Separační úzkost po odloučení, kdy se vrátí do normálu?

Jéjda, to může trvat dlouho. Ona musí zjistit, že když odcházíš, tak se vždy vrátíš. Po pár dnech se to může trošku zlepšit, až nabyde zase jistotu, že tě má doma. Ale jestli pláče, když odcházíš nebo se ji ztratíš z očí, tak to může trvat. Hlavně je důležité říkat maminka se za chvíli vrátí. Taky záleží na dítěti. Asi si tě bude hlídat dlouho. Pokud nikam bez ní nechodíš, tak to bude na delší dobu. Fakt záleží na situaci a dítěti.
Já tohle zažila poprvé, když jsme byli v září u mých rodičů. Normálně jde malá skoro s každým, ale jak jsme dorazili k nim, tak ji nebylo nějak dobře a začala se na mě věšet a měla strach ze všech. Brácha se na ni jen podíval a ona začala řvát a úplně se zajíkat. On z toho byl úplně nešťastný a já taky, páč jsem tohle nezažila. No a trápilo mě to hodně, protože jsme měli s manžou naplánovaný výlet s tím, že ji necháme u babi a dědy ať si ji taky užijou. Ona se nechá rychle rozptýlit a když má zábavu, tak si na mamku ani nevzpomene nebo vzpomene, ale hned myšlenku zapudí. Dopadlo to vše dobře a ani újmu žádnou neměla. Pár prvních dní, když se jí něco nelíbilo, tak mě chodila ke dveřím a volala mami a ke konci týdne už ni. Taky chodí do školičky na několik rán v týdnu a nejdřív neplakala, páč to bylo nové a poté začala u předávání, no a teď si tak zvykla a ví, že pro ni mamka příjde, tak by tam chodila pořád. Asi ti nijak neporadím. Chce to čas a trpělivost a přehršle lásky pro malou. Sem tam odejít, když je třeba manžel doma. Stačí do sklepa na pět minut a vrátit se a po čase intervaly prodlužovat. A i když malá brečí, překousnout to. Ona uvidí, že se vrátíš domů a po čase to pro ni bude normální. Snad. :)