taky máte pocit, že se zblázníte? :)
Ahoj holky, taky máte pocit, že to vaše dítě je vysoko nad váma a dělá si z vás srandu? :n:
Já mám tenhle pocit asi měsíc. Mathiasovi je 17 měsíců, já nevím, jestli je v období vzdoru nebo co to s ním mlátí, ale někdy je to fakt na palici. Nejde to po dobrým, ani když dostane na zadek. Na ulici jde většinou opačným směrem než jdu já, když řeknu, že teda jdu sama, tak mi ještě zamává a letí pryč. Tak chvilku počkám, samozřejmě pro něj pak letím, a on se směje, že vyhrál. Odmítá jíst jídlo, kde jsou kousky, taky odmítá domácí, chce jen skleničky. Klidně bude o hladu. Sní toho dost málo, váží necelých 10 kg. Když jí, tak u toho musí dělat blbosti, celkově mi připadne, že se neumí na nic soustředit. A aby třeba zkoušel sám lžičku, to vůbec.
V posledním měsíci začal mlátit na hřišti děti, tak mu vždycky řeknu, že to se nedělá a že jestli se neumí mezi dětma chovat, tak si s nima nemůže hrát. Jdeme na lavičku, tam scéna, za chvilku klid a může si hrát. Začal odmítat půjčovat věci.
Já jsem teda nejsem žádný kliďas, ale tohle už mě fakt zmáhá. Občas mám pocit, že všechny děti umí víc než on a z toho pramení pocit, že nejsem schopná ho nic naučit.
Máte to taky některá tak? :dance:
náš malej se začal v osmi měsících ksichtit úplně jak kdyby říkal "mámo mám tě na háku". Kolem roka a čtvrt byl naprosto k nezadržení, hlavně při procházkách venku. Odmítal jezdit v kočáře, pořád chtěl někam chodit po svých, nevydržel pět minut na jednom místě. Všechny ostatní maminky si se svými dětmi sedly na lavičku k pískovišti a povídaly si, já musela být pořád ve střehu, protože co dvě minuty synek z pískoviště utíkal k brance, tam mi zamával a s úsměvem od ucha k uchu si to hnal k průlezce pro velké děti (je na svůj věk poněkud přerostlý, takže vysvětlit mu, že je ještě malej na to, aby lezl někam, kam ostatní děti jeho věku nevylezou, ale on v pohodě vyleze, bylo naprosto nemožné). Po druhých narozeninách se to docela výrazně zlepšilo. Ale pocitem, že ho nic nenaučím, trpím taky, on se totiž nenechá naučit nic, co ho zrovna nezajímá
In reply to náš malej se začal v osmi by ha.nka
Hani, děkuju, aspoň mám pocit, že v tom nejsem sama :) jsou chvíle, kdy je úplně v pohodě a pak tyhle. Ale to tak má asi každý :) jen jsem to prostě potřebovala někam napsat
In reply to Ahoj, Mates za ruku nechodí, by mamina Petruna
Zadny vysvetlovani. Porad bych opakovala ne, to se nesmi, kdyz by to delal porad, tak bych ho capla, vzala od deti, odlakala bych pozornost k necemu jinymu, protoze on nepochopi, ze to ze jdete pryc, je dusledek toho, ze bije deti, fakt je na to prtous.
A to ze nechce chodit za ruku bych resila kocarem. Jeste je malej. Kuba taky v tomhle veku za ruku moc chodit nechtel a lital, kam jsem nechtela. Tak holt sedel v kocaru a vypoustela jsem ho jen na hristi nebo na nejakym bezpecnym miste. Aja naopak za ruku chodit chce. Jsou v tomhle fakt uplne jiny.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
