se z toho, jaktože ty holky vycházky neplnijou), a pozvala mě za čtrnáct dní na triple test.
Avšak tím, že jsem se s ní začala bavit o tom triple testu, že z toho mám strach, jakoby to už nevydržela a řekla mi, že měla dneska pacientku, která měla negativní triple test a dneska ve 22. týdnu zjistili, že má vážnou vývojovou vadu a musejí dát miminko pryč. Tím jsem pochopila, proč se tak chovala a trošinku jsem ji vevnitř v duši omluvila.
Díky tomu, co mi řekla, jsem se ale rozhodla ten triple test nebrat nijak vážně, sama doktorka říkala, že stejně to, co se objeví v triple testu, je hodně zkreslené a to důležité a správné se každý dozví až kolem toho 20. týdne. Tak si počkám ještě 5 týdnů a snad se dozvím, že je všechno v pořádku...
Každopádně tentokrát jsem měla snad nejmenší obavu z poradny, přibrala jsem celkově od začátku těhotenství 4 kila, s čímž jsem i počítala, miminko bylo v pořádku, a hlavně - jak jsem měla na začátku nízko dělohu, tak se teď hezky spravila a je tam, kde má být.
K doktorce jdu opět 4.10. a musím říct, že už vůbec nemám strach z toho, že zase bude mít špatnou náladu. Každý máme semtam svůj "den blbec" a zvlášť, když se stane něco, co člověka mrzí, to se potom těžko přetvařuje, jakože se nic neděje...