já spíš než adopci bych chtěla dítě do pěstounské péče - na adopci tu čeká spousta neplodných párů, ale v DD je řada dětí, které nejsou právně volné (adoptovatelné), ale i tak by určitě chtěly žít v normální rodině...
...takže až budeme normálně bydlet a budeme mít obě děti trochu odrostlé (na 2. ještě není ani zaděláno, takže je to zatím hudba budoucnosti), tak o tomto zauvažujeme...

když jsme otěhotněla,hodně jsem přemýšlela nad potratem,ale měla jsem strach a říkala si,že raději zvládnu porod.Měla jsem přítele,který mě dokonce přemlouval at si to nechám a že nas uživí...měli jsme se rádi všechno,jenomže jeho problém byl,že sice pracoval,ale všude na černo a nebyly peníze+nechodil na pracák,protože to nestíhal když byl na montáži,tak si nadělal na socialce dluhy...Jeho rodina neměla žádný zájem nám pomoct a moje rodina by sama pomoc potřebovala.Během těhotenství jsem si vydělala na školné,protože to byla moje jediná podmínka.nechtěla jsem mít jen maturitu.on měl být doma a o víkendech jezdit na fušky,že by se to nějak zvládlo...ale ted jsme se rozešli,už jsme to nevydržela.On byl v podstatě prostě hloupej zobák,kterej si vůbec neuvědomoval tu zotpovědnost.u někoho začal pracovat a i když mu neplatil,musel tam byt protože mu přece dluži :n: každej jinej by tomu šefovi rozbil hubu,ale on je prostě hloupej a nedal si říct.sama bych dítě nezvládla 7 800 je nic a do školnýho jsem dala 20 000,který mi už nikdo nevráti...