Tak se začínám pěkně bát..
Od zítřka za týden mám termín porodu. A před dvěma dny jsem se z ničeho nic začala bát. Doted jsem byla uplne v pohodě, ale najednou prostě mi ten divnej strach sedl na rameno a furt si tam dřepí. A nejhorší je, když se mě manžel zeptá: A čeho se bojíš? A já v tu chvíli cejtim totální zmatek. Bojim se nejvíc, že zpanikařím nebo budu hysterická. A tím to vsechno jen zhorším. že prostě nezachovám klid. A taky se bojim o malýho. A taky mám najednou divnej pocit, že vlastně já porodím uplně nového člověka..že mi to jako hlava nebere, že to je vůbec možný...A do toho se samozře´jmě moc na malýho těším...ale zvládnu to pak s ním? prostě nevím, jestli mi někdo rozumíte, já doufám, že jo...už si připadám jako cvok..
In reply to Ahoj MARTAS, já mám by sarah.27
Já taky brečim!! Rikam si, že to musi skončit, jinak se asi zbláznim...ale mas pravdu, pak to možná bude ještě vetčí hukot než ted! Kdyby alepson clovek vedel, kdy to přijde....No mě se dneska zdálo celou noc o tom, že sleduju jak se mi nafukuje a vyfukuje břicho.. :O Ale stejne nakonec porodime..Vcera jsem si snažila vybavit situace, který jsme v životě zvládla a co mi jde...prostě mi hráááááááábééééé :s: :s: :s: ://: :///: :§) :§) :§) :§) :§)
Myslím, že to tak prožíváme všechny. Já se taky bojím. Popsala jsi můj strach naprosto přesně, tak to budu moci přetlumočit manželovi. Taky se mě na to ptá. Snaží se mě uklidnit. Jenže dokud tu to miminko nebude, tak se člověk asi neuklidní. Porod je přirozená záležitost a jeho přirozený průběh tě sám povede tam kam potřebuje, aniž bys to mohla nějak ovlivnit, nebo zkazit. Jediný kdo to může zkazit jsou doktoři (podle mého názoru). Ale tělo si samo umí poradit se všemi situacemi. Pudy se pak dostaví sami ;) Držím ti pěstičky!!!
In reply to Nejsi cvok by Meg
No to je to, co bych si přála: Nemyslet, jen se nechat tím vést a neřešit a nepanikařit. prostě věřit sama sobě a soustředit se. V klidu. Já vím, zvládly to vsechny ženský..Koukam, že jsi z Irska...taky jsme tam byli asi čtyři měsíce, bydleli jsme v Corku...a pak cestovali po Irsku. Odkud seš ty?
In reply to No to je to, co bych si by MARTAS
nedaleko od Corku, bydlíme v Limericku. Humus, tady jste se snad ani nezastavili, co? Není tu co vidět. Ale porodnice je tu dobrá a to je teď tak asi jediné, co mě zajímá :D A jak se ti v Irsku líbilo? Cork je nádherné město! Miluju tamní kavárny. Je to krásná romantika.
:) V Limericku jsme nebyli. Ale máš pravdu, cork je super! My jsme bydleli teda osm kiláku od corku, v blarney. A na kole jezdili do corku do práce. Já jsem byla z irska uplně hotová a manžel taky!! Ten tam chtěl zustat. Strasně mě tam bavilo cestovat. Jezdili jsme tam stopem a pak jsme dojeli až do Galway a taky na aransky ostrovy...bylo to super. Hrozně moc na irsko vzpomínáme a určitě tam jeste chceme...Předtím jsme projeli celou itálii, ale irsko nás bavilo víc...Ono záleží na jakou práci tam natrefiš, my jsme delali v podstatě jen pomocné práce v jednom B and B a to docela šlo....jak dlouho už tam jste?
určitě to všechno v pohodě zvládneš to jak se bojíš teď je úplně normální,to se bojí asi každá a všechny to nakonec zvladnout musí!!Jojo máš pravdu,je to zvláštní porodit nový život,nového človíčka,já porodila už dva a je to nádhera,i když někdy pěkné nervy!!Ale když se pak na tebe to dítě nádherně usměje tak máš po vzteku a myslíš jen na to krásné!Uvidíš,že za chvili po porodu si řekneš a čeho jsem se vlastně bala??????????Jsi šikulka a zvládneš to na jedničku s hvězdičkou!!!!
In reply to neboj se!!!!!!!!!!!!!! by lucik79
Ja vím, že pak budu jen sedet a fascinovaně civět na malýho a neodtrhnu od nej oči...Prostě mi to přijde jako takovej zázrak, že to vubec nechápu. Nebylo nic a najednou tu bude on! Chci bejt pro něj statečná...ale asi se bojim, že selžu, víš? že to tou panikou pokazim a jeste mu tu cestu na svět pekně zkomplikuju...Ale umím si představit, že pak si řeknu: čeho ses bála...Ted jsou moje pocity asi jako před velkou cestou...prostě cestovní horčeka..a nejhorší na tom je, že nevím, kdy na tu cestu vlastně vyrazíme...zítra? Za týden? Za deset dnů? }:)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj MARTAS, já mám termín ve čtvrtek 14.2. nějak to zatím navenek beru v klidu, ale obavy mám úplně stejné jako ty, jen o tom moc nemluvím, spíš jenom brečím a brečím, mám tak rozhozenou psychiku, že si připadám, že mě snad hned z porodnice musí odvést na psychárnu. Je to všechno dohormady, pročítala jsem si knížky a časopisy a ve všech se o tom mluví, není to nic neobvyklého a počkej na šestinedělí, to bývá prý ještě horší ://: , tak to mě asi už klepne, když teď takhle vyvádím. Dnes se mi zdál sen o miminku, ve snu jsme zaspala porod, ani jsem nevěděla jestli mám kluka nebo holku, natož kolik váží a měří, jen jsem kojila, přebalovala a koupala a ve finále jsem ji(nakonec to byla holčička) někde věčně zapomínala a podle pláče ji pořád hledala, no není to na bednu :00:. takový sny jsem měla před těhu, celý těhotenství se mi to nezdálo až zase teď, že by náznak toho že to zvládnu a nemám se čeho bát?!... :///: