Trochu nostalgie před prvním rokem naší Anetky.....

Holky, tak to na mě dopadá čím dál víc a nevím, jestli je to normální, nebo jsem prostě cíťa.... V sobotu oslavíme 1.roček naší Anetinky a já když si to představím, tak je mi nějak smutno, že ta naše malá cácorka, už je prostě malinká slečna, že už nikdy nevrátím zpět ty časy miminečka, že je za námi prostě jedna etapa a čekají nás další.... Já vím, že každé období našich prcků je něčím úžasné, ale je mi smutno, že to tak rychle uteklo! Vždyť před rokem jsem tu seděla s pupkem a teď mi na klíně sedí moje štěstí Anetka! Zrovna včera jsem tvořila růžičky na dortík, který budu dělat a musím říct, že tak dobře mi to snad ještě nešlo! Prostě jsem je dělala z velké lásky! Dárečky už máme pokoupené, ještě doladíme výzdobu a už se moc těším na rozzářené úsměvy Anetky......