ten nahoře nás nemá rád

Ahojky,často na tebe a tvou rodinu myslím... :h: vydrž,to dobré brzo přijde...a květen přinese sluníčko a lepší náladu :€s€: :a:

Holky díky za podporu

koukám, také nemáš život lehký, ale ono se to v dobré obrátí
říká se, že nás špatné hodí na samé dno, abychom si uvědomili, jak špatně žijeme, pak se odrazíme a prožijeme štěstí
moc na tebe a děti myslím, je to hrozné
letošní rok je vůbec celý vzhůru nohama
u nás kluk začal na nový rok akutním slepákem, pak všichni děsnou chřipku, teď já operaci varixů...také čekám, co bude dál, protože ta 13...
až přijde to správné jaro, tak se to zlomí! věř tomu a drž se holka, nemáš to vůbec jednoduché :a:

Je těžké psát slova útěchy někomu, kdo zažívá takovéhle rány osudu.. Ale věř, že zase bude líp. Kdyby tak šlo ti poslat kousek síly a štěstí. :h: Nedovedu si představit, jakou bolest a smutek prožíváš.. Přeji Ti už jen to dobré, aby jsi byla s holkama už jen a jen šťastná. Hodně sil a pevné zdraví :a: :a:

útěchy jsou zbytečná, jen čas může bolest zmenšit, i když asi nikdy ne vyléčit. :( A s tou malou - cukrovka je sice nemoc, ale není to nemoc, na kterou se umírá, i když chápu, že to teď nejde, tak se to zkus brát z téhle lepší stránky. Malá s ní může žít plnohodnotný život, jen se bude muset trochu víc hlídat, ale jinak úplně v pohodě. :) Ale jako matku Tě dokážu pochopit, mě umřela loni babička na selhání ledvin, úplně jsem se z toho složila, a nás s malou měsíc na to hnali do nemocnice se zánětem ledvin, prožila jsem si děsné chvíle, zkoumali, zda nemá dědičnou vadu ve spojení se smrtí babičky, a já se jen a jen klepala. Ironie osudu, tak nějak se tomu říká? A nebo moje máma, když mi zjistili, že jsem vážně nemocná, ta se sesypala úplně, a přitom opět lze říct - zaplaťbůh, že jsem "jen" takhle nemocná, píchám si injekce a žiju, mohla jsem mít děti, a mohu zemřít klidně ve 100 letech úplně "zdravá". Asi jako Tvá dcerka. :) U vás bude zase dobře, ale potřebujete čas. Drž se, beruško, bude líp. :k:

Bude líp, uvidíš. To špatné jsi si určitě vybrala.
A pokud tu cukrovku nebudeš dcerce předkládat jako tragédii, tak to pro ni žádná tragedie nebude, dnes už to tak strašné omezení není. Jdi si aspoň vyřídit příspěvek na ošetřování, švagrová to také měla, aspoň z toho zaplatíš testovací proužky a tak.
Držím palce, ať jde vše dobře.

Je mi to hrozně moc líto. Kéž bys už měla všechnu smůlu vybranou a žila jsi s holkama už jen spokojený a časem snad zase i veselý život. Posílám moc a moc sil a moc na tebe myslím :k:

Vím, že asi všechna slova jsou zbytečná, ale věř, že bude líp, možná teď to tak nevypadá, ale vše co se nám děje má v našem životě nějaký skrytý význam a já ti z celého srdce přeji, aby jsi znova našla to světlo na konci tunelu a tvé holčičce přejí ať je silná a ať má silnou maminku, máš nádherné děti :€s€:

Ahoj,cukrovka mohla vzniknout z přemíry stresu. Život je krutý, ale vše se děje kvůli něčemu ... Bude líp, i když je to dlouhodobá záležitost... :k:

osud je někdy moc krutý, takové 2 rány po sobě ... té cukrovky v dnešní době hrozně přibývá, neteř ji má diagnostikovanou asi měsíc, je jí sice 9 let, takže glykémky i inzulín už si píchá sama, ale není zase tak velká aby ji mohli nechat někde samotnou, často mívá odpoledne hypoglykémie ... vidím ale na ní i na rodičích, že i za tak krátkou dobu se s tím docela dobře sžili, věřím že i pro vás se stane tato nemoc součástí života, že za nějakou dobu vám to ai nepřijde, i když je to hrozné omezení na celý život ... u neteře ted ještě navíc řeší, jestli nemá celialii, vyšly jí hodně vysoké protilátky :( pořád něco ... ještě že máš ty starší holky určitě ti budou velkou oporou i pomocí, držím pěsti ať vše dobře zvládáte :k:

To je mi strašně líto! Přeju, ať to všechno zvládnete. Určitě ale už máte neštěstí vybráno do konce života! :k:

Držím palce, aby se vše v lepší obrátilo :k: Můj nevlastní brácha má od dětství taky cukrovku, píchá si inzulin a žije život jako každý jiný, tak neboj :k: :€s€:

To je mi moc líto :( Neumím si představit že by jsme přišli o milovaného tatínka.Malá se narodila 9.2 2013 a já jsem moc šťastná že jsme konečně opravdová rodina.I když vím jaké to je cítit takovou bolest.Držte se,máte krásné holky a ty vám všechno vynahradí...i když ta bolest nikdy neustane,léty se zmenší...Teď je to hodně čerstvé :(
Přeju Vám moc moc moc sil !!!