PRVNÍ DÍTĚ VS MIMINKO
Ahoj holky,
mám 3-letou holčičku a každým dnem čekám narození 2. dítěte. Jak reagovaly vaše děti na nového sourozence? Máte něco vyzkoušeného, co jim to trochu usnadní :///: ? Já koupila panenku-plaváčka a chci malou zapojit do koupání, přebalování atd., aby se necítila odstrčená :00: . Mám z toho docela strach... :00:
Díky moc za všechny reakce :a:
Ahoj maminky :a: ,
všem Vám moc děkuji za komentáře :one: ! Tak už jsme 3 týdny doma s miminkem a vyplnily se mé nejčernější představy :00: ! Starší dcera to nesla dost špatně! Na malého se ani nepodívala a celý den plakala, válela se po zemi a dělala histerické scény a naschvály :00: ! Už jsem z toho byla fakt hotová a i mi jí bylo hrozně líto :( :( ! Ale v posledních dnech se to z ničeho nic otočilo: dcera malého brášku hladí, lochtá na nožičkách a dokonce si ho chce pochovat... No jsem ráda, že to nakonec dobře dopadlo :dance: :dance: ! Všem maminkám v podobné situaci držím palce :one:
Ahoj, my teď taky čekáme druhé mimčo. Malýmu je 2,5 roku. Zatím říká, že se na mimi těší. Vysvětlujeme mu, že s náma bude bydlet, spinkat, zapojujeme ho do nákupu věcí na mimčo atd. Vysvětlujeme, že on bude ten starší brácha, co ho bude všechno učit. Večer mě malej hladí bříško a říká miminku dobrou noc, dá mu pusinku, nosí mu ukázat hračky. Doufám, že mu to vydrží
já porodila, když bylo dcerce 2 roky a 3 měsíce. Říkala jsem jí, že budeme mít doma miminko, že je schované v bříšku atd. No reakce dcerky byla taková, že v porodnici se mnou vůbec nemluvila. Fixovala se pak hodně na taťku. Ke konci jsem ji už totiž nemohla nosit, hrozil předčasný porod, tak to se jí už asi dotklo. Každopádně chvíli trvalo, než si zvykla na sourozence. Prostě chtěla všechno od táty nejprv.
ahoj mám doma 3,5letého kluka a 9.měsíční holčičku. Celé těhu jsem ho připravovala kde bude mimi spinkat,, jak bude papat atd. Když jsem se po 5 dnech vrátila domů z porodky tak se ke mě malý moc nehlásil a miminko ho rozhodně nezajímalo.
Kojení mi nešlo a malá furt brečela(prdíky) takže se děly situace kdy malý přišel a při kojení malou bouchl do hlavy pěstí nebo ji zacpával pusu, když moc brečela. Taky jsme s ní nemohli chodit už celé odpolko na hřiště- další horor a v noci ho budila(nebyla možnost oddělení), ted už skoro leze a brácha ji miluje. Nikdo se na ni nemůže podívat, nosí ji hračky, upozornuje mě když ji něco doma hrozí(jako když tahá kabel od prodlužky) a ráno ji chodí vítat do postýlky a myslím že to nejlepší příjde jak bude chodit a nebude se ho ptát co on ji půjčí, ale věděla jsem že to bude těžké. Nevím jak na to dítě tudíž připravit :s: jo a na otázku zdali chce ještě jedno mimčo( chceme 3 děti) řekne rázně: NE!!! a já se ptám: a sestřičku si necháme? JO!
Myslím si že s holkama je to jiné, že se víc vtělí do role ošetřovatelky než kluk.
Hodně štěstí :a:
Ahoj, tak my jsme kluka na to připravovali hned. Teda bylo to ráno, když jsem si udělala test, šťastná jsem jako prvnímu řekla, že bude mít sourozence. Jsou přesně o dva roky a bylo to naprosto v pohodě. Kdykoliv jsme byli nablízku miminku, tak jsme mu říkali, že takový k nám přibude bráška a tak to zvládl na jedničku s hvězdičkou. Rád malého hongá v kočárku a vynáší plínku do koše (to je přímo jen jeho činnost):-), takže malou zapoj když bude chtít. Je pravda, že když byl opravdu malinký, tak když spinkal, věnovala jsem se strašímu maximálně, aby neměl pocit odstrčení. Teď už blbneme všichni dohromady. Děti se mají rádi, malí brášku baští a starší malého opatruje.
synkovi byly necelý dva, tak byl ještě o něco mladší než tvoje dcerka. ale když se jeho sestřička narodila, tak mu přinesla auto (to měl radost a dodnes si to pamatuje, jsou to dva roky). určitě je dobrý starší dítko zapojovat (podat plínu, učesat vlásky...něco přinést odnést), ale jenom, když to dítě chce.
nějakou univezrální radu nemám - každý dítko i každá mamka jsou jiní a určitě si sama najdeš nějakou střední cestu.
nejlepší je dělat to, čemu sama věříš, počítat s tím, že to někdy nemusí fungovat a hlavně - žárlivost staršího dítka je důležitá (ber to z toho pohledu, že kdyby žárlení neproběhlo, bylo by to divný). Sama teď nevíš, jak to bude vypadat a to máš mnohem víc zkušeností než dcerka, takže pro ní to bude určitě veliká změna, ale neboj se, určitě to zvládnete ;)
já mám teda jednom jednoho prcka,syna ted měl 2 roky,ale během 3 dnů u nás byly 2 kamarádky s novorozenýma holčičkama(3 a 6 týdnů).. byly tady oslavy jeho narozek..myslím,že záleží na povaze každého dítěte..ostatní děti si mimin nevšímali vůbec,jen náš Adam u nich pořád klečel,hladil je,dával jim dudlík...( každé v jiný den)...no a nejvíc mě dostal,když po tom co viděl jak se malá kojí,tak večer mě chytnul a vytahoval mi prso z trička a pokoušel se ho nacpat do pusy :s:
ale tak nějak hezky,jemně,zkoumavě :///: sranda je to,že není a nebyl kojený,jen do 1 měsice,takže to vůbec nezná :///: jen to viděl,tak to chtěl taky zkusit..
tím chcu napsat,že každy prcek je fakt jiný a někteří sourozenci žárlí a zlobí a někteří se zapojují (koupou panenky,jako kojí atd atd)podle zkušeností mých kamarádek je to u každé jinak.. to neovlivníš....ty určitě uděláš všechno aby se malá necítila odstrčená :k: ale jak bude reagovat,to uvidíš až bude mimi na světě...
Ahojky, mám také doma 3 lettou dcerku a 5 měs.prcka, vzala to docela dobře, ani k mému překvapení moc nežárlila. Ze začátku byla hrozně akční, se vším chtěla pomáhat až to někdy bylo moc, zato teď už je líná mi i podat plenu :s: Vyfasovala pár plenek jednorázovek pro panenky, připadala si pak důležitá :) Jinak ona je hrozný divoch a přijde mi,že teď je ještě trochu vyčůranější, možná se snaží víc si vynucovat pozornost, někdy je to s ní boj, ale tak to je hlavně hodně o povaze dítěte a tím že je neposedná :)Ale třeba s agresivitou na tu mladší jsem se s ní fakt naštěstí nesetkala :) Neboj, během pár dnů se sehrajete a bude to dobrý :a:
In reply to Ahojky, mám také doma 3 by Barunka8
Děkuji moc :a: ! Snad to vezme dobře. Ráda mi se vším pomáhá, tak snad se taky zapojí s mimčem a nebude moc žárlit... :)
In reply to Děkuji moc ! Snad to vezme by Gabrielle
U nas je to jako u Barunky. Mala mela 2 roky a 3 mesice, kdyz se malej narodil. Ted jsou to dva mesice a jeste porad ji bavi pomahat. Jestli kuba dostane (chce) dudlik urcuje ona - proste mu ho do pusy nacpe. Snazim se ji do toho nezasahovat, bere si jako ukol maleho zabavit, kdyz place.
Naucila jsem ji skladat puzzle a tak kdyz kojim, tak ona sklada, nebo si u toho spolecne cteme. Nebo si sedne vedle me a "koji" nejakeho plysaka taky. Jedine co musim hlidat je, ze si od maleho pujcuje veci. Chce treba jeho deku, tak pod ni usina a vi ze az pujde spat Kubik, tak ze ji zase dostane on. Uz ted se ji ale snazim privezt k tomu, ze Kuba si zase pujcuje jeji veci a ze teda vse maji spolecne. Zatim to funguje. Kazdopadne vzdy kdyz mu davam neco, co bylo jeji, rikam ji, ze si to Kuba pujcuje, tak jako si ona pujcuje jeho veci.
























