Přeji pěkný večer všem maminkám. Chtěla bych se zeptat, jak jste naučili svoje prcky, aby v noci nečůrali do plínky? Jde to vůbec naučit? Nám je ted dva a půl roku a na noc je ještě plínka potřeba. Děkuji všem za radu!

Ahojte maminy, chtěla bych se zeptat, jestli Vám už přišel rodičák? Mně totiž chodí vždycky desátého a ted pořád nic. Tak nevím, jestli nemám někam zavolat. Díky za odpovědi.

Ahojte maminy, chtěla bych se zeptat, jestli Vám už přišel rodičák? Mně totiž chodí vždycky desátého a ted pořád nic. Tak nevím, jestli nemám někam zavolat. Díky za odpovědi.

Ahojte maminy, potřebovala bych poradit co dělat, když postupně ukončuju kojení. kojím ted dceru jednou týdně, ale mlíko se mi pořád dělá. Myslela jsem, že jí dám až za 14 dní, ale nevím, jak to vydržím, už ted mám prsa docela plná. Děkuji za radu.

Ahojte maminky, dlouho jsem tu nebyla, tak nevím, jestli jste toto téma už řešily, ale chtěla bych se zeptat, co budete dělat se svými drobečky na silvestra, když budou všude bouchat petardy? U nás jsou slyšet už od odpoledne a o půlnoci ta hrůza vyvrcholí, nevím, jestli se mi vůbec podaří malou uspat. Mám z toho fakt hrůzu, bojím se, že večer začne brečet a skončí nejdřív v jednu. Jak to řešíte vy? Díky za odpověd.

Všechny vás zdravím a chtěla bych se zeptat, jestli se někdo nesetkal se stejným problémem. Valinka začla hodně brzo stát - od konce šestého měsíce se sama postaví v postýlce a chce pořád stát. Ted jsem si ale všimla, že pravou nožičku pořád nějak vybočuje do strany. Je to normální a ustálí se to, až začne chodit? Nebo mám jít radši k doktorce? Děkuju za odpovědi a vaše zkušenosti.

Prodám monitor dechu Nanny, koupen na konci března letošního roku, záruka dva roky. Cena 1.600,-. Malá už hodně leze, tak už ho nepoužívám.

Holky, prosím poradte - 1.7. malé píchla dotorka náušničky a doted jí z pravého ouška vytíká hnis - napřed měla první dva dny framykoin, pak jsem jí to utírala lihem, ale prostě se to pořád nehojí. Mám se zeptat doktorky nebo ještě zkusit počkat, jestli se to nezahojí samo? Doktorka totiž jak jí to píchla, tak jí to potřela silnou vrstvou framykoinu a pak přelepila velkou náplastí, takže jak jsem jí to sundávala, tak chudinka břečela, protože náplast měla i přes vlasy, no děs. Radši bych to vyřešila sama, než k ní zase půjdeme.

Možná už začínám řešit blbosti, ale poslední dobou už mě začíná vytáčet fakt, že jen velice málo lidí v mém okolí ví, že když si chtějí pochovat mimčo, tak si mají umýt ruce. Návštěva prostě přijde z venku - chytá miminálně na výtah, dveře, zvonek... a prostě ji nenapadne, že by si pak měla umýt ruce. Já to prostě nechápu! Nejhorší je přítelova rodina, tam to nenapadne opravdu nikoho, jsou schopní chytnout v kurníku na slípky a pak mi chytat na mimi, mě už asi klepne. Nevím, jak jim to slušně naznačit, už mě to opravdu vytáčí!! Přítelova máti vychovala tři děti, jenže dřív taky nebylo tolik nemocí a děcka nebyla tak náchylná jako dnes. Bojím se, aby mě skorotchýně nepochopila nějak špatně, jako že ji mám za špindíru :)

Chtěla bych se s vámi také podělit o svůj zážitek z porodu. Věděla jsem, že čekám holčičku a moc jsme se těšili - ona na nás ale asi moc ne, protože se chtěla kouknout na svět až pět dní po termínu :) Ten poslední měsíc a hlavně poslední dny před porodem už jsem opravdu nevěděla, jak sedět, ležet, chodit... Chodila jsem pořád do schodů, skákala na baloně, "znásilnovala" přítele, abychom ji vyhnali :)) ale ona měla svoji hlavu a načasované to měla taky podle sebe. Večer 9.3. jsem začla být strašně unavená, což jsem kupodivu ke konci těhotenství moc nebyla, tak mě to překvapilo, opravdu jsem měla obrovské nutkání si jít lehnout - tělo vědělo proč :) Ve 4.45 hod. ráno mi praskla voda, čemuž tedy ještě předcházely nepravidelné kontrakce zhruba od jedné hodiny v noci. Kolem půl páte už to opravdu hodně bolelo a chytala jsem přítele za ruku - ten spal :) Pak mi za chvíli praskla voda, tak mu to říkám a on: Ale já nic nevidím. Já: Ale já to cítím! Tak vystartoval z postele a prý, co má dělat. Já jsem zatím šla do koupelny, kde mi ještě odtekl další proud vody, prostě byla povoden - přítel nechápal :) Osprchovala jsem se, oholila (aby mě netrápili tam), hodila si vlasy do culíku, sbalila věci a jelo se. Nejhorší při jízdě autem bylo přejíždění kolejí při kontrakci, to jsem opravdu trpěla. V nemocnici nás hned přijali, sepsali potřebné věci a pak už nás umístili na pokoj, kde jsem měla rodit (rodila jsem v Olomouci). Napřed se ty bolesti vcelku daly přežít, hopsala jsem na baloně, polehávala, když přišly už větší bolesti, tak jsem stála opřená o stůl s roztaženýma nohama, aby miminko mohlo lépe sestupovat. Pro urychlení porodu mi daly oxitocyn, jestli si ten název ještě dobře pamatuju. Zhruba po osmi hodinách od prasknutí vody jsem šla rodit, pomáhaly mi dvě PA a občas se přišla kouknout i doktorka (asi aby se neřeklo). Už nevím, kolikrát jsem musela zatlačit, ale v 13,57 hod. se Valinka narodila. Na tu bolest NIKDY nezapomenu, to snad ani nemůžu být pravda, že taková bolest existuje :D Doted tomu nemůžu uvěřit :D Ke konci už jsem hodně křičela, bylo to strašný, dotorka mě okřikla, že hrozně řvu a vyděsím ostatní těhule - za to bych ji normálně poslala někam, ale člověk nemohl mluvit, když řval :) Když mi pak Valinku přinesly, tak jsem ani neměla sílu si ji k sobě přivinout. Hlavně mi vůbec nedocházelo, že to je ten človíček, kterého jsem devět měsíců nosila v bříšku. Na svůj porod si asi nemůžu stěžovat, aspon soudím podle toho, co tady mají některé z vás za hororové zážitky. Přeju vám pohodové porody a zdravá dítka!