rada
Ahoj holky,
chtěla bych se zeptat je mi necelých 18 a chtěly by jsme s přítelem miminko je mu 25 a mesíční příjem má....chtěla bych se zeptat co si o tom myslíte jestli nejsem mmoc mládá....Mockrát děkuji za odpověd.Ještě bych se chtěla zeptat jestli nemáte radu jak rychle otěhotnět.....a cio by jsme pro to měli udělat...uděláme proto vše!!!
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Nesouhlasím s tebou! Podle mě jakmile se narodí miminko je to starost ne jen pro Kuře ale pro všechny maminky co právě porodily.... miminko je na plný uvazek a ne jen že ty mladí budou mít starosti.... Je třeba mladá ale je to její rozhodnutí... a pokud se tak definitivně rozhodla tak jí přeju jen a jen to nej aby se zadařilo co nejdřív....
Víte všechno co tad píšete já vím máte pravdu ale ten pocit ve mně se nedá zastavit kdž vidím miminko nebo dítě dušička se mi rozzáří ale je tam jedem malý černý flíček a to je tím že to miminko nebo dítě není moje.....nevím čím to je ale asi mi jakoby tikají biologické hodiny...je to od té dob co žiji s přítelem a vím že bch měla zázemí pro rodinu....jsem asi trošku jiná holk v mém věku chodí po diskotékách,spí každým kdo je napadne ale já ne!já už rok a pul mám staleho partnera jsme zasnoubený a už přes rok spolu bydlíme.já každý den vařím a tak a jediný co mi v životě chybí je miminko!mslete si o mě co chcete ale já vím že mi to stejně nikdo nevmluví ikdž má pravdu!svatbu s přítelem chceme ale chceme na ní mít i naše dítě proto nejdřív miminko a pak svatbu!
In reply to Víte všechno co tad by kuřátko94
já jen pak nechápu, proč si to sem psala a ptala se na názor, to fakt nechápu, když už jsi sama rozhodnutá. Tak snad víš co děláš.
Ahoj, chtěla bych ráda též přdat svůj názor. Ať si tu přečteš cokoliv, stejně se zařídíš podle sebe. Je mi 31 a čekám své první mimísko a rozhodně nelituji toho, že jsem čekala až doteď. S přítelem máme nádherný byt, našetřeny nějaké penízky, můžu říct, že jsem vyblbnutá a i pracovně se mi dost dařilo, takže ideální čas na to pořídit si dítě. Víš, je to těžké, ale myslím si, jako většina z nás co ti tu napsala, že když počkáš pár let rozhodně ti nic neuteče, naopak. Dozraješ, užiješ si, našetříš si penízky a budeš ve větším klidu. No promiň, ale rozhodně si neumím představit, že bych měla v 17 myslet na to, že chci dítě, když ještě já sama dítě byla.
In reply to Ahoj, chtěla bych ráda by A-nicka
Tak já to měla hodně podobně (skoro jako přes kopírák..) VŠ jsem dokončila ve 23.. dost jsem si užila, hodně cestovala, strávila rok studijně a rok pracovně v zahraničí.. užila si kariéru.. s manželem jsme nejdřív splatili malý byt, který pronajímáme a koupili si na hypu větší a ted nemusíme řešit úplně každou korunku (víc jak půl hypotéky zaplatí získané nájemné..). A ted si tu mateřskou vážně užívám bez dalších starostí jako je škola a jestli budeme mít tento měsíc na nájem a jestli můžu koupit nové botičky..
Ale hlavně mě hodně ovlinila sestra, která je o 11 let mladší a já se o ní musela hodně starat.. V 11 šly o prázdninách všechny děti na koupaliště a já nafasovala kočárek (po 3 dnech mě to nadšení přešlo..), nemohla jsem ven, dokud jsem nevyžehlila plenky a večer jsem místo televize uspávala mimčo.. Pro mě vážně supr antikoncepce :-)
In reply to Tak já to měla hodně by jarcis
Jóóó mladší dítě v rodině je vždy super antikoncepce. Já jsem sice nejmladší z rodiny, ale má starší sestra (starší o 14 let) už má děti tři. Dvě z toho už jsou v těžké pubertě, ale ani jako s malými dětmi to s nimi nebyl žádný med. Vždycky jsem prohlašovala, že děti nejdřív ve třiceti a možná bude lepší jen smečka psů a koček... :C]]: Vždy když mě náhodou chytla nějaká myšlenka na dítko, stačilo s nimi strávit odpoledne a myšlenka byla zapuzena zase na nějaký ten pátek... :€\€: Každopádně zhruba před dvěma lety mi v hlavě něco prasklo a od té doby mi je jedno, co vyvádějí. Ta nejmenší je pořád děsně roztomilá ( je jí 5 a je to neskutečný ďábel) a já si připadám jak úchylačka, protože koukám po každém kočárku. :bulva: Takže vím, že když to v hlavně cvakne, nikdo s tím nic neudělá... :s:
In reply to Tak já to měla hodně by jarcis
no tak to věřím :-) ale celkově si myslím, že už to není tak jako za naších matek, kdy když jí bylo 20 a neměla dítě a nebyla vdaná tak byla divná. Prostě je to teď jinak. Je to i tou dobou, že si člověk musí pomoci sám a stát ti moc nepomůže. Opravdu nelituji toho že budu ve 40 chodit na rodičák :-)
In reply to no tak to věřím ale by A-nicka
tak každá mince má dvě strany - gynekologové z tohoto trendu moc nadšení nejsou.. s věkem přibývají rizika při těhotenství a po 35 i rapidně narůstá riziko vývojových vad.. každopádně je supr, že si můžeš vybrat a ani já svého rozhodnutí nelituju :-)
In reply to tak každá mince má dvě by jarcis
ale i s nizkym vekem jsou podobna rizika, protoze telo jeste neni pripraveno byt matkou .....to je stejne jak s detma ... s nizkou porodni vahou jsou rizikova ale stejne tak s vysokou porodni vahou.... takze ze zdravotniho hlediska 17let je malo a nese to riziko stejne jak kdyz chce dite 40ti leta zena ....(myslim podobne a vyjimky potvrzuji pravidla ale snad me nebude nikdo chytat za slovo a rozumni pochopi jak jsem to myslela)
Kuře? ty se nedáš pokoj? A stejně budeš mít svojí hlavičku a stejně budeš jednat po svým.... Holky tady mají pravdu skrz školu...ale když si myslíš že to zvládneš tak ti nikdo nic vymlouvat nemuže.Honza je skvělý kluk a děti miluje to vím podle Páti :girl: .... Vím že nedopadneš jako já.... Držím ti pestíčky ať se rozhodneš jak koliv... a že tu odpověď už znám... ono to stejně je díky mě... v tvé hlavičce začalo myšlení na mimí kvůli mému tehdy pupíku a teď Paťulky.... Ono je to krásný mít mimí však víš občas mi děláš chůvu ale Páťu mi mužeš kdykoliv vrátit...tvoje mimí nikomu nevrátíš s ním už budeš na celý život.... No každopádně pokud se rozhodneš že jo tak 19. :|-|: na mimí.... třeba to výjde :one:
Ahoj,
já bych si to na tvém místě hodně rozmyslela. Ani né z důvodu, že by jsi byla moc mladá (některá žena je připravena být matkou v 18 a jiná není ani ve 40), ale spíš kvůli škole. Můžeš mít s těhotenstvím komplikace, nebo ti může být "jen" hodně špatně třeba prvních 5 měsíců.. a chodit při tom dál do školy třeba ani nepůjde. A pak ty stresy ze zkoušek a pod.. při těhotenství, to si takz moc nedovedu představit. Dodělávat to pak s malým mimčem také nebude žádný med a jednou ti ta škola může hodně chybět.
A pak je to také otázka zajištění.. přítel sice má měsíční příjem, ale v dnešní době to také nemusí znamenat, že ho bude mít i za pár měsíců.. Máte kde bydlet? Máte něco našetřeno? Miminko stojí docela dost peněz i když nekupuješ nové značkové oblečky a potřeby..
Jestli se i tak pro miminko rozhodnete, tak přeju hodně štěstí, at se brzy zadaří a hodně sil, at to zvládnete :-)
Jinak jak rychle otěhotnět neporadím.. my se o 1. skoro nesnažili a vyšlo trochu nad plán hned napoprvé.. Pak jsme se půl roku snažili o druhé, než se povedlo (jenže jsme o něj přišli..) Pak jsme si 6 týdnů po revizi špatně spočítali plodné dny a zase spíš hodně nečekaně otěhotněli.. čím víc se budeš snažit a myslet na to, tak to natruc nepůjde. Dejte tomu čas, nic nehroťte a ono se brzy povede...
Jarka
Ahoj, nemá cenu tě tady poučovat, že je moc brzo, ty nemáš školu atd... Stejně si člověk udělá co chce ne? :€m: Každopádně já bych radila se ještě zamyslet. Miminko je krásné, ale taky sebou přináší spoustu starostí. Promysli si, jak by jsi to zvládla v době, kdy budeš dokončovat školu. Člověk z toho má dost stresu i tak, natož s malým mimčem. Pokud by jsi jooo chtěla mimčo teď, naplánovala bych to tak, aby se narodilo nejdřív 2-3 měsíce po maturitě. Ať máš na vše dost času. Jinak pokud s přítelem bydlíš, zkus si spočítat kolik peněz vám měsíčně zbude a jak by jste z toho uživili rodinu. Já osobně plánuju miminko už 3 roky. Ale musela jsem dodělat školu, přizpůsobit si práci tak, abych mohla vydělávat i na mateřské, máme vlastní bydlení a hlavně jsem se vdala. Což je podle mě hodně důležitá věc. Vím, že v dnešní době nad tím spousta lidí mávne rukou, ale svatba není jen o tom pocitu. Zaručuje mi to, že se o mě a děti manžel musí postarat, zároveň má právo rozhodovat (když se mi něco stane, v nemocnici to bude on koho se budou ptát co dál...) Pokud tedy plánujete rodinu, měli by jste plánovat i svatbu. Když se to tak vezme, je to mnohem menší závazek, než je dítě..
In reply to Ahoj, nemá cenu tě tady by olikola
Ahoj,
nevím, jestli s tebou můžu souhlasit v tom, že ti manželství zaručí to, že se manžel bude o děti starat.. Pokud bude otcem, je skoro jedno, jestli je tvůj manžel - práva i povinnosti k dětem má stejné jako "jen" přítel. Ale jinak jsem také nejdřív chtěla svatbu a pak teprve rodinu.. připadá mi to tak správné :-)
In reply to Ahoj, nevím, jestli s tebou by jarcis
ja teda urcite taky doporucuji prvne svatbu... prece dite je zavazek na cely zivot, takze by ti lide meli byt 100% presveceni ze chteli byt spolu a byt stastni ze se mohou vzit... pokud by si te vzit nechtel, tak asi neco neni uplne v poradku.... nezaruci ti jak se bude starat o dite, kazdopadne jako manzel jen tak neodejde s tim ze si to rozmyslel protoze uz to nebude tak snadne ....
In reply to ja teda urcite taky by Danzy
Ale ne, asi jsem se špatně vyjádřila.. jen jsem chtěla říct, že "jen" svatba nikdy nezaručí, že tě manžel nepustí, že tě nebude podvádět nebo že se postará o děti.. My se oba chtěli vzít a to než založíme rodinu. Tak jsme to naplánovali a udělali.. Osobně s tím naštěstí problémz nemám - mám skvělého manžela i otce dítěte, ale znám hodně kamarádek, které manžel opustil i s dětmi a šlo to stejně snadno, jako by byl svobodný.. Třeba společná hypotéka je podle mě větší závazek a ten druhý si to velmi rozmyslí, než zrovna manželství.. Bratranci jsem byla před rokem na svatbě, 4 měsíce po ní manželka odešla za jiným a dnes už jsou rozvedeni. Naštěstí neměli ani společnou hypotéku ani děti.. a to spolu předtím chodili 7 let a 5 let spolu bydleli..
In reply to Ale ne, asi jsem se špatně by jarcis
dobre si se vyjadrila.... jen , ja to proste nechapu, proc je tolik nemanzelstvi a vsichni "vyrabi dite" s pritelem... kde je stara skola ?
podotykam , ze taky nejsem vdana ...... neprezentuji timto svuj priklad , ale svuj nazor ...
In reply to dobre si se vyjadrila.... by Danzy
no, hodně maminek si možná myslí, že jako svobodné matky dostanou od sociálky více peněz.. nebo prostě na svatbu nemají peníze (pak ale nechápu, že si pořizují děti, které jsou finančně mnohem náročnější)..
víš co nebuď hloupá, nemáš školu nic ti neuteče ,když chvilinku počkáš. Já jsem porodila ve 20 ale měla jsem školu a kdybych věděla co o všecko obnáší počkala bych ještě pár let, ale moje kráska je mi nadevše. Zkus pohlídat občas nějaké to dítě,ať víš co tě pak čeká :-)
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
dekuji mno na miminko se už cítím už tak půl roku ale přítel už rekl že do toho půjdeme jen mám strach jestli to vzládnu se školou nechtěla bych jí ukončit..tak nevím zda nebude problém tady v tom ale jinak bych si miminko hrozně přála je to něco nádherného....
In reply to dekuju by kuřátko94
Ahoj jestli do toho můžu ještě nějak zasáhnout.Rozhodně do toho jdi,pokud si to tolik přeješ...Mě je 19let školu ještě dělám a otěhotněla jsem dalo by se říct že i plánovaně,hodně jsme o tom mluvili až se nakonec stalo! Pokud máš přítele který má měsíční příjem a je si jistý že to zvládnete není co řešit...Řeči jako že si zkazíš mládí jsou kravina...prostě když někdo chce miminko tak je jasné,že už na nějaké užívání nemá pomyšlení.Také jsem nejdříve přemýšlela jak to zvládnu se školou a byla jsem smutná z toho že jsem těhotná a nemám dodělanou školu.Ale teď jsem tak šťastná že čekám miminko.Školu pokud budeš fakt chtít dodělat,tak to zvládneš...musíš jen chtít...držím palečky!
In reply to Ahoj jestli do toho můžu by Nika_Moni
mockrát děkuji druhý člověk který mě chápe....ano myslím si že budeme stejně dobré maminky jako ty starší .)
In reply to mockrát děkuji druhý by kuřátko94
Ano chápu...Je mi 19let a jsem těhotná...NIKDY bych neměnila.Člověk musí vědět sám,zda je připraven a zvládne to a pokud máš po boku přítele,který má měs.příjem a chce miminko,tak není co řešit...Jdi do toho... :-) A kdepak bydlíš? Jestli třeba nebydlíme kousek od sebe...i když takové štěstí určo nemám :-)
In reply to Ano chápu...Je mi 19let a by Nika_Moni
přesně tak záleží na tom zda se člověk na to cítí a ne na tom co si myslí ostatní!!!a od kud jsi ty??? ráda bch se sešla ...mohli by jsme najít střed naším vzdálenosti a sejít se :-)
In reply to Ano chápu...Je mi 19let a by Nika_Moni
Kuřátko je z Jiříkova...nemá moc možnost teď momentálně internetu...tak si dovoluji to sem písnout... ;-)
In reply to Kuřátko je z by LLoolita
Juj tak to je škoda,to je celkem z ruky...jinak OK...děkuji moc za info :)
In reply to Ahoj jestli do toho můžu by Nika_Moni
tahle odpověď se mi líbí.... ;-)
In reply to tahle odpověď se mi by LLoolita
Děkuji :-)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj,
asi zacnu tim ze je mi za par dni 19. Jsem ve 23tydnu a jsem stastna ze jsme tak s pritelem udelali cekame zdraveho chlapecka a bude se jmenovat Sebastian.:) Sice nebudes mit skolu ale ta se da dodelat kdykoliv, ja ji sama nemam a od dalsiho zari nastupuji na individualni plan coz je dalkove studium ktere se da zvladnout i s mimiskem na jednicku(to neni muj osobni nazor ale fakta jedne me zname).:) To neni ten hlavni duvod obav, nemuzes tak jen citit a rict si jo asi jo, musis si byt vsim 100% jista, uvedom si ze to dite potrebuje hodne veci do kterych zestartu vrazis spoustu penez a po porodu jeste vic, dale vychova neco obnasi neni to urcite nic lehkeho. Popremyslej taky nad tim jestli by jsi pak mela kam i s ditetem jit kdyby prislo na nejhorsi a tvuj pritel te opustil.
Kazdopadne vypadas rozhodnuta, tak ti jen reknu ze na internetu je spousta webovek kde si o tom muzes hodne precist at vis co to obnasi, tyden po tydnu v tehu,..
Budu ti teda drzet palce at to s pritelem zvladnete a mimi kdyby vazne prislo at se ma fajn. :)