Tak to si říkám i já, jací budeme rodiče...kolem mě je i spousta svobodných maminek, které musí zvládat tolik věcí navíc, obdivuju je. Mám to štěstí, že mám skvělého manžela, které dítě taky chtěl, tak je to hned snažší. Ale stejně, můžeme si říkat a plánovat a stejně pak přijdou ty situace a budeme věci řešit asi intuitivně, podle svého nejlepšího uvážení. Dneska říkali v Sama doma :€s€: , že dobrý rodič je ten, který umí pochválit i potrestat a ne jen jedno z toho a kdo má s dítětem vztah a komunikuje s ním, umí se na sebe usmát...takové obyčejné základy, ale asi fakt důležité :-). Neboj, zvládneme to. Už jen to, že na to myslíme, je určitě dobrej základ úspěchu, ale nějakých těch chyb se určitě taky nevyhneme.

Tak určitě !Nepočítám s tím,že bych byla dokonalá máma a ani nechci být.Ale zase nechci být ani ta špatná.V sama doma to trefili,něco na tom bude.Jen jsou to asi ty obavy které k tomu patří.Říkala jsem partnerovi,že jakmile začnu blbnout,že mě musí zastavit,tak na něj spoléhám a věřím,že mě v tom nenechá.Ale je mi naprosto jasný,že až si přiveze mrňouska domů,tak to pro nás pro všechny bude zcela nové a budeme z toho tak vykulení,že určitá pravidla půjdou stranou. :s:

no přesně taky to vidím u kamarádky a jen se děsím a lituju ji ikdyž může si za to sama je mu přes dva roky spí snima v posteli a jěště kojí což není nic špatného ale už by pomalu měl přestat nebo to aspon krotit na dvakrát denně a pak taky ta jeho mluva on jestrašně chytrej a všemu rozumí ale je sprostej.já mám malýho už od mala naučenýho že padla šestá až sedmá šlo se koupat pak najíst a spinkat ze začátku jsme spali spolu prvních pár dní nonstop prtože postýlku jsme sice měli ale matraci ne měla být u ní ale nebyla a musela se objednat a pak spal jen v postýlce a přes den jsme se jednou dvakrát šli natáhnout a spinkat spolu ale jinak byl v postýlce nebo v takovým tom zámeckým kočáru hlavně jsme ho nehoupali to bylo taky plus a ted když je velkej tak nebyl žádnej problém až na tatínka ho naučit usínat ve velké postelichvilku plakal a volal že chce čurat nebo bumbí ale za tři dny bylo po zkoušení a ted prostě se vykoupe sám umijese vyčistí si zuby taky sám pak ho nakrmím on to teda umí sám ale to bych čekala až do půlnoci než by to snědl a pak dáme pusinku přikrijeme dáme napít a vyčurat a spát.což mi každý závidí at ho dám v kolik chci takhle po večeři spát tak prostě usne a bez kecání.to s tím běháním k brečení tak si nevěř prvních pár měsíců za ním budeš běhat ale od půl roku jsou vyčuraný jak díra do sněhu a cvičej si nás no tatínka si naučil dobře ale semnou neměl šanci tak už to ani nezkouší jen furt od přítele poslouchám jak jsem na něj zlá a nepříjemná ale co on tady sním celý den není takže ví prd jakej je a aby semnou takhle cvičil tak na to já nemám nervi

Já to právě taky vidím v okolí.To je usínání na hodinu,protože jednou je to a pak zase to a i když se třeba probudí,tak si neuměj sami hrát,prostě potřebujou aby tam byla s nimi máma.Nebo když přijede nvštěva a dítko není středem pozornosti,tak si vynucuje pozornost a rodiče mu ji samozřejmě daj,tak to je pak prostě na palici a není divu,že to lidí děsí.Ale každý podle svého gusta.A jak si to udělá,tal to má.To i s tím kojením,taky bych nechtěla kojit dlouho.No uvidíme,já si nevěřím,spíš je mi jasné,že povolím.Ale tak třeba aspoň že na tom začnu makat,po nějakém čase co budeme doma.Teeeeeda ty ho máš vycepovaného.Je to fakt super,když to takhle funfuje.A je to lepší pro obě strany,nejden pro tebe.Nemprobíhají žádné histerickí scény a trápení.Prostě ví že to tak je a basta.A máte oba kld,tak se mi to líbí.Oni ty tatínc na to mají někdy jiný pohledtím,že s nimi nejsou pořád doma,ale je super,že jsi se nedala.Budu se taky snažit.

no bylo to taky hodně náročný pokaždý když malej začal brečet tak jsem musela jít protože přítel ze mě dělal sobeckou osobu že ho nechám strádat že chce mámu nebo napít atd.takže jsem musela jít a když jsem se už naštvala a řekla mu že at si tam za nim jde sám tak mi bylo řečeno že on na něj není zvyklej a plakal by jěště víc a s toho dlouhého brečení by mu mohl vylítnout tříselná kýla(jenže to by musel bulet asi celej den) no taky jsem ho chodila uspávat když se mu nechtělo spinkat tak jsem vzala knížku a přečetla třeba jen bajku ne že by usnul to ne ale trochu ho to sklidnilo nebo stačilo že jsem si sedla do křesla co jsem si do pokoje dotáhla a on byl v posteli a jen čekala až usne ale pak už mě to otravovalo a bolel mě zadek z toho třeba i hodinovýho sezení na jednom místě tak jsem to prostě párkrát skusila ho tam nechat samotnýho po tom co jsem mu přečetla pohádku a pak mu vysvětlila asi milionkrát že maminkaa je hned vedle v obýváku a že když bude chtít tak at přijde pro mě.No máme výhodu že se malej moc nebojí mi ho nikdy nestrašili jěště ani na čertech nebyl protože vím jak to dopadá s dětma začnou se bát tmy a maj noční můry a začnou se počurávat takže toho prvního čerta uvidí až ve školce ti jsou aspon normální.