já vím, že to nikde není růžové. Tak před dvěmi lety tam se mnou ještě seděla kolegyně (taky "jen" zaměstnanec) a bylo to krapet lepší. Byly jsme tak nějak na ně dvě, posílaly si tajné vzkazy a tak nějak společně jsme ustávaly to deptání. Ale teď je famílie v převaze a já se tam cítím jako v kleci a i kdybych se stavěla na hlavu, stejně jakoukoliv práci nemůžu udělat lépe než člen rodiny. Po odchodu kolegyně, která už to psychicky nedávala nikoho nového nevzali, všechnu práci hodili na mně a starej se..divný přístup :(
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
já vím, že to nikde není růžové. Tak před dvěmi lety tam se mnou ještě seděla kolegyně (taky "jen" zaměstnanec) a bylo to krapet lepší. Byly jsme tak nějak na ně dvě, posílaly si tajné vzkazy a tak nějak společně jsme ustávaly to deptání. Ale teď je famílie v převaze a já se tam cítím jako v kleci a i kdybych se stavěla na hlavu, stejně jakoukoliv práci nemůžu udělat lépe než člen rodiny. Po odchodu kolegyně, která už to psychicky nedávala nikoho nového nevzali, všechnu práci hodili na mně a starej se..divný přístup :(