trápení

Ahoj, já si myslim, že by bylo nejlepší si sednout a promluvit. Třeba ho něco trápí a neví jak ti to říct.
Já jsem teď ve 22 tt a s přítelem ještě nebydlím. Bydlim u rodičů a přítel za mnou jezdí. Taky byl takovej všelijakej, podrážděnej, nervózní...Nakonec z něj vypadlo, že si dáváva za vinu že ještě nemáme hotový společný bydlení, že budeme rodina a vlastně spolu skoro nejsme. A za další, já bych se vdávala a čekala jsem, že se o vánocích "vyjádří" a ono ne a zase byl takovej divnej. Když jsme si sedli, tak mi řekl, že mě miluje, že si chce být pořád se mnou, ale na svatbu prostě ještě nemá (ani ne před rokem mu zemřel náhle tatínek). A já to chápu.
Tím chci říct, že někdy chlapi prostě nemluví o tom co a jak cítí a na nás asi je, že to máme vytušit, nebo co? Já myslim, že i ve tvým případě, tam NĚCO" takovýho bude.
A ten pejsek...no já nevim. My máme dva pudlíky a ti spí v posteli (u rodičů), ale jakmile skočej na mojí postel, tak letěj! A jsou to naši mazlíčci. Držim ti palce ať se to co nejdřív vyřeší. paA.

Ahoj

jsem taky těhotná a máme doma dva pejsky MOpse, což je obdobná rasa.
Tento problém jsme s přítelem řešil jako první, když jsem se ozvěděla, že jsem těhotná. Kluk má dvanáct a v životě nespal na zemi a malou holčičku jsme si pořídili. když jsme přišli o první miminko. Nahradila nám tu hroznou ztrátu a je to naše holčička. Jak říkají ostatní maminky je to o kompromisu. Miminko bude spát s náma v ložniici, ale ve své postýlce, kterou budu mít u postele. Miminka stejně nemají v posteli co dělat. Zvyšuje to riziko syndromu náhlého úmrtí a když si budu chtít s miminkem lehnout do postele, tak půjdu do dětského pokojíčku, kde pejsci nebudou mít přístup. Vždy se to dá nějak udělat, aby byli všichni spokojení. Jen to chce domluvit se ze všemi zúčatněnými.

Určitě zas bude dobře možná mu je i nepříjemné že nemůžete bydlet sami bez rodičů .S tím psem ,hold mě by ani nevadil pes doma jak v té posteli ,už kvůli hygieně, i když je to mazel tak všeho moc škodí určitě si budeš chtít brát i miminko do postele a co když se mu pak do pusinky vloudí nějaký ten chlup nedej bože si ho pejsek splete s dekou a lehne si na něj a myslím si že je pak jedno jestli je to malý či velký pes prostě souhlasím s přítelem pes do postele ne.A to že teď spolu moc nespíte tak to se určitě brzy obrátí neboj až se mimi narodí bude i on na měko.A za maličkosti ,které teď řešíte muž neodchází neboj.Tak přeji hodně štěstíčka a rodinného klidečku :one:

Ahoj, tak co čtu tak tady budu asi jediná která napíše toto: pejska bych v posteli nesnesla taky. Pokud je to malej pejsek ať spí v pelíšku (proto se pelíšky prodávaj), pokud je to velkej pes, tak ať spí na chodbě nebo venku v boudě. Chápu že ho máte jako mazlíka, ale pořád je to zvíře..To že přítel řekl že od tebe odejde je od něj ošklivé-zrovna když jsi těhotná, ale asi je z toho opravdu nešťastněj. Je možné že ke psům nemá takovej vřelej vztah jako ty. Brzy budete mít mimčo a pokud se společně nedokážete dohodnout na tomhle problému-pokud ty nedokážeš pochopit jeho pocity tak to asi nemá velkou budoucnost...
Zkus udělat kompromis že pes bude spát s váma v ložnici, ale bude mít vlastní pelíšek...otázka je, zda to ten pes přijme..

to je zajímavé, on ti říká, že ho nemáš ráda? Holka, tak k tomu se postav, udělej prima večeři a pejska někam zavři, když mu tolik vadí, provděpodobně je to pejsek mamky, ne? Asi byneměl spát s vámi v posteli, když si to přítel nepřeje...možná má taky depku z toho, že je furt v práci, to nikoho nebaví..

a ci je ten pes? Tvuj nebo tve mamky? A co je to za rasa? My mame boxerku, taky se dere do postele, ale je uz to tele velike a umi se pekelne roztohovat , takze ji horko tezko ucime spat na jinem miste. Manzel taky tvrdi, ze pes patri na zahradu, ale pak si jednoho dne blokl zada, lezel na brichu jak lazar, nemohl se vubec pohnout a ta nase boxerka toho vyuzila a lehla si k nemu (asi vedela, ze ji nemuze vyhodit) a hlavu si polozila na jeho krize a hrala mu je. Manzelovi to evidente pomohlo od bolesti a od te doby jsou kamaradi. :-) Podle toho, co jsi napsala si myslim, ze pritel toho vaseho pejska neznal od stenatka, ze? Neda se to vyresit tak, ze by spal u tve maminky (samozrejme myslim psa)? Nebo ho proste v byte nesnese vubec? Nemel by byt rad, ze mate kde bydlet a nemusite vyhazovat velke prachy za podnejem? A neboj, hadky jsou v kazdem vztahu, jestli te ma rad, tak tebe ani prcka kvuli pejskovi neopusti.

Myslím,že to s pejskem až tak nesouvisí,myslím,že věděl už na začátku,že tam pes je a když nic nenamítal,nemůže namítat nic ani teď,spíš neví,co říct,na co se vymluvit...Oni totiž ne jen těhulky ale i tatínkové jsou dost postupujícím těhotenství napnutí,nervozní,covají se jinak,prostě se srovnávaj s tím,že tu nejsou jen oni,ale i další tvoreček a to momentálně dost důležitej...je to vážně velká změna.Samozřejmě to záleží,jaký sám je,jakou má povahu,jak je silný a tak...neboj se,vydrž to,popovídejte si v klidu,nenaléhej na něj a určiě ne žádné hádky,miminko to vnímá,ať není ve stresu ještě ono.Když můj přítel na mě vyjede a to stojí za to,protože má 196cm a váží 155kg,takže je to o strach,umí pěkně řvát, odcházím,nehádám se,zamknu se v pokoji a jsem tam i hodinu...rozdýchám to a je klid,ale kdyby měl sáhnout na psa,půjde on a ne pes,on by si to rychle rozmyslel..Taky má občas přítel řeči,že jsem protivná,že mi je pořád blbě,že se k němu nemám,že to a ono..nic na to neříkám,vylítla bych a rozkopala bych ho,přála bych mu aby mu celý den bylo,jako mě...ale snažím se být vážně v klidu...A pejsek? Miluji psi a nikdy bych se psa nevzdala...

ahojky, tak snad to neni takovej ....., aby od tebe odešel, ne? Hádky jsou normální, akorát že my si to víc bereme, kort v těhu. Zkus to vydržet, až se mimčo narodí, bude se určitě chovat líp.
A jinak, náš pes spí taky v posteli, ani bych si to nedovedla jinak představit. Teď spí teda s manžou v obýváku, aspoň nemám chlupy v posteli, ale pokud mu vadí jen to, že si myslí, že pes patří na dvůr, tak to bych se nenechala. Když nemá pádnej důvod, tak má smůlu. Já jsem zase taková, že bych radši poslala pryč svoji polovičku než pejska.