Profil uživatelky vanmar na webu Mojetehotenstvi

Jaké máte vztahy na pracovišti. Já jsem úplně zoufalá. Pracuji v soukromé rodinné firmě a to je asi kámen úrazu. Kdo je jen obyčejný zaměstnanec tak má smůlu. Někdy si připadám jako ta nejčernější ovce v celé firmě. Firmu řídí dva jednatelé muž a žena (moje přímá nadřízená), kteří jsou zároveň i partneři v osobním životě. Jsou ve stejných letech jako já (35). Mnohdy si nosí domácí problémy do práce. Je šílené sedět s člověkem, který tříská věcmi kolem sebe, štěká na přítele a podobným způsobem pak jedná s námi zaměstnaci jen pro to, že se nějak pohádali doma. V kanceláři je jinak hrobové ticho, nesmí tam být puštěné ani rádio, sedíme tam 4 z toho já sama jako zaměstnanec jinak ostatní členové rodiny. Neustále mám v patách sestru šéfové, která není mezi nimi (jako jednatelka) a tak se snaží být důležitá tím, že kontroluje ostatní zaměstnance jestli plní své úkoly. Na plnění úkolů má dvojí metr a když úkol nesplním zrovna podle toho jak se madam vyspala, tak ztropí zcénu. Jednám s ní slušně, vždy když po ní něco pracovního potřebuju tak poprosím a z její strany se dočkám akorát zvýšeného hlasu a odštěknutí. O soukromých věcech se ve firmě ani nebavíme ( po pravdě ani nemám chuť něco s nimi probírat). Kolikrát mi příjde, že musí aspoň jednou denně nějakou hloupost (úplnou malichernost) zveličit, jen aby mě mohla zdrbat, úplně se v tom vyžívá. Ať dělám co dělám všechno je špatně. Deptá mě to neskutečným způsobem, už jsem byla rozhodnutá, že odejdu, ale snažíme se o mimi takže bych nechtěla nastoupit do jiného zaměstnání a pak ve zkušební době zjistit, že jsem těhotná. Teď jsem byla delší domu na neschopence, protože jsem prodělala revizi pro zamlklé těhu (beztak to nedopadlo kvůli tomu stresu) a pak ještě chytla zánět průdušek, tak jsem si od nich na chvili odpočala. Dala jsem se za ten měsíc tak nějak psychicky dokupy, ale tohle mě zase rozhodilo. Jak to máte vy? Máte taky některá kolem sebe "fúrie"? Kamarádky mi radily ať to hodím za hlavu a ať se zbytečně nestresuju, ale to se nedá, kdo tam s nima nesedí celý den, tak nepochopí...

vanmar

Díky za odpověď, tak mě připadá, že moje dr. musí mít vždycky něco extra. Když jsem vysadila před rokem antikoncepci, tak mi říkala počkat 3 měsíce. A pak jsem všude četla, že se nemusí čekat a hodně holek otěhotnělo první měsíc po vysazení. No a protože se nám to nedařilo, tak jsem byla docela naštvaná, že jsem ji poslechla a že jsme to nezkoušeli hned. No a teď zase ta její nutná nula.
Druhá MS mi teď končí a řekla mi, ať příjdu po další MS na kontrolní odběr krve znovu. No a to jsem si říkala, že bychom už to mohli pomalu zkoušet. Myslíš že na to můžeme vlítnout? Žádné jiné problémy kromě krátkého cyklu nemám, psychicky už jsem se taky dala dohromady, ale mám obavy, že kdybych tam příští měsíc přišla těhule, že se bude tvářit kysele, že jsem ji neposlechla.

denisa9191

Ahojki, na revizy sem taky byla ve 12 týdnu ale krev mi pak nebraly takže nevím jediný co vím je že po týdnu od revize byl test už negativní :)

já vím, že to nikde není růžové. Tak před dvěmi lety tam se mnou ještě seděla kolegyně (taky "jen" zaměstnanec) a bylo to krapet lepší. Byly jsme tak nějak na ně dvě, posílaly si tajné vzkazy a tak nějak společně jsme ustávaly to deptání. Ale teď je famílie v převaze a já se tam cítím jako v kleci a i kdybych se stavěla na hlavu, stejně jakoukoliv práci nemůžu udělat lépe než člen rodiny. Po odchodu kolegyně, která už to psychicky nedávala nikoho nového nevzali, všechnu práci hodili na mně a starej se..divný přístup :(

myslíš finančně?

No plat mám dvojnásobný než v předchozím zaměstnání. Ale kolikrát si říkám, jestli mi ty prachy stojí za ty nervy. Když už jsem kolikrát v koncích, tak si říkám, že dám výpověď a půjdu třeba uklízet, že už je mi to jedno, hlavně ať už mě nikdo nedeptá. Ale byla by škoda s diplomem dělat uklízečku.