tak už budu u konce

Zdravím Vás holky, hlavně Vás co jste už také u konce jako já. V pátek ráno nastupuji do porodky na plánovaného císaře. Trošku mě chytaj sentimenty jak to strašně uteklo, třičtvrtě roku a v bříšku mám tříkilové miminko, to je jak zázrak. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že se třikrát vyspím a budu ho držet v náručí. Ani si už nedokážu představit až nebudu mít to bříško a uvidim si tam dolu :s: . Už ani nemám obavy, z císaře, z kojení, z komplikací, aby bylo mimi zdravé jen se na něj strašně těším na uzlíčka až ho pohladím, uvidím poprvé jak vypadá, uslyším jak pláče. Jsem z toho celá na měko :c:
jak to prožíváte vy, poslední dny s bříškem??