Smutný víkend
Ahojky holčiny, po pár dnech jsem se sem opět přišla rozptýlit. Manžílek je v práci, takže do večera je počítač v mé moci. I když nálada není. V sobotu mi umřel táta, rok a půl bojoval s nádorem na mozku. Je mi z toho úzko, i když poslední 3 týdny se hodně trápil, byl na přístrojích, takže to pro něj bylo vysvobození. Ještě jsem mu stihla říct, že bude dvojnásobný děda, než upadl do bezvědomí.
A aby toho stresu pro mě nebylo málo, tak jsem dneska ráno začala krvácet, sice slabě, ale vylekalo mě to. Tak jsem se hned sbalila a šupajdila k dr. Udělal mi utz a díkyboju je vše ok. Červíček předváděl úžasné pohybové kreace a chvílema to vypadalo že nám mává. Dr říkal, že to krvácení nejspíš způsobil ten stres, protože co se týče červíčka tak je vše jak má být. Alespoň tohle mě trochu rozradostnilo.
Ahoj, moc mě mrzí, že ti odešel táta :\/: . Hlavně se snaž být psychicky v pohodě, vím je to těžké, ale jde tu o miminko. Kamarádce odjel v únoru do Afganistanu manžel a ona zůstala doma sama s malým synkem a těhotná. Psychicky to taky nesla špatně a začala špinit. Taky jí doktor řekl, že je to psychického původu. Držím palce, ať to zvládneš. :a:
Ahojky. S tím tatínkem mi to strašně moc mrzí. Je hrozný se dívat jak naši nejbližší trpí. :r: Určitě už je tatínkovi líp a bude vás hlídat z nebe a dávat na vás pozor. odpočívej a nepřepínej se. Hlavně, že je mimísek v pořádku. To je možný, že je to z toho stresu. Mysli na malinký a snaž se nemyslet na to ošklivý. Pozdravuj :cc): v bříšku :a:
In reply to Ahojky. S tím tatínkem mi by Magdík.H
Díky,
já byla smířená s tím, že prostě už není naděje na zlepšení a vlastně jsme 2 týdny čekali kdy nastane ten smutný okamžik. Ale i přesto mě to vzalo. Naštěstí na nějaké depky a pláč nemám díky dcerce čas.
In reply to Díky, já byla smířená s by Pavlinek
To je fajn, že máš doma takový sluníčko. Koukám na fotečku, to je ona, viď. Takový krásný smíšek :c:
Ahoj,to je mi moc líto,je to smutné! :§) Už kvůli mimču se drž a buď silná!Hlavně ať jste zdraví a jak se říká,čas léčí.Tak pohlaď bříško a usměj se na něj,papa :°:
In reply to Ahoj,to je mi moc líto,je by chocolad
Děkuju,
teď už je mi o něco lépe.
To je smutný. Drž se! A.
In reply to To je smutný. Drž se! A. by Alča7
Díky, kvůli mimiska se držím.
In reply to Díky, kvůli mimiska se by Pavlinek
Ta rošťanda v ikonce je tvoje dcera? Je strašně roztomilá.
In reply to Ta rošťanda v ikonce je by Alča7
Ano, to je moje Eliška, je ji 3,5 a je to malé šídlo.
Ahojky, vím, jak ti je, něco podobného teď prožívám s babičkou,je po těžké operaci srdce a po operaci upadla do komatu, takže teď jen čekáme co bude dál.Musíš být teď hodně silná, mimísek tě potřebuje ;-)
In reply to Ahojky, vím, jak ti je, by jujunka
Ahoj,
já se snažím, vím že teď hlavně musím myslet na mimíska. Táta by určitě nechtěl, aby se jeho vnoučeti byť nenarozenému něco stalo.
Doufám že ti to s babičkou dobře dopadne. Je smutné, když člověk vidí jak se trápí lidé, které má rád. Držím palečky, ať tvoje trápení má šťastný konec.
In reply to Ahoj, já se snažím, vím by Pavlinek
Děkuju, také bych si to moc přála. Ale zatím se opravdu neví jak všechno dopadne.Byla na CT, má nález na mozku, dr. se diví, že vůbec přežila, teď bude záležet na tom jak se bude všechno vyvíjet. Doporučili nám bazální stimulaci.Problém je v tom, že babička je z Havl.Brodu, já z Prahy a teta (její dcera) z Pardubic, takže to všichni máme do nemocnice daleko.Všechno je teď na dědovi, kterej to moc dobře nenese, říkáme mu, že musí být silnej a nesmí se teď litovat, ale mně přijde, že ty chlapi jsou hrozný sobecký bábovky :-(.
Tvůj tatínek by určitě nechtěl, aby se něco zanedbalo, tak se snaž myslet jen na mimíska. Vím, že je to hrozné, ale pro tatínka je určitě toto vysvobození od bolesti a trápení.
In reply to Děkuju, také bych si to by jujunka
My teď máme hlavně strach o dědečka (tátu mého táty), on sice nemá ve zvyku vyšilovat, ale je mu 84 a táta byl jeho nejmladší syn, bylo mu 51. A není nic horšího než když rodič přežije své dítě. Ale taťkovi se opravdu moc ulevilo a my bychom vlastně měli být rádi že už se netrápí.
Ještě mám sice hrůzu z pohřbu, ale kvůli mimiska se to pokusím zvládnout bez nervů.
Nejhorší je to, když doktoři řeknou že se uvidí a člověk jen musí čekat, co se bude dít. Hlavní je nepřestat doufat a věřít, že se vše v dobré obrátí.
In reply to My teď máme hlavně strach by Pavlinek
Jojo, to znám, my teď taky musíme jen čekat a čekat.
In reply to Ahoj, já se snažím, vím by Pavlinek
Děkuju, také bych si to moc přála. Ale zatím se opravdu neví jak všechno dopadne.Byla na CT, má nález na mozku, dr. se diví, že vůbec přežila, teď bude záležet na tom jak se bude všechno vyvíjet. Doporučili nám bazální stimulaci.Problém je v tom, že babička je z Havl.Brodu, já z Prahy a teta (její dcera) z Pardubic, takže to všichni máme do nemocnice daleko.Všechno je teď na dědovi, kterej to moc dobře nenese, říkáme mu, že musí být silnej a nesmí se teď litovat, ale mně přijde, že ty chlapi jsou hrozný sobecký bábovky :-(.
Tvůj tatínek by určitě nechtěl, aby se něco zanedbalo, tak se snaž myslet jen na mimíska. Vím, že je to hrozné, ale pro tatínka je určitě toto vysvobození od bolesti a trápení.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky,
moc Vám všem děkuju. Teď jsem tu skoro týden nebyla, ale neměla jsem náladu. Ve čtvrtek měl táta pohřeb, takže jsem z toho byla docela nervák, ale zvládla jsem to v poho a teď už konečně všechen stres a nervozita opadly. Srdíčko ještě bolí, ale už jsem klidná.