Samuel a teď už všichni svatí při mně :D

Ano je to tak, nakonec jsem si zvykla a náš druhý syn je Samuel. Těhu jsem zvládla až do 37 tt s tím naším tygříkem, teď už 16 ti měsíčním. Déle se Samovi asi nechtělo u mamky zůstat. Ráno 27.7. se Viktor dosr.. až za ušiska několikrát po sobě a tak, páč měl divnej průjem už dva dny, jsem s ním mazala k našemu doktorovi i když už jsem tušila že se něco děje a chystá :00: Zvládli jsme to oba a doma se nic nedělo, až ve čtyři hodiny a to rovnou kontrakce po šesti minutách. Žhavila jsem drát a volala mámě a manželovi. První přiběhla máma a hned jak na mně koukla jsem dostala sprdunk. Pořád jsem byla přesvědčená, že jsou to poslíčci :s: Jo prd velebnosti, kontrakce se zkracovaly pěkně rychle a byly čím dál víc výživnější. Šup šup máma volala sanitku a ti u nás byli snad během pěti minut i s chlapem v závěsu. Viktor mezi tím neměl nic jiného na práci, než mně nalít do telefonu vodu. Kde ji vzal netuším, ale foun odrovnal a výborně se bavil.Než jsem se otočila už jsem byla v porodce, kde na mně hned hupsly s vyšetřením, monitorem a utz a nevím co ještě. Moc jsem nepřemýšlela :s: Povídám doktorovi že jsem rok a něco po císaři, tak ať moc neblbnou. Hned po mně chtěl vědět proč se dělal císař a bůhví co ještě. No dozvěděl se jen to, že si to má přečíst, páč kartu u nich mám z prvního porodu ;) Začal študovat a hned další utz zda není mimčo opět na mámu velké a verdikt byl...neee maminko není na Vás mimčo moc velké.... Budeme rodit normálně...hmm meteleskum bleskum a byla jsem na porodním boxu a kolem mně dvě PA, jedna študentka, dva doktoři a třetí kdosi co furt něco nosil. Kontrakce snad po dvou minutách a přiběhla s vozíkem doktorka z ára a píchla mně epidurál. To byla teda rychlost a mně se neskutečně ulevilo. Bylo kolem šesté hodiny odpo a že začnem tlačit. Maminkoo nohy nahoru a tlačtééé, no vy krásně talčitééé tlačtééé a tak to šlo dál a dál a nic. Dva doktoři se vystřídali za doktora a doktorku a úsměv jim postupně tuhl na tváři. A začlo to stejné co u prvního porodu, moje dítě se prostě šprajclo a pokusy o otočení selhávaly. Komentáře těch dvou byly v tu chvíli pro mně ftipné jako fčela...Máňo já to nechápu vždyť tu hlavičku vidím..Viléme je tam, já ji taky vidím..tak jsem se neudržela a povídám, že snad nebudu mít dítě bez hlavičky a že je normální že děti mají hlavičku..ehm...Každopádně Sam odolával statečně všem pokusům oněch zarputilých doktorů, kteří si na radu zavolali dalšího a ven prostě nešel. Ještě mně píchli oxytocin a i přes epidurál to byl teda nářez, ani to nezabralo a mazali jsme na sál. Samuel se narodil ve 23 :30 27.7. 2011 a je zdravý a žravý. Bráška Viktor nám trošku žárlí, ale malá mu udělá a pořád vysí na postýlce a celej den poslouchám mimi ham mimi ham mimi ham. Taaak a teď teprve začíná správný masakr a saigon, páč mám bejka ani ne rok a půl a malý lvíče co se teprv projeví :s: :00: :s: