Psychosomatika - zajímavá to věc

Je vám špatně, zajdete k doktorovi, absolvujete řadu vyšetření, přesto objektivní nález zní, že jste v pořádku. Dostanete léky, ale co mají vlastně léčit?
Většina současných lékařů nemocné léčí, ale neuzdravuje. Přitom by stačilo málo: přistupovat k pacientovi jako ke člověku, bytosti, která má svůj život a své problémy.
Před sedmi lety vyšla v Británii studie, ve které se poprvé objevil termín "nevysvětlitelné choroby". Vycházela ze sledování několika desítek tisíc pacientů, těch nejstonavějších a nejdražších. U čtyřiceti procent neobjevili lékaři žádnou objektivní příčinu problému, přesto byli evidentně nemocní. A právě tehdy poprvé nahlas zaznělo, že nemoc je vlastně somatizovaná neboli ztělesněná neřešená životní situace.
Tedy cokoliv prožíváme a cítíme, má vliv na náš tělesný systém. O tom, zda skutečně onemocníme, často rozhoduje to, jak dokážeme zvládat stres, což je schopost, která se vyvíjí už v prenatálním věku a ovlivňuje ji i způsob výchovy.
Je dokázáno, že děti úzkostných matek jsou náchylnější k nemocem. Pokud se dítě narodí jako neurotické, protože se jeho matka v těhotenství stresovala, hodně pláče, matku tím opět stresuje, ta stresuje dítě a vytváří se kruh, který modeluje naši osobnost. Pak se stane, že co je pro jednoho prkotina, může být pro druhého nepřekonatelnou překážkou. Důležité je, abychom zpozorněli, když se objeví první fyzické problémy.

"Když jsem před sedmi lety začala trpět průjmy, doktoři se dali do vyšetřování. Neexistuje metoda, kterou bych neznala - enteroklýza, vyšetření slinivky, koloskopie dokonce hned třikrát, samé chuťovky," popisuje Táňa čím musela projít. Výsledek? "Klasika - nic vám není. Co na tom, že jsem tou dobou zhubla na 45 kilo, objektivně jsem byla zdravá." Běhání po doktorech, braní léků, diety a stres z vyšetření ale zanechaly následky: "Psychicky jsem byla úplně na dně. Když mi bylo špatně, bála jsem se doktorovi zavolat, měl mě za hypochondra. Podobně mě vnímali i známí: doktor řekl, že jsi zdravá. Jenže já hubla dál a do háje šlo všechno včetně imunity. Teď trpím chronickými záněty, a ty už objektivně prokazatelné jsou, jenže co je mi to platné..."

Táňa je typický produkt medicíny posedlé objektivními nálezy. Nejde jen o to, že vás často posílají na zbytečná vyšetření a ládují léky, které ani nepotřebujete. Fakt, že pro lékaře jste objekt, kterým posunují z ordinace do ordinace a bez kladného výsledku, vás zdeptá.

Příkladem efektivního přístupu k léčbě se nabízí "zázračné" výsledky metody Ludmily Mojžíšové. Když pomohla asi šesti stovkám žen s diagnózou `funkční sterilita`, bralo se to jako zázrak. Přitom nešlo o nic jiného, než že měla k pacientkám úplně jiný přístup. Přijala je vstřícně, věnovala jim hodně času, a hlavně je vnímala komplexně. Zatímco jim uvolňovala zablokované kostrče, vyprávěla si s nimi o životě a pochopila, že jejich pes je zakopaný v tom, že velkou míru energie vyplýtvaly bojem se stresem.
V tomto případě pomohl i fakt, že ženy Mojžíšovou braly jako svou poslední naději a naladily se vůči jejím radám pozitivně.

Nejcennější lék, jakýsi samouzdravovací mechanismus, si nosíme v sobě, takže když spoléháme jen na to, že nás vyléčí lékař, máme mnohem menší šanci na uzdravení. Tak silný je vliv psychiky.

Převzato z Žena a život